Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle nového návrhu Ministerstva zdravotnictví by se mohl zjednodušit proces, jakým si některé nemocnice berou úvěr. Ty, které jsou příspěvkovými organizacemi, by si mohly nově o úvěry se souhlasem Ministerstva financí žádat přímo.
„Současná právní úprava zakazuje státním příspěvkovým organizacím přijímat úvěry s výjimkou dodavatelských úvěrů na financování výdajových investičních akcí, které mohou být přijaty pouze se souhlasem Ministerstva financí a u zdravotnických zařízení úvěry, které mohou být přijaty na překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven,“ vysvětluje Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví.
Dodavatelský úvěr funguje tak, že nemocnice zaplatí dodavateli později, než by odpovídalo odvedené práci. Dodavatel tedy projekt financuje ze svých vlastních zdrojů, případně si na něj může vzít úvěr, jehož úrok promítne do výsledné ceny.
Dodavatelské úvěry jsou nemocnicemi využívány podle Jakoba minimálně a částky se pohybují v jednotkách až desítkách milionů korun. V případě větších investic se jedná o jednotky případů za posledních 10 let. Ty se pohybovaly v desítkách až nižších stovkách milionů korun.
„Máme za to, že přímý vztah nemocnice a banky, která bude případnou investici financovat, je významně transparentnější a jde i o vhodnější postup z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek. Dojde k transparentnímu oddělení financování stavby od provedení stavby. Navrhovaná úprava spočívá toliko ve vypuštění slova dodavatelský z ustanovení § 62 odst. 3, míněno zákon o rozpočtových pravidlech,“ komentuje novinku Jakob s tím, že by tak bylo zřejmé, jaká je cena stavby a jaká je cena úvěru. Nemocnice by také mohly získat lepší podmínky úvěrů.
Dodává, že zásadní role Ministerstva financí, které doposud úvěry schvalovalo, by zůstala zachována.
O plánu už dokonce jednala takzvaná K15, tedy vedení všech stran vládní koalice a jejich odborníci, a záměr posvětila.
„Pozměňovací návrh, který zvýší investiční možnosti státních příspěvkových organizací rozšířením možností přijímat úvěr, bude součástí komplexního koaličního pozměňovacího návrhu. Bude to platit nejen pro nemocnice, ale obecně pro všechny příspěvkové organizace,“ řekl Seznam Zprávy místopředseda TOP 09 Jan Jakob.
Co jsou to příspěvkové organizace?
Příspěvkové organizace jsou právnické osoby, které byly zřízené k plnění veřejných zájmů. Může se jednat například o nemocnice, školy, muzea či galerie. Mají svého zřizovatele, který kontroluje jejich hospodaření a může odvolávat a jmenovat jejich ředitele.
Příspěvkovými organizacemi spadajícími pod Ministerstvem zdravotnictví jsou například fakultní nemocnice, krajské hygienické stanice, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a další.
Někteří lidé z vedení velkých nemocnic ale varují před tím, že by tato změna mohla být prvním krokem k privatizaci nemocnic. S tím nesouhlasí Miroslav Zámečník, ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, který poukazuje na to, že ve stejném režimu dnes fungují nemocnice zřizované krajem.
„Velká změna to nepochybně je, ale jen pro subjekty zřizované státem. Nemocnice jako příspěvkovky se zřizovatelem kraj půjčky brát mohou, ale jen po předchozím souhlasu zřizovatele, to je ze zákona 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Konkrétně paragraf 34. Kolik privatizací takových nemocnic přes zadluženost vůči bankám jsme tady měli za posledních 20 let, co byly tyto nemocnice převedeny na kraje?“ komentuje obavy Zámečník.
Podle zástupce ředitele FN Olomouc Tomáše Uvízla by mělo být možné celou změnu legislativně nastavit tak, aby v budoucnu nemohlo k privatizaci nemocnic nebo dalším nežádoucím majetkovým změnám docházet.
„Nicméně i nemocnice je svého druhu „firma“ - a měla by být postavena na lepších základech, než je provizorní konstrukt příspěvkové organizace, vzniklý někdy na počátku devadesátých let,“ říká Uvízl s tím, že ve věcné rovině by systémové změny zdravotnictví prospěly.
