Článek
Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě více, zatímco extrémně chudých lidí ve světě přibývá. Vyplývá to ze zprávy organizace Oxfam, zveřejněné ještě před zahájením výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu.
Zpráva dále uvádí, že více než 95 potravinářských a energetických korporací loni zdvojnásobilo své zisky.
„Zatímco obyčejní lidé se denně musí uskromnit i u základních věcí, jako například jídlo, extrémně bohatí naopak překonali i své nejdivočejší sny. Poslední dva roky mohou předznamenat jednu z nejlepších dekád pro miliardáře,“ řekla Gabriela Bucherová, výkonná ředitelka Oxfam International.
Bohatství miliardářů se za posledních deset let zdvojnásobilo a jejich celkový majetek se za poslední dva roky zvyšuje denně v průměru o 2,7 miliardy dolarů. Přitom nejméně 1,7 miliardy pracujících nyní žije v zemích, kde inflace převyšuje mzdy. A více než 820 milionů lidí, tedy zhruba každý desátý člověk na Zemi, hladoví – z čehož 60 procent tvoří ženy a dívky.
Světová banka říká, že pravděpodobně vidíme největší nárůst globální nerovnosti a chudoby od druhé světové války. Spousta zemí čelí bankrotu, přičemž nejchudší země nyní vydávají čtyřikrát více na splácení dluhů bohatým věřitelům než například na zdravotnictví.
Organizace Oxfam vidí jako řešení zvýšení daní extrémně bohaté populaci. Na celém světě nyní pocházejí pouze čtyři centy z každého zdaněného dolaru miliardářů – bohatí tedy platí sazbu čtyři procenta.
Podle Oxfamu daně těch nejbohatších bývaly mnohem vyšší. Důvodem je i to, že během posledních čtyřiceti let vlády v Africe, Asii, Evropě a Americe snížily sazby daně z příjmů nejbohatším. Zároveň se však zvýšily daně na zboží nebo služby, které neúměrně dopadají na nejchudší lidi.
„Zdanění miliardářů a velkých korporací je cestou z dnešní krize. Je načase, abychom zbořili mýtus, že daňové škrty pro nejbohatší mají za následek, že jejich bohatství takzvaně prosákne ke všem ostatním,“ míní Bucherová. Podle ní právě snižování daní po desetiletí nejbohatší vrstvě populace a velkým korporacím podněcovalo nerovnost, přičemž nejchudší lidé v mnoha zemích platí vyšší daňové sazby než miliardáři.
