Muž žijící na hraně zítřka. Jak vypadala cesta Elona Muska na vrchol

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Myslíte si, že jsem šílený?“ zeptal se Elon Musk autora jednoho ze svých životopisů Ashleeho Vance v luxusní restauraci v kalifornském Silicon Valley. Ta otázka je na místě. Rozporuplnost příležitostného konzumenta marihuany, který je považován za jednoho z 20 nejlepších hráčů počítačové hry Diablo, a zároveň vysílá do vesmíru rakety, vzbuzuje pochybnosti v nejednom člověku. Kdo ví, zdali odpověď na tuto otázku zná sám nejbohatší člověk planety a otec jedenácti dětí, jehož firma Neuralink testuje na zvířatech možnosti propojení stroje s lidským mozkem.

Ať tak či onak, vnitřní motor třiapadesátiletého majitele automobilky Tesla je neuvěřitelný. Elonův účet na sociální síti X (původně Twitter) sleduje momentálně přes 212 milionů uživatelů. Současně to byli právě oni, kdo požadovali před dvěma lety Muskův odchod z vedení sociální sítě.

„Elon Musk se staví proti konvenční moudrosti, která omezuje inovace nejen ve velmi tradičních a vyspělých odvětvích, jako je automobilový průmysl, ale i v odvětvích tradičně považovaných za doménu veřejného sektoru – vesmírné dopravě a cestování,“ pokouší se definovat Muskovu osobnost šéf Americké obchodní komory v České republice Weston Stacey.

O jeho osobnosti i podnikatelských aktivitách existuje na dvě desítky dokumentárních filmů. V jednom z nich s názvem „Elon Musk: Real Life of Iron Man“ – jehož podtitul lze přeložit jako „Skutečný život Iron Mana“ - přirovnávají byznysmenovi kolegové amerického podnikatele tu ke komiksovému hrdinovi Iron Manovi, tu k mýtickému králi Midasovi, protože na co Elon sáhne, to se dle nich časem obrazně řečeno promění ve zlato. Majetek nejbohatšího muže v historii v roce 2024 překročil 400 miliard dolarů, tedy 9,6 bilionu korun.

„Elon Musk se stal nejbohatším mužem planety, protože nenabízí lidem pouhý produkt nebo službu, ale něco mnohem lepšího: náboženství a sny. Podobně jako to dělal Steve Jobs nebo nejúspěšnější korporace v dějinách lidstva – katolická církev,“ komentuje důvody bezprecedentního podnikatelského úspěchu amerického podnikatele investor a filantrop Václav Dejčmar.

Cesta jihoafrického rodáka na špičku Silicon Valley byla dlouhá a plná vzestupů i pádů. Musk se narodil v tamní metropoli Pretoria jihoafrickému otci a matce kanadského původu. Rodiče Elona se rozvedli, on vyrůstal s otcem, jenž se z malého chlapce snažil vytvořit tvrdého muže. První byznys udělal Musk ve dvanácti letech poté, co sám naprogramoval a prodal hru Blaster 1984 hernímu časopisu PC and Office Technology za 500 dolarů.

Jeho rodná země procházela apartheidem, a kvůli němu a také mizerným možnostem se tehdy nezletilý Elon v roce 1988 rozhodl, že požádá o kanadský pas, na nějž měl po matce nárok, a i s bratrem Kimbalem se přestěhuje nejprve do Kanady a následně do Spojených států. Tam se začíná psát jeho fenomenální, byť v mnohém kontroverzní, podnikatelská historie.

V roce 1995 Elon opouští postgraduální studium na Stanfordu (dva dny po svém nástupu) a zakládá s bratrem svou první společnost Zip2, jakéhosi předchůdce Google Maps a spotřebitelského průvodce Yelp. Utečou čtyři roky a firmu od zakladatelů koupí technologická společnost Compaq za 307 milionů dolarů, tedy za více než 7 miliard korun. Mladému podnikateli tehdy ještě nebylo ani třicet let.

Na počátku milénia se Elon Musk pouští do oblasti internetového bankovnictví a zakládá banku X.com, později PayPal. První produkt online banky se v roce 1999 umístil mezi deset nejhorších podnikatelských nápadů, ale o tři roky později společnost odkoupil eBay za 1,4 miliardy dolarů.

Musk, který se později objevil například v seriálech Simpsonovi či Teorie velkého třesku a zahrál si ve filmu Iron Man 2, je přesvědčený, že aby lidstvo přežilo, musí se stát multiplanetárním druhem. Bere budoucnost homo sapiens sapiens do vlastních rukou a zakládá firmu SpaceX, na niž získal peníze prodejem podílu v systému PayPal.

Cílem SpaceX je vyrábět znovupoužitelné a cenově dostupnější rakety než konkurence. První z nich se jménem Falcon 1 se podařilo v roce 2008 po třech neúspěšných startech dostat na oběžnou dráhu. Tou dobou měla už firma smlouvu s americkou kosmickou agenturou NASA. Přes vzestupy a pády kosmických korábů se Muskovi daří plnit cíl a náklady na jím vyslané rakety klesají, zatímco stoupá úspěch společnosti.

