Komárek vytvořil loterijní impérium. Chce znovu zkusit burzu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Karel Komárek patří ke generaci českých byznysmenů jako Radovan Vítek, Patrik Tkáč, Pavel Tykač či zesnulý Petr Kellner. Všichni začínali v 90. letech jako ambiciózní mladíci a svou aktivitou, podnikavostí a velmi ostrými lokty nakumulovali obrovské majetky.

Legenda byznysových začátků Karla Komárka praví, že si na začátku 90. let půjčil od svého otce tři sta tisíc korun, za které nakoupil průmyslové armatury. Zboží prodal a za všechny peníze nakoupil dvojnásobné množství armatur.

Komárek však velmi brzy pochopil, že mnohem víc peněz vydělá nikoli na samotném potrubí, ale na tom, co v trubkách proudí. V roce 1996 ve svých 27 letech začal s otcem Karlem skupovat akcie energetických distribučních společností na severní Moravě a ve východních Čechách.

Zlom přišel o pár let později, kdy se Komárkovi spojili se slovenským podnikem SPP a potom s německým gigantem Ruhrgas, a z malé firmy z Hodonína se postupně stala jedna z největších v Česku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Moravské naftové doly, dnes MND.

„Já jsem se náhodně potkal s tehdejším generálním ředitelem SPP Arpádem Demkem a nabídl jsem mu, aby šli s námi do českého plynárenství. Pak nás už všichni začali brát vážně. Díky SPP jsme mohli kupovat podíly v regionálních distributorech plynu. A bez toho by k nám pak nikdy nevstoupili Němci,“ líčil v roce 2010 pro Mladou frontu Dnes Karel Komárek starší.

Karel Komárek, který dnes na veřejnosti prakticky nevystupuje, však začal rychle prozkoumávat i další příležitostí, které transformace ekonomiky nabízela. Jednou z nich byl vstup do cestovní kanceláře Fischer, která se ocitla v roce 2003 ve finančních problémech.

Firma sice byla v horším stavu, než Komárek čekal, ale začal v ní postupně uplatňovat přístup, který později zopakoval s mezinárodními loteriemi, či s IT firmami. V roce 2007 CK Fischer ovládl a postupně k ní přidával další firmy z oboru, například cestovní kancelář Nev-Dama zaměřenou na lyžařské zájezdy či internetového prodejce eTravel.cz. V roce 2019 pak celek s miliardovými tržbami prodal německé skupině Rewe, která vlastní cestovní kanceláře či obchody Billa.

Ještě před mezinárodní expanzí však v postupně zformované skupině KKCG rodiny Komárkových došlo k dramatické události. Zhruba od roku 2005 se názory Karla Komárka mladšího a staršího postupně začaly velmi různit, a docházelo k ostrým sporům, jak skupinu dál rozvíjet. Současně přišly vleklé soudní spory s firmou Ruhrgas a dalšími akcionáři energetických aktiv. Komárek starší kritizoval synovy akviziční praktiky a touhu po enormním růstu.

Konflikty vyvrcholily v roce 2010, kdy se skupina KKCG rozdělila. Komárek mladší si odnesl zhruba 80 procent původní skupiny a zbytek připadl jeho otci Karlovi, strýci Františkovi a sestře Jitce (dnes jedné z nejbohatších Češek, která mimochodem svého otce Karla z vysoce profitabilního strojírenského Bonatransu postupně vytlačila).

Ani po rozchodu s příbuznými se Komárkův investiční apetyt nezmenšil. Koupil ropný terminál Samara v Rusku a následně podíl v českém dodavateli plynu Vemex, kterou ovládal ruský státní Gazprom, obě firmy však už prodal.

Hlavně však spojil síly s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, s nímž po složitých jednáních ovládl krachující loterijní společnost Sazka.

Tady se začala psát nová kapitola, kdy energetická část skupiny KKCG začala ustupoval loterijní. V říjnu 2012 Komárek v rámci rozstřelu s Kellnerem ovládl Sazku úplně, když za druhou polovinu nabídl 5,5 miliardy korun. Částka se tehdy zdála vysoká, ale krok se ukázal jako velmi prozřetelný.

„Myslím, že nikdo nečekal, že se ty loterie rozvinou v takové míře, kdy jsme ve svém oboru vlastně největší na světě. To myslím, že to je naprosto nečekané,“ zhodnotila v aktuálním rozhovoru pro SZ Byznys rozvoj skupiny finanční ředitelka KKCG Katarína Kohlmayerová, která do Komárkovy skupiny přišla před deseti lety se zkušenostmi z mezinárodních transakcí a financování firem.

