Článek
Skupina PPF zrušila bankovní obchod dekády. Přitom se jí ho podařilo prosadit teprve napotřetí loni v prosinci. V rámci dohody se měly spojovat Moneta a finanční firmy vlastněné PPF. Konkrétně se jedná o Air Bank, splátkovou firmu Home Credit v Česku a na Slovensku, a také půjčovací startup Benxy (dohromady skupina Air Bank).
Nápad prosazoval ještě zesnulý šéf skupiny PPF Petr Kellner společně se šéfem Monety Tomášem Spurným. Dnes transakci v hodnotě 25,9 miliardy korun zrušil nový šéf PPF Jiří Šmejc.
SZ Byznys přináší seznam důvodů, proč PPF z obchodu vycouvala a co se bude dít dál.
1. Dražší financování
Největším problémem pro pokračování transakce se ukázalo financování. Většinu transakce měla PPF financovat dluhem.
Loni v květnu podepsala prostřednictvím dceřiné společnosti Tanemo smlouvu o úvěru s klubem bank. V rámci něho mohla čerpat až 28,6 miliardy korun a ty mohly být použity na financování stávajících i budoucích akcií Monety. Úvěr byl zajištěn akciemi společnosti Moneta. Tato úvěrová linka však skupině PPF výrazně podražila, jelikož skončila doba levných peněz.
ČNB začala loni na podzim výrazně zvedat úrokové sazby. Firemní úvěry jsou často strukturovány tak, že se odvíjejí od sazeb na mezibankovním trhu depozit PRIBOR plus marže banky. PPF se tedy financování mohlo výrazně prodražit (například takto: jednoměsíční sazba PRIBOR 5,88 % plus jedna až dvouprocentní marže banky).
2. Ekonomika jde do recese
Česká ekonomika navíc směřuje k výraznému ochlazení, které může skončit recesí, a bude mít za následek zhoršení zdraví českých bank. Firmám začaly výrazně zdražovat vstupní suroviny, s nimiž pracují, takže řada z nich bude mít už na podzim existenční problémy. To dopadne i na banky, protože zkrachovalé firmy přestanou své dluhy splácet.
Spojená banka by tak neměla mít takovou výkonnost, jaká by se dala čekat ještě loni. „V případě dokončení transakce by došlo nejen k významné redukci rozvojových plánů, ale především k podstatnému snížení rozdělitelného zisku a rezerv ve srovnání s představami, které byly prezentovány při podpisu rámcové smlouvy,“ uvádí ve své prohlášení skupina PPF.
3. Nižší dividendy
Dividendy přímo souvisejí s financováním transakce. Nová spojená banka by kvůli vývoji ekonomiky a regulačním požadavkům nemohla vyplácet tak vysokou dividendu, s jakou PPF původně počítala. Výplata plánovaných dividend by se snížila podle PPF o více než 60 procent.
Připomeňme, že PPF je největším akcionářem Monety a vlastní 29,94 procenta. ČNB navíc bude postupně zvyšovat sazbu tzv. proticyklické kapitálové rezervy, tedy banky budou muset držet víc kapitálu pro případné krytí ztrát. Konkrétně ze současné míry 0,5 % až na 2,5 % (s platností od 1. dubna 2023). „Zvýšení proticyklické kapitálové rezervy by tedy zásadně snížilo plánovanou dividendovou kapacitu spojené banky, a tímto negativně ovlivnilo atraktivitu plánované akvizice pro všechny akcionáře Moneta Money Bank,“ píše PPF v prohlášení.
ČNB oběma stranám sdělila, že nová banka bude muset držet víc kapitálu, než předpokládala PPF. Nová banka by tak musela držet výrazně více kapitálu, který by si PPF nemohla vyplácet. Svůj kapitál by tak měla v nové bance „zamknutý“ na poměrně dlouhou dobu bez vysokého výnosu.
4. Co dál
Za zrušení transakce přitom PPF zaplatí Monetě jen poměrně malou sumu zhruba 100 milionů korun. Jen asi 0,4 procenta z hodnoty transakce. Když se přitom nedávno dohodli na transakci Twitter a Elon Musk, dosahoval v dohodě poplatek za případné zrušení transakce přes dvě procenta.
PPF nyní bude podle informací SZ Byznys usilovat o prodej svého podílu. Zavázala se, že ho bude držet minimálně po dobu 12 měsíců. „Nicméně, PPF má možnost prodat svůj stávající podíl na úrovni 29,94 procenta potenciálnímu strategickému investorovi. Ten je definován jako regulovaná finanční instituce,“ stojí v prohlášení PPF.
Když bude strategický investor tzv. regulovanou finanční institucí, bude moci PPF prodat podíl hned. Domluví-li se případný investor ještě s dalšími akcionáři, může získat nad Monetou lehce kontrolu. PPF vlastní 30procentní podíl, 10procentní podíl vlastní aktivistický fond Petrus Advisors, a sedmiprocentní podíl vlastní finančník Pavel Tykač.
„Zájem o Monetu mohou mít nadnárodní investiční skupiny. Už se nám hlásí poradenské firmy, které vidí, že se banka bude prodávat,“ řekl pro SZ Byznys finančník, který si nepřál uvést své jméno.
Pro Tomáše Spurného je to největší prohra, protože transakci spolu s Petrem Kellnerem vymyslel a vehementně prosazoval po celé čtyři roky.
5. Akcie Monety
Akcie banky Moneta zareagovaly na zprávu propadem, který však postupně během dne umazávaly. „Pokles kurzu akcií o cca 5 procent reflektuje určité dohánění propadů akcií ostatních bank obchodovaných na pražské burze. Podle mého názoru však brzy převáží názor, že je pozitivní, že Moneta z potenciálně rizikového sňatku nakonec vycouvala a akcie začnou posilovat,“ myslí si portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
