Hlavní obsah

„Lucky loser“ Trump chytře vydělává na své slávě, nikdo před ním neměl víc

Foto: Seznam Zprávy, Seznam Zprávy

Newyorský mrakodrap Trump Tower, nejznámější stavba z rodinného realitního fondu.

I přes dluhy a daňové machinace je Trump bohatší než všichni předchozí prezidenti USA. Přitom ještě před rokem vypadal na krach. Jeho značka je teď v kurzu a politický úspěch Trumpovi vynáší.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Donald Trump je mužem mnoha prvenství a jedním z nich jsou majetkové poměry. Dosud nebylo zvykem, že by zemi z Bílého domu řídil miliardář. Natož že by prezident napůl zůstal i podnikatelem, k čemuž se teď nejspíš schyluje.

Sice slibuje řešit jen vládnutí, ale to by se musel v 78 letech od základů změnit. Trump, jak jej známe, je jiný – politiku a byznys míchá dohromady ve směsi, kde jedno pomáhá druhému, jako když celebrity vydělávají na svém věhlasu.

„Moje značka je asi to nejcennější, co mám,“ prohlásil předloni u soudu, když vyložil svou představu, že právě pět písmen jeho jména mu pomohlo předtím vyhrát volby a že tím pádem jde o „tu nejžhavější značku na světě“.

Po prohře v roce 2020 značka pohasla, ale loni opět zazářila. A protože jedno pomáhá druhému, dá se čekat, že prezidentství Trumpovo vydělávání ještě posílí. Už se i našly nové způsoby, jak na to.

Bohatší, ale napůl virtuálně

Ve dvou nejznámějších miliardářských žebříčcích, které sestavuje časopis Forbes a agentura Bloomberg, si Trump vede zhruba podobně. Z velké části jde o vrcholně spekulativní pohyby, ale odhad jeho jmění poslední dobou výrazně vyskočil a aktuálně činí 6,2, respektive 6,4 miliardy dolarů.

To pro srovnání řádově odpovídá české miliardářské špičce (viz box) nebo ceně za 24 stíhaček F-35 pro zdejší armádu. Žádný americký prezident v historii se takové částce ani nepřiblížil, druhý JFK by v dnešních cenách sotva překročil miliardu. A to jen díky rodinnému dědictví a bohaté manželce.

Češi a Trump v žebříčku Forbes (pořadí a odhad jmění v dolarech)

  • 115. Renáta Kellnerová (17,3 mld.)
  • 309. Karel Komárek (9 mld.)
  • 313. Daniel Křetínský (9 mld.)
  • 385. Pavel Tykač (7,5 mld.)
  • 507. Radovan Vítek (6,3 mld.)
  • 525. Donald Trump (6,2 mld.)

Češi a Trump v žebříčku Bloomberg (pořadí a odhad jmění v dolarech)

  • 164. Renáta Kellnerová (14,2 mld.)
  • 282. Karel Komárek (9,9 mld.)
  • 427. Daniel Křetínský (7,1 mld.)
  • 469. Donald Trump (6,7 mld.)
  • Zdroj: forbes.com a bloomberg.com, stav k 22.1.2025

Přitom sám Trump si svoje jmění vždy cenil ještě výš. Aby o tom přesvědčil okolní svět (a v podnikání dosáhl svého, protože úspěch otvírá dveře), nerozpakoval se fixlovat s účetnictvím a hodnotu majetku nadsazovat. Přinejmenším podle loňského rozsudku v případu daňových deliktů a v bezpočtu novinářských investigací.

Rozsudek (který je zatím nepravomocný) s pokutou 355 milionů dolarů loni vypadal jako definitivní Trumpův ekonomický konec. Po roce je ale všechno naopak. Volební obhajoba mu vrátila punc úspěchu, jeho akcie na burze letí vzhůru a mezi vlivnými lidmi odstartovaly závody, kdo s ním bude dřív zadobře.

Kdysi možná Trump působil v porovnání s opravdovými byznysmeny lacině a upoceně. Teď si ale může vybírat, jak svou moc a slávu zúročit. Loňská mánie kolem akcií firmy TMTG, spravující sociální síť Truth Social, byla prvním příkladem: firma prodělává, vedle sítě X jeho spojence Elona Muska se jeví jako zbytečná, ale Trumpův podíl už má na burze cenu bezmála čtyř miliard dolarů.

Inaugurační kryptoměna $TRUMP je něco podobného. Existuje jen pár dní a není za ní nic, žádná firma, žádný ekonomický účel ani žádná podkladová hodnota - kromě sounáležitosti s vítězem. Vydané mince už se ale v součtu prodávají za další miliardy. Pro Trumpa můžou zafungovat jako výnosný „merch“ nebo – pokud se k tomu prezident sníží – jako kanál pro přísun korupčních peněz.

