Poválečná obnova. Filantrop Winkler spustí na Ukrajině miliardové projekty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Miliardář Libor Winkler z investiční skupiny RSJ má na Ukrajině velké plány. Na severovýchodě země postavil ve městečku Bělopolje malou teplárnu na biomasu a s dalšími městy podepsal dohodu o spolupráci. Nakupuje také půdu, kde pěstuje rychle rostoucí dřeviny.

V první fázi hodlá zainvestovat přes miliardu korun, v budoucnu by však investice mohly být řádově vyšší.

„Moje podnikání na Ukrajině bylo vždy vedeno nejen ziskem, ale především hodnotami, protože by podle mě bylo záhodno mít na hranicích s Ruskem nějakou slušnou evropskou zemi,“ řekl Libor Winkler v rozhovoru pro SZ Byznys.

V tomto modelu bude pokračovat i u dalších projektů. „Uzavřeli jsme memoranda o spolupráci s městy Melitopol, Peršotravěnsk, Svjatohirsk a Lyman. Chtěli bychom zřídit deset až patnáct tepláren ve dvou až třech klastrech, přičemž celkové kapitálové výdaje odhadujeme na 40 milionů eur (980 milionů korun),“ vypráví Winkler.

Na Ukrajině vidí velký potenciál, protože je to obrovská země, kde je spousta paliva. Na severu dřevní štěpka a na jihu pak sláma nebo se třeba často pálí slupky ze slunečnicových semínek. A Winkler chce jako biomasu používat i topoly a vrby z vlastní sadby.

„Letos na jaře jsme založili topolové školky v Melitopolu v Záporožské oblasti a v Cholmci v Zakarpatské oblasti. V příštím roce plánujeme tyto školky rozšířit a začít rozvíjet topolové plantáže. Naším cílem je mít na Ukrajině nejméně tři tisíce hektarů plantáží energetických plodin s tím, že kapitálové výdaje odhadujeme na šest milionů eur (146 milionů korun),“ říká Winkler, který na Ukrajinu začal cestovat jako turista zhruba před deseti lety a zemi si oblíbil.

Ukrajina má obrovskou rozlohu 600 tisíc kilometrů čtverečních a její půda je většinou velmi úrodná. Winkler chce přitom využít dva miliony hektarů pozemků, které se nehodí pro produkci potravin.

Ukrajinci po invazi ruských vojsk daleko víc slyší na energetickou nezávislost. Země je asi ze třetiny závislá na dovozu ruského plynu, který by mohla nahradit právě biomasa.

„Odhaduje se, že technický potenciál biomasy by stačil k nahrazení 22 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. I kdyby se využila jen jeho část, biomasa výrazně sníží závislost Ukrajiny na dovozu energie z Ruska i fosilních palivech obecně,“ píše skupina RSJ ve své analýze ukrajinského trhu, kterou redakci SZ Byznys poskytla.

Podnikat chce ve větším měřítku začít i proto, že korupce před pár lety výrazně ustoupila a země se zlepšuje. Dnes například fungují mnohem lépe služby katastru nemovitostí, notářské služby či bankovní převody.

Zahraniční firmy dříve musely polovinu dolarů či eur, které převedly na Ukrajinu na investice, okamžitě směnit na hřivnu. Dnes je možné provést směnu později. Markantní posun zažila Ukrajina také v infrastruktuře, kdy se doprava autem na východ země zkrátila často o hodinu až dvě.

„Jakmile válka skončí a připraví se podmínky, jsme připraveni zainvestovat mohutněji. Spustíme fond, do kterého dáme i jako skupina RSJ větší peníze, plus zainvestují další spříznění investoři,“ dodává Winkler s tím, že na Zakarpatí byl před měsícem. Před pár týdny přivítal v sídle své firmy v Praze zástupce starosty Melitopolu, jenž ho lákal i do Záporoží a na střední Ukrajinu.

„Začali bychom těmi teplárnami na biomasu, ale postupně bychom to mohli rozšířit i na stavbu kogeneračních elektráren, rozvoj zelené energetiky,“ líčí své plány.

Kromě probíhající války však stojí investicím v cestě ještě jeden problém. Winkler se svými spolupracovníky tlačí na Ukrajince, aby provedli některé legislativní změny a podnikatelské prostředí v energetice udělali transparentnější.

Jde hlavně o stabilnější nastavení tarifů za teplo vyráběné z biomasy, jež jsou dnes na Ukrajině navázány na ceny plynu, a tedy volatilní a těžko předvídatelné. Dále navrhuje zřídit burzu, na které by se obchodovalo s palivem z biomasy, podobně jako je to v Litvě. Uvítali by také jasnější pravidla na pronájem či nákup tzv. nevyužitých pozemků od municipalit a státu, které jsou vhodné k pěstování energetických plodin.

Tato pravidla by podle Winklera usnadnila získat bankovní financování na projekty v hřivnách, aby mohl začít stavět ve větším měřítku.

„Zatím jsme financování nezískali a bez něho projekty dělat nechceme. Jednali jsme s bankou Ukrgasbank. Smlouva už byla na papíře, ale nedohodli jsme se. Potřebujeme ale banku nejen kvůli eliminaci měnového rizika, ale i z toho důvodu, že chceme teplárny na biomasu stavět v dalších městech,“ upozorňuje český miliardář a filantrop.

Na Ukrajině už mají kromě municipalit byznysového partnera místní ambiciózní skupinu Isatex, která dělá development. Teď její členové žijí v chatkách u Mukačeva, protože v jejich kancelářích se roztahují Rusové.

„Skupina Isatex má zajímavé pozemky, takže se dá uvažovat o investici do logistických center. V Česku testujeme stavbu dřevostaveb, které budou dvojnásob potřeba na Ukrajině,“ dodává s tím, že Ukrajina jako země potřebuje do budoucna pomoct hlavně s budováním institucí, aby fungovala dobře jejich státní správa.