Článek
Soudci správního soudu v Berlíně tento týden rozhodli, že ministerstvo hospodářství musí zveřejnit dokumenty týkající se ukončení jaderné energetiky, ke kterému došlo minulý duben, uvedl německý deník Die Welt. Soudní rozhodnutí padlo po posouzení žaloby ze strany magazínu Cicero, který na vládu tlačil, aby své pohnutky zdůvodnila.
Cicero požádal ministerstvo o informace o postupném odstřižení od jaderné energie už v roce 2022, ke spisům se však dosud nedostal.
Právníci ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka argumentují tím, že debata o jaderné energetice jak v Německu, tak v zahraničí, ještě trvá a v jejím průběhu by měla mít vláda možnost jednat diskrétně.
Podle ministerstva hospodářství by zveřejnění dokumentů „narušilo rozhodovací proces budoucích konzultací v rámci spolkové vlády a znamenalo by to, že by v budoucnu již nebyla možná nestranná výměna názorů,“ citoval deník Welt vyjádření.
Soud však kývl žalobě magazínu Cicero, přičemž upřednostnil transparentnost před možností diskrétního jednání vlády.
„Na konec jádra je brzy“
Die Welt spekuluje o tom, proč se vláda rozhodla k razantním krokům právě v době energetické krize a navzdory nevýhodám, které v důsledku konce jaderné energetiky předpovídá. Němečtí experti podle Die Welt vidí dopady opuštění jádra třeba ve zdražování elektřiny a zvýšené spotřebě uhlí.
Loňské průzkumy přitom ukázaly, že rozhodnutí odstřihnout se od atomové energie kritizuje většina německé veřejnosti. Jadernou energii totiž ve velkém nahradí uhlí a plyn, což zase zvýší emise oxidu uhličitého.
Ačkoliv se Německo snaží dosáhnout uhlíkové neutrality a závislosti na obnovitelných zdrojích, podle části německé veřejnosti se k tomu uchyluje příliš brzy, navíc když energetická transformace ještě není u konce.
Obhájci opuštění jádra zase argumentují nebezpečím, které atomové elektrárny představují a připomínají katastrofy, jakou byl například výbuch reaktoru v Černobylu.
Od jaderných zdrojů se Německo mělo odpojit už dřív, v důsledku krize a války na Ukrajině, však krok odložilo na duben loňského roku.
A právě v tomto roce byla také země čistým dovozcem elektřiny. Uvedla to německá organizace AGEB, která sleduje statistické údaje o energetickém sektoru.
„V roce 2023 se dovezlo o 9,2 miliardy kilowatthodin více elektřiny, než se vyvezlo. Německo se tak poprvé od roku 2002 znovu stalo čistým dovozcem elektřiny,“ uvedla organizace. Dodala, že dovoz elektřiny do Německa se letos zvýšil o 38 procent, zatímco vývoz klesl o 24 procent.
Loni také například bavorský premiér Markus Söder vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb v Německu. Podle Södera se země nachází v krizi, kterou stávající vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze nedokáže a nechce řešit.
Bavorský politik vyzval k obratu především v energetické politice země, včetně návratu k jaderným elektrárnám a investic do výzkumu jaderné fúze.
