Článek
Po týdnu skončilo vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Švédská Královská akademie věd oznámila nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Získala ji trojice amerických vědců Ben Bernanke, mimo jiné také bývalý šéf americké centrální banky, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“.
BREAKING NEWS:
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 10, 2022
The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2022 Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel to Ben S. Bernanke, Douglas W. Diamond and Philip H. Dybvig “for research on banks and financial crises.”#NobelPrize pic.twitter.com/cW0sLFh2sj
Trojice ekonomů podle Nobelova výboru „významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů“. Jejich práce podle něj ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.
„Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili,“ řekl člen výboru John Hassler.
Ke hromadnému vybírání hotovosti se uchylují klienti, kteří ztratili důvěru ve fungování banky. To „může vést ke kolapsu (bank) a ohrožení celého finančního sektoru“, uvedl výbor. „Této nebezpečné dynamice lze zabránit tím, že vláda poskytne bankám pojištění vkladů a bude působit jako věřitel poslední instance,“ dodal. „Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením,“ uzavřel.
Osmašedesátiletý Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku (Fed), nyní působí v analytickém středisku Brookings Institution. Osmašedesátiletý Diamond působí na Chicagské univerzitě a sedmašedesátiletý Dybvig pracuje na Washingtonově univerzitě v St. Louis.
Teorie, která pomohla Americe
Jejich výzkum nabyl velkého reálného významu, když investoři na podzim roku 2008 uvrhli finanční systém do paniky. Bernanke, tehdejší šéf Fedu, se spojil s ministerstvem financí, aby podpořil velké banky a zmírnil nedostatek úvěrů, které jsou hybnou silou ekonomiky.
Bernanke tehdy prosadil krátkodobé snížení úrokových sazeb na nulu, řídil nákupy státních dluhopisů a hypotečních investic ze strany Fedu a zavedl bezprecedentní úvěrové programy. Tyto kroky uklidnily investory a posílily velké banky.
Zároveň stlačily dlouhodobé úrokové sazby na historické minimum. Tehdejšího šéfa Fedu ostře kritizovali zejména někteří republikánští kandidáti na prezidenta v roce 2012. Vyčítali mu, že Fed poškozuje hodnotu dolaru a riskuje zažehnutí inflace.
Kroky Fedu pod Bernankeho vedením rozšířily pravomoci centrální banky do bezprecedentní míry. Nedokázaly však zabránit recesi. Při zpětném pohledu však jeho kroky zachránily bankovní systém a zabránily další hospodářské krizi, napsala agentura AP.