Hlavní obsah

Popsali, jak krachují banky, a získali za to Nobelovu cenu za ekonomii

Foto: Paramonov Alexander, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Švédská Královská akademie věd dnes oznámila nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Získali ji Ben S. Bernanke, Douglas W. Diamond a Philip H. Dybvig za výzkum na téma „bank a finančních krizí“.

Článek

Po týdnu skončilo vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Švédská Královská akademie věd oznámila nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Získala ji trojice amerických vědců Ben Bernanke, mimo jiné také bývalý šéf americké centrální banky, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“.

Trojice ekonomů podle Nobelova výboru „významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů“. Jejich práce podle něj ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.

„Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili,“ řekl člen výboru John Hassler.

Ke hromadnému vybírání hotovosti se uchylují klienti, kteří ztratili důvěru ve fungování banky. To „může vést ke kolapsu (bank) a ohrožení celého finančního sektoru“, uvedl výbor. „Této nebezpečné dynamice lze zabránit tím, že vláda poskytne bankám pojištění vkladů a bude působit jako věřitel poslední instance,“ dodal. „Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením,“ uzavřel.

Osmašedesátiletý Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku (Fed), nyní působí v analytickém středisku Brookings Institution. Osmašedesátiletý Diamond působí na Chicagské univerzitě a sedmašedesátiletý Dybvig pracuje na Washingtonově univerzitě v St. Louis.

Teorie, která pomohla Americe

Jejich výzkum nabyl velkého reálného významu, když investoři na podzim roku 2008 uvrhli finanční systém do paniky. Bernanke, tehdejší šéf Fedu, se spojil s ministerstvem financí, aby podpořil velké banky a zmírnil nedostatek úvěrů, které jsou hybnou silou ekonomiky.

Bernanke tehdy prosadil krátkodobé snížení úrokových sazeb na nulu, řídil nákupy státních dluhopisů a hypotečních investic ze strany Fedu a zavedl bezprecedentní úvěrové programy. Tyto kroky uklidnily investory a posílily velké banky.

Zároveň stlačily dlouhodobé úrokové sazby na historické minimum. Tehdejšího šéfa Fedu ostře kritizovali zejména někteří republikánští kandidáti na prezidenta v roce 2012. Vyčítali mu, že Fed poškozuje hodnotu dolaru a riskuje zažehnutí inflace.

Kroky Fedu pod Bernankeho vedením rozšířily pravomoci centrální banky do bezprecedentní míry. Nedokázaly však zabránit recesi. Při zpětném pohledu však jeho kroky zachránily bankovní systém a zabránily další hospodářské krizi, napsala agentura AP.

Doporučované