Článek
Mimořádné pozastavení výdajů ministerstvem financí, které je reakcí na rozhodnutí soudu, prohloubilo rozpočtovou krizi v Německu. Verdikt například ohrožuje i budoucnost regulovaných cen elektřiny a plynu, což by v důsledku znamenalo zdražení pro odběratele. Na rozhlasové stanici Deutschlandfunk to uvedl spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Podle zástupce německého ministra hospodářství visí otazník i nad dotacemi továrnám na čipy.
Vládní úředníci, kteří si přáli zůstat v anonymitě, uvedli pro agenturu Bloomberg, že ministerstvo financí v pondělí zmrazilo téměř všechny nové výdaje na letošní rok. Důvodem je snaha nejdříve zjistit širší a dlouhodobé důsledky zadržení prostředků.
Peníze, 60 miliard eur, které mohly být investovány do klimatického fondu, byly součástí německého rozpočtu na rok 2021 určeného na řešení důsledků pandemie covidu-19, nakonec ale nebyly využity. Vláda Olafa Scholze se proto rozhodla sumu převést do klimatického fondu, což ale opoziční konzervativní unie CDU/CSU zažalovala, neboť to považovala za obcházení dluhové brzdy. A soud jí dal za pravdu, když převod financí označil za neplatný, protože byl v rozporu s německou ústavou.
Úředníci německé vlády uvedli, že zatímco stávající závazky v rozpočtu budou splněny, ty nové mohou být odblokovány pouze za zvláštních okolností. Z rozhodnutí, které se týká všech federálních ministerstev, jsou vyňaty pouze ústavní organizace, jako jsou obě komory parlamentu a ústavní soud, konstatuje Bloomberg.
„Opoziční konzervativní unie CDU/CSU současnou vládu zažalovala, neboť to považovala za obcházení dluhové brzdy. Opozice k tomu tehdy uvedla, že problémem není fakt, že vypůjčené peníze dostal klimatický fond, ale právě rozpočtové opatření ministra financí Christiana Lindnera, který zmocnění k půjčce využil ke zcela jinému účelu,“ uvedla ČTK.
Věc má samozřejmě také politické souvislosti vztahující se k problému, který má Německo od svého sjednocení. Z ohlášených investic za 80 miliard eur (takřka dva biliony Kč) je totiž kolem 50 miliard eur určeno pro východní Německo. Mimo jiné pro továrny na polovodiče , konkrétně v Magdeburku a Drážďanech, nebo na povzbuzení solárního průmyslu. Pro mediální dům RND to řekl parlamentní tajemník Michael Kellner.
Právě region bývalé NDR je přitom místem, kde se stále projevuje zaostávání za západem země a zde také mají silnější pozici opoziční politické strany.
Vládnoucí koalice, v čele s kancléřem Olafem Scholzem, nyní spěchá, aby vyřešila důsledky rozhodnutí ústavního soudu, a zákonodárci musí částku kompenzovat jinde v rozpočtu.
Německý Spolkový ústavní soud podle Bloombergu uvádí, že země má přibližně 30 mimorozpočtových fondů v celkové výši blížící se 900 miliardám eur. Předpokládá se, že tyto fondy zůstanou nedotčeny.
Vládní odborníci přitom mají tento týden dokončit federální rozpočet na příští rok. V úterý se v Berlíně sejdou s odborníky, aby diskutovali o důsledcích soudního rozhodnutí.
