Článek
Německý kancléř Olaf Scholz před týdnem na tiskové konferenci řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat ještě v provozu jaderné elektrárny. „Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny,“ řekl tehdy. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle.
Dnes list The Wall Street Journal s odvoláním na tři nejmenované německé vládní představitele uvedl, že zařízení zůstanou v provozu. Tento krok bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Deník také napsal, že rozhodnutí ponechat jaderné elektrárny v provozu musí ještě formálně učinit Scholzův kabinet. Potřebný bude i souhlas parlamentu, neboť k uzavření reaktorů je vyžadován zákonem.
Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčena, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky – hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. „Reaktory budou bezpečné do 31. prosince a očividně zůstanou bezpečné i po 31. prosinci,“ citoval deník svůj zdroj.
Atomové elektrárny Emsland, Neckarwestheim 2 a Isar 2 měly být odstaveny do konce letošního roku. Není to kvůli jejich technologické zaostalosti. Všechny jsou provozně mladší než české Dukovany, které by měly fungovat nejméně do roku 2037. O předčasném uzavření všech jaderných bloků rozhodli němečtí politici už před jedenácti lety, poté co veřejnost ve Spolkové republice nebývale vystrašila havárie v japonské elektrárně Fukušima.
Realita vše mění
Ještě v červnu sociální demokrat Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v chodu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro Německo.
Nyní se ale situace radikálně mění. Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU je společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) největší opoziční silou v Německu.
V polovině června padlo tabu i ve vládním táboře. Předseda nejmenší koaliční formace – liberální FDP – a zároveň ministr financí Christian Lindner navrhl, aby se otevřela debata o možném návratu k jádru.
„Lidé očekávají, že kvůli ochraně klimatu, závislosti na Putinovi a inflaci budou zváženy všechny možnosti,“ řekl Lindner pro list Bild. Z ekonomického hlediska prý zatím není přesvědčen, že se nové investice do jaderné energetiky skutečně vyplatí, Německo ale podle něj nesmí zavírat oči před debatou, která probíhá po celém světě.
