Nejen Srí Lanka a Rusko nezvládají splácet. Světu hrozí dominový efekt

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dluh v hodnotě přes čtvrt bilionu dolarů může spustit v rozvojovém světě nevídanou kaskádu platebních selhání, vyplývá ze zprávy agentury Bloomberg.

První zemí, která letos přestala platit svým zahraničním držitelům dluhopisů, se stala Srí Lanka. Tu sužují neúnosné náklady na potraviny a pohonné hmoty, které v důsledku toho podnítily protesty a politický chaos. Do sluje platební neschopnosti následovalo Srí Lanku Rusko, které v červnu upadlo do platební neschopnosti pod tlakem sankcí.

Nyní se pozornost obrací k Salvadoru, Ghaně, Egyptu, Tunisku a Pákistánu. Tyto země nyní Bloomberg Economics označuje za další ohrožené platební neschopností. Vzhledem k rostoucím nákladům na pojištění proti nesplácení rozvojových zemí, které jsou aktuálně nejvýše od počátku ruské invaze, vyjadřují své obavy i přední světoví ekonomové.

„U zemí s nízkými příjmy nejsou dluhová rizika a dluhové krize nic hypotetického,“ řekla hlavní ekonomka Světové banky Carmen Reinhartová v televizi Bloomberg. „V podstatě už tam jsou.“

Podle údajů sestavených na základě indexu agentury Bloomberg se počet rozvojových trhů se státním dluhem, který se obchoduje na krizových úrovních, za posledních šest měsíců více než zdvojnásobil.

Krizová, riziková nebo problémová aktiva mohou být například právě dluhopisy, jejichž výnosy naznačují, že investoři věří v reálnou možnost nesplacení. Dohromady v těchto 19 zemích s rizikovým státním dluhem žije více než 900 milionů lidí a některé z nich – například Srí Lanka a Libanon – jsou již v platební neschopnosti.

V sázce je 237 miliard dolarů (5,8 bilionu korun), které náleží zahraničním držitelům dluhopisů. Tato suma podle údajů agentury Bloomberg představuje téměř pětinu z 1,4 bilionu dolarů (34,1 bilionu korun), které mají státy rozvojových zemí nesplacené v zahraničním dluhu v dolarech, eurech nebo jenech.

Vyhlášením platební neschopnosti jednou z rozvojových zemí to ale nekončí. Jak se v posledních desetiletích opakovaně ukazuje, finanční kolaps jedné vlády může vyvolat dominový efekt v sousedních státech. Protože opatrní obchodníci stahují peníze ze zemí s podobnými ekonomickými problémy a urychlují tím i jejich krach.

Nejhorší z těchto krizí byla dluhová krize v Latinské Americe v 80. letech – a podle expertů na rozvíjející se trhy nese současná situace jisté podobnosti. Stejně jako v 80. letech začala americká centrální banka (Fed) náhle zvyšovat úrokové sazby ve snaze omezit inflaci, což vede k prudkému růstu hodnoty dolaru. Ten pak ale ztěžuje rozvojovým zemím zvládání jejich zahraničních dluhopisů.

Nejvíce pod tlakem bývají menší země s kratší historií na mezinárodních kapitálových trzích. Větší rozvojové země, jako jsou Čína, Indie, Mexiko nebo Brazílie, si vystačí s poměrně solidními rozvahami a zásobami zahraničních měn.

Zranitelnější země takové jistoty nemají, a proto jen s obavami čekají, co přijde. Politické nepokoje spojené s rostoucími cenami potravin a energií panují po celém světě. A podle některých lokálních politiků by se proto měly výdaje v zemích, jako je Ghana a Egypt, soustředit právě na pomoc svým občanům, a ne na splátky zahraničních dluhopisů.

Vzhledem k rusko-ukrajinské válce, která neustále tlačí ceny komodit, celosvětovému růstu úrokových sazeb a posilujícímu americkému dolaru, bude pro některé země zátěž pravděpodobně neúnosná.

Anupam Damani, vedoucí oddělení mezinárodních dluhopisů a dluhopisů na rozvojových trzích ve společnosti Nuveen, vyjadřuje hluboké obavy nad dostupností potravin a energií v těch nejzranitelnějších zemích.

„Pokud jde o sociální nestabilitu, existuje mnoho akademické literatury a historických precedentů, které ukazují, že tuto nestabilitu mohou způsobit vyšší ceny potravin a která povede ve výsledku k politickým změnám.“

Čtvrtina států sledovaných v indexu Bloomberg EM USD Aggregate Sovereign Index se obchoduje v nouzi, která je obecně definována jako výnos o více než 10 procentních bodů vyšší než výnosy státních dluhopisů s podobnou splatností. Tento ukazatel se letos propadl o téměř 20 procent, čímž již překonal celoroční ztrátu, kterou zaznamenal během globální finanční krize v roce 2008.

Samy Muaddi, portfolio manažer společnosti T. Rowe Price, který pomáhá dohlížet na aktiva v hodnotě přibližně 6,2 miliardy dolarů, to označuje za jeden z nejhorších dluhových výprodejů rozvojových trhů „pravděpodobně v celé historii“.

Poukazuje na to, že mnoho rozvojových zemí spěchalo s prodejem zahraničních dluhopisů během covidové pandemie, kdy byly potřeby výdajů vysoké a náklady na půjčky nízké. Nyní, když světové centrální banky vyspělých trhů zpřísňují finanční podmínky a odvádějí peníze z rozvojových trhů, budou některé z nich ohroženy.