Čím dál více se projevující rozpor mezi možnostmi medicíny a zdroji, které jsou státy na zdravotní péči ochotny vynaložit, podle něj eventuálně přinese velké morální i etické výzvy. „Budou se muset hledat nejen vnitřní rezervy systému, ale do hry budou muset byt stále více vtaženi samotní pacienti - míněno v rovině jejich spoluodpovědnosti za vlastní zdraví,“ dodává.
Nemocnicím se návrh zamlouvá
Pro nemocnice by změna mohla přinést výhodnější úvěry a transparentnější vztah mezi nemocnicí a bankou, podle Petry Petlachové z FN Ostrava by nemocnice v takovém případě byly také flexibilnější.
„Tuto změnu bychom rozhodně uvítali, v podstatě rozšiřuje možnosti financování státních nemocnic o takzvané „dlouhé peníze“, ke kterým jsme zatím neměli přístup. Znamená to další investiční zdroje do zdravotnictví a to vnímáme jednoznačně jako pozitivum,“ říká o návrhu ředitel fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.
Argumenty, které ministerstvo používá, jsou realistické také podle zástupce ředitele FN Olomouc Tomáše Uvízla.
„Přímý vztah mezi nemocnicí a bankou, respektive úvěrujícím subjektem, bude nejen transparentnější, ale pro nemocnice velmi pravděpodobně i nákladově výhodnější. Rizika, plynoucí z úvěrů při současné a v případě schválení i budoucí úpravě pokládám za srovnatelná,“ myslí si zástupce ředitele FN Olomouc Tomáš Uvízl.
S tím, že by díky změně mohly být pro nemocnice podmínky úvěrů o něco výhodnější, souhlasí i mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová. Podle ní se z pohledu schvalovacích podmínek ze strany zřizovatele prakticky nic nezmění, vzhledem k tomu, že úvěry bude nadále schvalovat zřizovatel a Ministerstvo financí.
Kde si půjčit a kdo to zaplatí?
Kde by nemocnice úvěry uzavíraly, pokud by návrh uspěl, zatím není úplně jasné. Pravděpodobně by to ale šlo i u běžných komerčních bank.
Podle vyjádření představitele velké české banky, který si nepřál být jmenován, jsou u úvěrování státních subjektů riskové parametry samozřejmě měkčí, protože banka ví, že za úvěr de facto ručí stát. „Půjde-li ale například o hluboce předluženou nemocnici, budou i v tomto případě její šance na získání úvěru velmi omezené,“ dodal.
Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý byl o něco opatrnější. „Bude-li státním nemocnicím umožněno žádat o úvěry přímo banky, budeme k jejich úvěrování přistupovat se stejnou péčí, jakou poskytujeme našim firemním klientům, samozřejmě s přihlédnutím k faktu, že v tomto případě půjde o státní subjekty.“
Redakce SZ Byznys se zajímala o to, jestli nehrozí, že by případné dluhy nemocnic musel splácet stát.
„Zde jednoznačně platí, že za závazky příspěvkových organizací ručí Česká republika. Úvěry budou povolovány Ministerstvem financí a to bude muset velmi pečlivě zvažovat, které instituci povolí do úvěru jít a které ne,“ myslí si Ludvík.
Podle Uvízla jsou za své hospodařené zodpovědné primárně samy nemocnice, mohou se ale vyskytnout případy, kdy se do jejich financí musí vložit stát.
„Jak víme z minulosti, i při současné právní úpravě docházelo k opakovaným oddlužováním fakultních nemocnic z prostředků státu. Naposledy se tak stalo v „covidovém“ období souhrnnou částkou téměř 6 miliard korun,“ říká Uvízl. Chystaná změna však podle něj státu žádné větší riziko nepřinese.
„Je možná škoda (tedy já se domnívám, že to škoda je), že v minulosti neprošel návrh na zřízení takzvaných „univerzitních nemocnic“, čímž by došlo k jejich majetkové a hospodářské odluce od státu. Ale to je už trochu jiný příběh,“ dodává.