„Za první Trumpovy vlády tu byly obavy, že někdo může prezidenta podplácet pobytem v jeho washingtonském hotelu,“ upozornil zpravodajský server Axios, když debut kryptoměny dával do souvislostí. U ní je riziko daleko větší. Tři roky nepůjde vysledovat, kdo ji kupuje a posílá peníze přímo k Trumpovi.

„Vzhledem k expanzivnímu pohledu Nejvyššího soudu na prezidentskou imunitu je velká šance, že každý takovýto počin vyhodnotí jako zákonný. Sečteno a podtrženo: Trump právě předvedl mistrovskou lekci, jak může prezident proměnit moc v bohatství,“ píše dál Axios.

Domy a triky po otci

Základem rodinného jmění Trumpů byly odjakživa nemovitosti. Jeho dědeček Frederick měl na Aljašce během zlaté horečky saloon a nevěstinec, otec Fred postavil v New Yorku jeden z prvních moderních supermarketů, množství bytových domů, a pak celou realitní firmu.

Ta posloužila dnešnímu prezidentovi jako užitečná trampolína. Dřív svůj start vykresloval tak, že si od otce půjčil jen milion dolarů a vše ostatní vybudoval sám. Skutečnost ale byla složitější.

Dvojice zkušených reportérů New York Times získala během prvního Trumpova prezidentství daňové a účetní záznamy, z kterých vyplynulo, že Fred Trump ve snaze ušetřit převáděl majetek na syna postupně a potají po desítky let. Dohromady v objemu přes 400 milionů dolarů.

Skryté dědictví, podpořené systémem nejrůznějších finančních zástav a rodinnými konexemi ve finančních a politických kruzích, pomohly dědicovi čerpat další půjčky a držet image úspěchu i přes dlouhou sérii vlastních prodělečných experimentů (viz box) z reálného podnikatelského světa.

Co Trumpovi nevyšlo

  • Trump Airlines (1988-1992): Trump koupil existující leteckou společnost, přejmenoval ji po sobě, ale špatně odhadl konkurenci a ceny paliva. Akviziční dluh 380 milionů dolarů firma nikdy neutáhla, a tak ji Trump nakonec nechal napospas věřitelům.
  • Trump Plaza Hotel (bankrot 1994): Luxusní hotel v New Yorku patřil Trumpovi šest let, mimo jiné i v době natáčení druhého dílu Sám doma, kde se Trump mihnul i v jednom záběru. I v tomto případě měl velké oči v tom, jak hotel bude vynášet. Když přestal splácet to, co si na koupi půjčil, hotel propadl jako zástava.
  • Trump Taj Mahal Casino (bankrot 1991): Luxusní komplex v hráčském letovisku Atlantic City měl být "osmým divem světa". Trump stavbu financoval z dluhopisů na vysoký úrok, ale opět výkon podniku přecenil. Nakonec vyhlásil krach a o komplex přišel.
  • Trump Stakes (2007-2008): "Nejlepší stejky na světě" vydržely v nabídce hlavního partnerského katalogového prodejce (který sám později zkrachoval) jen dva měsíce. Vysoká cena způsobila, že zákazníků bylo málo – i přes osobní Trumpovo nasazení v reklamě.
  • Trump University (2005-2010): Kurzy podnikání v realitách slibovaly mimo jiné exkluzivní přístup k Trumpovi a vhled do jeho know-how. Když se studenti nedočkali, školu zažalovali - a ta po vyplacení 25 milionů dolarů na odškodném zavřela.

Trump nikdy tyto závěry neuznal. Autorům ale články vyhrály v roce 2019 Pullitzerovu cenu. Jak shrnula porota: „Za vyčerpávající 18měsíční pátrání ve financích prezidenta Donalda Trumpa, které vyvrátilo jeho tvrzení o vlastním zbohatnutí a odhalilo podnikatelské impérium prolezlé daňovými triky.“

Z oceněného pátrání loni vzešla kniha Lucky Loser, která mimo jiné ukazuje, jak Trump převzal otcovu účetní kreativitu a jak se k daňovým a jiným závazkům stavěl i on sám. Třeba když nafukoval firemní ztráty a započítával je proti ziskům z jiných let, aby dohromady nemusel státu odvést nic. Nebo když jeden úvěr vytloukal druhým, a dluhy pak nechal v padlých firmách.

Účetní kouzla odrážela i reálnou tíseň, do které se Trump čas od času při svém rozmáchlém podnikání na dluh dostal. Současně ale v populární televizní show bavil davy tím, jak školí byznysové učedníky a jednomu po druhém dává padáka.

Jak dokládají autoři Lucky Loser, v televizní show hrál o život také sám Trump, aby se etabloval jako guru byznysu a „vytvořil iluzi úspěchu“, na níž pak mohl dál stavět. Protože - jak přece říká i on sám – ze všeho nejcennější je vlastní značka.

