Miliardáři z Draslovky zakládají podnik s dávným Putinovým rivalem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

uzemská společnost Draslovka, která působí v řadě zemí světa, hodlá postavit společně s rakouskou společností Petrochemical Holding závod na výrobu kyanidu sodného v Egyptě.

Dohodla se na tom delegace byznysmenů u egyptského ministra obchodu a průmyslu Ahmeda Sámira, kterou vedl Jakov Goldovskij, zakladatel a vlastník rakouské firmy Petrochemical Holding, spolu s Pavlem Brůžkem, generálním ředitelem společnosti Draslovka.

Výše investice do výrobního závodu by v první fázi měla dosáhnout 160 milionů dolarů, tedy 3,8 miliardy korun.

„Draslovka dlouhodobě hledá možnost vyrábět své produkty na africkém kontinentu, který je jedním z našich velmi důležitých trhů. V případě realizace nové výrobní kapacity v oblasti Blízkého východu půjde o spolupráci s rakouským Petrochemickým holdingem, kterému jsme prodali licenci na výrobu kyanidu sodného,“ uvedl pro SZ Byznys mluvčí Draslovky Erik Švamberk.

Jednání u egyptského ministra průmyslu a obchodu Ahmeda Sámira byla prvním kontaktem zástupců Draslovky s představiteli egyptské vlády. Podle Švamberka jsou rozhovory o případné spolupráci v Egyptě v počáteční fázi. Draslovka s rakouskými partnery bude spolupracovat formou joint venture především v oblasti výroby a správy licence. Hlavním investorem by byl partnerský Petrochemical Holding z Rakouska.

Závod by měl jednou pětinou výroby uspokojovat místní poptávku a zbývajících 80 procent produkce pak vyvážet na trhy kolem Středozemního moře, na Blízký východ a do Afriky.

Egypťané projekt vítají. V tiskovém prohlášení ministr Sámir zdůraznil význam projektu pro uspokojení surovinových potřeb těžebního, farmaceutického a pesticidního průmyslu v Egyptě. Uvedl, že projekt přispěje k cíli zvýšit egyptský vývoz na africké trhy v rámci dohody o volném obchodu v Africe (AFCFTA).

Zatím není zřejmé, kde by měl projekt stát, ale už získal povolení od příslušných orgánů k zajištění energetických a surovinových požadavků.

Jakov Goldovskij (anglické varianty jména Iakov Goldovskiy či Yakov Goldowsky) se narodil v roce 1962 na Ukrajině a velké peníze vydělal během divoké privatizace v Sovětském svazu. Postupně se soustředil především na plynárenský a petrochemický průmysl, který na konci devadesátých let minulého století včlenil pod firmu Sibur. Už v roce 2002 ho však musel ne z vlastní vůle opustit.

Po nástupu prezidenta Vladimira Putina k moci v roce 2000, kdy se stal poprvé prezidentem, začala „konsolidace“ průmyslu do státních rukou. Menšinovým akcionářem Siburu byl v té době státní Gazprom, který firmě pomáhal financovat vertikální integraci.

Po nástupu nových manažerů v roce 2001 Gazprom dramaticky změnil přístup a své kapitálové účasti v Siburu překlasifikoval na úvěry, čímž firmu dostal pod existenciální tlak. V lednu 2002 byl Goldovskij zatčen v kanceláři Alexeje Millera, šéfa představenstva Gazpromu, a poté strávil sedm měsíců ve vazební věznici. V této době byl donucen odstoupit z funkce šéfa Siburu a předat kontrolu nad společností Gazpromu.

Po propuštění a soudním verdiktu mu nezbylo než opustit Rusko. Goldovskij byl odsouzen za finanční machinace k sedmi měsícům, ale trest nenastoupil, protože si ho odpykal ve vazbě. V letech 2003 a 2004 mu bylo vyplaceno 95 milionů dolarů za podíly v dceřiných závodech Sibur.

Firmu Petrochemical Holding založil v Rakousku v roce 1996, přičemž v zemi pobývá už od roku 1992. Většinu byznysu i později dělal v zemích bývalého Sovětského svazu, ale postupně své petrochemické aktivity rozšiřoval do Evropy. V roce 2022 po sankcích Evropské unie na Rusko své podnikání v Rusku prodal.