Falcon Heavy zvládne na oběžnou dráhu vynést 53 tun nákladu, tedy dvojnásobek oproti největšímu konkurentovi – Delta IV Heavy od společnosti Boeing. A to za třetinovou cenu. Muskova firma vynáší do vesmíru rovněž satelity, kterých obíhá Zemi už zhruba šest tisíc. Soustavu satelitního internetu Starlink si předplácely v roce 2024 více než tři miliony lidí. Musk není jen generálním ředitelem firmy, nýbrž i jedním z designérů raket. Jeho společnost má smlouvu na stavbu přistávacího modulu pro astronauty, kteří se do roku 2026 vrátí na Měsíc v rámci vesmírného programu NASA Artemis. Jenže Elon míří ještě dál.

SpaceX totiž konstruuje systém Super Heavy-Starship k zajištění přepravy materiálu mezi městy na Zemi a základnami na Měsíci - a jednou i na Marsu.

„SpaceX může růst nejrychleji ze všech Muskových společností, protože spolupráce s komerčními vesmírnými společnostmi na vytvoření výrobní zóny ve vesmíru je jednou ze tří inovačních priorit Republikánské strany,“ popisuje politický kontext Stacey.

Zhruba dva roky po založení kosmické společnosti investuje peníze do dalšího fenoménu současnosti – do automobilky Tesla. Ve stejnou chvíli, kdy Musk konstruuje a vypouští do vesmíru kosmické koráby, se stává šéfem firmy, z níž pod jeho vedením bude nejúspěšnější „elektromobilka“ planety, která rovněž patří mezi ty nejhodnotnější z hlediska tržní kapitalizace.

Ani tady nemá ustláno na růžích, ale jak je jeho dobrým zvykem, láme všechny trable přes koleno, účty s kritiky si vyřizuje přes svůj twitterový účet, a díky elektromobilům, jež se umí částečně sami řídit, se Tesla umístí na technologické špičce světa. Čtenáře nepřekvapí, že za jeden ze svých vzorů pokládá Henryho Forda, který stejně jako Elon změnil světový trh s automobily, ale jeho názory byly v mnohém kontroverzní. Například byl známý antisemita.

„Tesla zažila podobné porodní bolesti jako SpaceX v kontextu zpoždění dodávek, růstu nákladů a dalších problémů, které Musk často sanoval z vlastní kapsy. Společnost v roce 2008 čelila hrozbě bankrotu. Pod vedením Muska ale Tesla expandovala a otevřela Gigafactory v Nevadě, Číně a Německu, což umožnilo masovou výrobu baterií a elektromobilů. Kontroverze vzbudila technologie Autopilot, která byla spojována s dopravními nehodami, a kritika pracovních podmínek v továrnách,“ vypočítává vzestupy a pády hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

V roce 2012 společnost představila sedan Model S, který automobilová veřejnost ocenila za jeho výkon a design. Další chválu si společnost získala za své SUV Model X, jež bylo uvedeno na trh v roce 2015. V roce 2017 vypouští do světa Tesla Model 3, který se stal nejprodávanějším elektromobilem všech dob.

Dvě nejúspěšnější společnosti tohoto byznysmena patří pouze k drobkům z celého koláče jeho aktivit. Musk žije na hraně zítřka. Jeho firma Neuralink chce vkládat lidem do hlavy čipy, pod Teslu spadá také SolarCity instalující solární systémy, stál u vzniku OpenAI. Jednu dobu chtěl razit tunely mezi městy.

Velké problémy si ale Musk umí způsobit i sám. V srpnu 2018 zveřejnil sérii tweetů o tom, že Teslu odkoupí a za akcii zaplatí 420 dolarů, a to s poznámkou, že má „zajištěné financování“. Hodnota 420 dolarů byl žertovný odkaz na mezinárodní den marihuany – 20. duben.

V reakci na to jej za podvod žalovala americká Komise pro cenné papíry s tím, že tweety byly „nepravdivé a zavádějící“. Následující kaskáda událostí vedla k milionovým pokutám.

V roce 2022 koupil Twitter za 44 miliard dolarů s tím, že plánuje „vylepšení produktu o nové funkce, zpřístupnění algoritmů, aby se zvýšila důvěryhodnost, poražení spamových botů a ověření všech uživatelů“. Jenže k tomu nedošlo. Místo toho následovala další série divokých proměn společnosti, během nichž propustil téměř polovinu zaměstnanců.

Také obnovil mnoho zakázaných účtů, a to nejen profil Donalda Trumpa, jenž byl pozastavený kvůli útoku na Kapitol. Příjmy z reklamy prudce klesly, protože mnoho společností stáhlo své reklamy z platformy. Nechtěly, aby se jejich loga zobrazovala u antisemitských příspěvků Kanye Westa či šovinistických postů od Andrewa Tatea. V červenci 2023 Musk změnil název společnosti z Twitter na X.

Musk sám sebe roky popisoval jako „umírněného demokrata“. Postupem času se jeho názory staly mnohem pravicovějšími. Po atentátu na Donalda Trumpa v červenci 2024 Musk veřejně podpořil republikánského kandidáta na prezidenta USA, na jeho kampaň prostřednictvím svého amerického politického akčního výboru (PAC) věnoval 250 milionů dolarů.

Podnikatel rovněž mluvil na Trumpových předvolebních shromážděních a slíbil, že povede úřad, jehož úkolem je zefektivnit státní správu. Následně slíbil, že v rámci tohoto úsilí „okamžitě vyrovná rozpočet“ snížením vládních výdajů o 2 biliony dolarů, což bude „znamenat určité dočasné potíže“. Zároveň neváhá kritizovat vlády Británie či Německa, zatímco k Moskvě a Pekingu je shovívavý.