Hotely, golf i bible s autogramem

Dnes už není pochyb, že Trump je bohatý. Vedle známé newyorské budovy Trump Tower nebo letoviska Mar-a-Lago na Floridě mu patří další kancelářské, bytové a hotelové komplexy v Chicagu, San Franciscu nebo na riviéře v Miami, dále pak 11 golfových klubů napříč Amerikou, vinice ve Virginii a další nemovitosti v Evropě.

Foto: Sergii Figurnyi, Shutterstock.com

Pohled do nitra Trump Tower.

Většina je pod kontrolou rodinného holdingu Trump Organization, který řídí jeho synové, některé budovy Trump drží jako společný podnik s jinými developery, třeba hotel v Las Vegas. Pod značkou Trump fungují ještě další mrakodrapy a resorty v Istanbulu, Torontu, Manile nebo Dubaji, ale ty patří cizím investorům a jméno si jen pronajímají.

Zdá se, že jde o funkční symbiózu – když se Trumpovi daří v politice, jeho jméno táhne. V Mar-a-Lago Trump, kde dosud bydlel, část komplexu pronajímal jako privátní klub a od roku 2017 pětinásobně zdražil členství. Naposledy těsně před volbami na rovný milion dolarů.

Licencování jména si Trump oblíbil i v jiných oborech. Na trhu jsou jeho signované bible, hodinky, sošky, fotoknihy nebo elektrické kytary s nápisem Make America Great Again přes celý hmatník. Sedm milionů dolarů Trump vykázal loni jako příjem z prodeje virtuálních sběratelských NFT kartiček, kde ho příznivci mají ztvárněného jako kovboje, astronauta či superhrdinu s blýskajícíma očima – a dál s kartičkami mohou obchodovat.

Pro stát, nebo pro sebe?

Podle čerstvé majetkové inventury New York Times se teď nabízí celá řada cest, jak replikovat model z prvního prezidentství, kdy za ubytování a členství u Trumpa platili lobbisté nebo zahraniční delegace, aby měli lepší šanci prosadit u vlády svoje zájmy.

Trump sice slíbil, že kvůli střetu zájmů sám sebe z řízení svých firem vyčlení. Ale dál je bude řídit jeho rodina. Trump tedy bude dál zainteresovaný na tom, aby prosperovaly.

Vedle už existujících realitních projektů jsou rozběhnuté další v Saúdské Arábii, Spojených Arabských Emirátech, Ománu, Indii a ve Vietnamu. Ze Saúdské Arábie, Emirátů a Kataru – konkrétně z lokálních státních fondů, spravujících bohatství z těžby ropy – pochází také část kapitálu pro investiční firmu Affinity Partners Trumpova zetě Jareda Kushnera. To vše bude Trumpa stavět před volbu, zda jako prezident myslet v první řadě na zájmy USA v těchto zemích, nebo na rodinný podnik.

Plno otázek budí také Trumpovo angažmá v kryptosvětě. Vedle nových tokenů $TRUMP má sám část majetku v kryptoměně Ethereum a podobně jsou na tom jeho političtí spojenci. Slibované rozvolňování regulací tak nemusí být jen výrazem politických hodnot, ale i pragmatickým krokem, jak si finančně přilepšit.

Nový terén představuje i již zmíněná sociální síť Truth Social a její mateřská firma TMTG. Její akcie po vstupu na burzu v roce 2021 nejdřív vyletěly vzhůru, pak se dlouho držely na kurzu kolem 15 dolarů a teď stojí dvakrát víc. Agentura Bloomberg zmapovala, jak jejich pohyb loni koreloval s kurzem sázek na Trumpovu výhru, což jen znovu ukazuje, jak se moc a peníze navzájem přitahují.

O akciích TMTG už se mluví jako o „meme-stocks“, kde kurz nedává vzhledem k chybným hospodářským výsledkům žádný ekonomický smysl, ale stejně je o ně zájem kvůli tomu, jaký je kolem nich rozruch. Můžou kdykoli zkolabovat, nebo dál iracionálně růst. Což platí i o příspěvku TMTG k papírovému jmění Trumpa, jak ho počítá Forbes nebo Bloomberg.

Vedle těchto de facto virtuálních hodnot ale v TMTG půjde i o reálné peníze. Třeba když někdo bude chtít Trumpovy zbylé akcie v TMTG koupit nebo když začne do Truth Social pumpovat peníze skrze inzerci, aby se v Bílém domě zavděčil. Jiný konflikt, který se už děje, spočívá v tom, že Trump na Truth Social exkluzivně pouští některé informace o působení v úřadu, a sám sobě tak zvedá čtenost.

S Trumpem zkrátka přicházejí v mnoha ohledech úplně nové poměry. Teprve se uvidí, jak moc bude chtít prezidentství vytěžit, ale jedna věc se zdá jistá – prodělat na něm může jen těžko.

Doporučované