Článek
Prezidentka ECB Lagardeová věří v ekonomický růst Evropy i v nadcházejících dvou letech. Válka podle ní sice bude mít dopad na tempo hospodářského růstu a míru inflace, do stagflace ale evropské státy nedožene.
Stagflace je jev, při kterém vysoká míra inflace doprovází extrémně nízký nebo i žádný hospodářský růst a zároveň nastane vysoká nezaměstnanost. Stalo se to například ve Spojených státech v 80. letech. V té době zažili Američané nejhorší ekonomický propad od konce 2. světové války.
„V současné době nevidíme žádné známky stagnace,“ uvedla šéfka ECB. „Vzhledem k pokračujícímu hospodářskému oživení nepředpokládáme, že by ekonomika v letech 2022, 2023 a 2024 stagnovala,“ dodala.
ECB tento měsíc snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 3,7 procenta, zatímco dosud čekala růst o 4,2 procenta. Lagardeová dnes upozornila, že banka počítá s růstem ekonomiky eurozóny i ve svém pesimistickém scénáři, který zahrnuje zintenzivnění a delší trvání války i bojkot ruských dodávek plynu a ropy. Tento scénář předpokládá, že HDP eurozóny se v letošním roce zvýší o 2,3 procenta.
Vloni ekonomika eurozóny podle statistického úřadu Eurostat vzrostla o 5,3 procenta po propadu o 6,4 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.
Letošní míru inflace v eurozóně ECB v základním scénáři odhaduje na 5,1 procenta. V případě pesimistického scénáře by růst spotřebitelských cen mohl podle banky dosáhnout 7,1 procenta.