„Pro mnoho rozvojových zemí nastává období akutních problémů,“ řekl Muaddi. Odpor k riziku se rozšířil i na aktivní obchodníky, kteří shánějí pojištění proti selhání na rozvojových trzích. Cena se drží těsně pod vrcholem, který byl zaznamenán při invazi ruských vojsk na Ukrajinu začátkem tohoto roku.

„Věci se mohou zhoršit ještě dříve, než se začnou zlepšovat,“ řekl Caesar Maasry, vedoucí strategie pro rozvíjející se trhy v investiční bance Goldman Sachs Group Inc. na webináři agentury Bloomberg Intelligence. „Je to pozdní cyklus. Není tu silné oživení, do kterého by se dalo koupit.“

A tak si jednoduše řečeno sbalili zahraniční investoři saky paky a odešli. Podle údajů Institutu mezinárodních financí stáhli v červnu z dluhopisů a akcií rozvojových trhů 4 miliardy dolarů (97,5 miliardy korun), již čtvrtý měsíc odlivu v řadě. Za prvotní změnu nálady investorů pak může především ruská invaze na Ukrajinu a dopad války na ceny komodit a inflaci.

„Mohlo by to mít skutečně dlouhodobé dopady, které změní způsob, jakým uvažujeme o rozvojových trzích, zejména ve strategickém kontextu,“ řekl Gene Podkaminer, vedoucí výzkumu ve společnosti Franklin Templeton Investment Solutions. „V první řadě to potvrzuje pověst rozvojových trhů – jsou volatilní. Už se mohlo zdát, že na to investoři zapomněli, ale nyní lze tuto skutečnost jen těžko ignorovat.“

Instituce, jako je Mezinárodní měnový fond, již varovaly před dalšími nepokoji na místech s dramaticky rostoucími životními náklady. Obezřetnosti je potřeba pak zejména tam, kde vlády nebudou schopné poskytnout domácnostem dostatečnou podporu.

Politické nepokoje na Srí Lance rozdmýchala rozsáhlá omezení dodávek elektřiny a prudký růst inflace, který prohloubil nerovnost ve společnosti. Analytici Barclays pod vedením Christiana Kellera varovali, že podobný scénář by se mohl v druhé polovině letošního roku opakovat i jinde.

„Obyvatelstvo trpící vysokými cenami potravin a nedostatkem zásob může být ohniskem politické nestability,“ napsal jeho tým ve zprávě z poloviny roku.

Podívejte se, co se nyní děje na některých rozvojových trzích ve světě, které se potýkají s problémy:

Salvador

Přijetí kryptoměny Bitcoinu jako zákonného platidla a kroky prezidenta Nayiba Bukeleho a jeho vlády k upevnění moci podnítily obavy o schopnost a ochotu Salvadoru udržet si splatnost zahraničních závazků – zejména s ohledem na vysoký rozpočtový deficit a dluhopisy v hodnotě 800 milionů dolarů, které budou splatné v lednu.

Ghana, Tunisko a Egypt

Tyto země patří mezi méně časté a hůře hodnocené dlužníky s nízkými rezervami, které agentura Moody's Investors Service varuje, že v budoucnosti budou zranitelné vůči rostoucím nákladům na půjčky.

Ghana, Tunisko i Egypt mají relativně nízké měnové rezervy, které by pokryly splátky dluhopisů splatné do roku 2026. To by se mohlo stát problémem, pokud nebudou schopny převést své splatné dluhopisy kvůli zvýšeným nákladům na využití zahraničních dluhových trhů. Ghana požaduje od Mezinárodního měnového fondu (MMF) až 1,5 miliardy dolarů.

Pákistán

Pákistán právě obnovil jednání s MMF, protože mu chybí dolary na splátky dluhu ve výši nejméně 41 miliard USD (1 bilion korun) v příštích 12 měsících. Po vzoru událostí na Srí Lance vyšli do ulic demonstranti proti až 14hodinovému přerušení dodávek elektřiny, které úřady zavedly kvůli šetření palivem. Ministr financí sice uvedl, že země odvrátila platební neschopnost, ale její dluh se obchoduje v problémových úrovních.

Argentina

Jihoamerická země se potýká s problémy po posledním z devíti platebních selhání, ke kterému došlo v roce 2020 během pandemické recese. Očekává se, že inflace do konce roku překročí 70 procent. To zvyšuje tlak na úřady, aby omezily odliv dolarů z ekonomiky a kontrolovaly směnný kurz. Výhled ekonomiky zároveň zamlžily volba nového ministra financí a politické boje mezi prezidentem Albertem Fernándezem a jeho viceprezidentkou Cristinou Fernándezovou de Kirchner před volbami v roce 2023.

Ukrajina

Invaze ruských vojsk vedla ukrajinské představitele ke zkoumání možnosti restrukturalizace dluhu, protože podle lidí obeznámených s diskusemi hrozí, že se možnosti financování této válkou zničené země vyčerpají. Země také uvedla, že letos potřebuje 60 až 65 miliard dolarů, aby splnila požadavky na financování, což je řádově o miliardy více, než byli její spojenci dosud schopni přislíbit. Politici v Kyjevě se snaží udržet rozpočet v chodu, zatímco armáda se brání ruské invazi, která zničila města, zastavila klíčový export obilí a vyhnala z domovů více než 10 milionů lidí. Stát také představil dlouhodobý plán obnovy, který by mohl přesáhnout 750 miliard dolarů.