Přes Jiřího Šmejce a jeho Emma Capital pak vedla cesta do Řecka, kde se Komárek účastnil – v konsorciu se Šmejcem – privatizace části státní loterijní firmy OPAP. Bylo to v době, kdy Řecko mělo obrovské dluhy a privatizovalo státní firmy, aby mělo prostředky na splácení. Řecký stát tehdy nabídl k prodeji 33procentní podíl v loterijní firmě OPAP s tím, že nový zájemce bude zároveň ve firmě vykonávat manažerskou kontrolu.

„Měli jsme Sazku a získali podíl v OPAP, takže jsme se už ten loterijní byznys naučili, věděli, jak funguje a kolik věcí se tam dá zlepšit, protože ty firmy byly většinou ospalé a špatně spravované, ale s obrovským potenciálem. Viděli jsme například, že firmy mají své různé dodavatele technologií a když už jen při spojení Sazky a OPAP je naše síla odběratele mnohem vyšší a lze na tom ušetřit. Viděli jsme různé synergie mezi firmami a věděli, že je to dobrý byznys, který dokážeme úspěšně rozvíjet,“ vypráví Kohlmayerová.

Logicky následovalo hledání dalších cílů, a přišlo Rakousko, kde měly Casinos Austria a Austrian Lotteries roztříštěnou akcionářskou strukturu a rozhádané akcionáře. Komárek do Casinos vstoupil v roce 2015, a po složitých právních bitvách firmu v roce 2019 ovládl. V Rakousku firma kromě klasické loterie provozuje i čistý hazard v podobě kasin.

Ve roce 2016 následoval úspěšný tendr na provozování italské loterie Lotto Italia, který Komárek vyhrál v konsorciu s dodavatelem IGT. Teprve tehdy formálně vznikla skupina Sazka Group, která později změnila název na dnešní Allwyn.

Mezitím už vykoupil Komárek podíl v OPAP od Šmejce a následně udělal veřejnou nabídku na řeckém trhu, aby mohl postupně firmu ovládnout celou. Podařilo se mu tehdy získat přelomovou sumu na financování transakce ve výši 2,5 miliardy eur, a dnes už je ve firmě hlavním akcionářem.

Největší ambice však teprve měla přijít. Komárek začal připravovat nabídku na provozování britské národní loterie, která má roční tržby zhruba osm miliard liber (240 miliard korun). „My jsme chtěli dokázat, že umíme růst nejen prostřednictvím akvizic, ale také že jsme schopni vyhrát takovýto tendr na základě schopností, které v loteriích máme,“ říká Kohlmayerová.

Firmě se to povedlo v březnu 2022 a Komárek se tím dostal mezi evropskou byznysovou elitu.

Dosavadní provozovatel britské loterie, firma Camelot, začala bojovat s Komárkem soudně a hrozilo, že budou tahanice trvat roky. Komárek se však elegantně dohodl s akcionářem Camelotu, tedy penzijním fondem Ontario Teachers, že svého konkurenta koupí.

V rámci této transakce však Allwyn zároveň koupil provozovatele licence Illinois Lottery, tedy šestého nejlidnatějšího amerického státu, a pronikl poprvé na americkou půdu.

Dnes je pro Komárka znovu tématem vstup loterijního Allwynu na burzu v Londýně či New Yorku. Český byznysmen se pokoušel o IPO už dřív před pár lety, ale na konci léta 2022 ho kvůli nepříznivým podmínkám zastavil.

„Ve střednědobém horizontu je náš vstup na burzu aktuální, protože loterie jsou ve skupině už tak dominantní, že bychom chtěli zvýšit poměr diverzifikace. IPO je přitom optimální způsob, jak naši společnost stále kontrolovat, což je dlouhodobá strategie našeho akcionáře, ale zároveň získat další likviditu a diverzifikovat. Rozhodně to ve střednědobém období plánujeme,“ dodává Kohlmayerová.

Komárek má nyní podle informací SZ Byznys v plánu nakupovat a stavět ve velkém obnovitelném zdroje, mimo jiné proto, aby se zmírnila kritika, že hlavně těžební část skupiny znečišťuje životní prostředí.

Po loteriích jsou dnes největší částí majetku skupiny KKCG IT služby, kde za poslední roky uskutečnil Komárek v rámci skupiny Aricoma velké akvizice – znovu podle modelu sestavování velké skupiny z roztříštěného trhu. Dále je to těžba ropy a energetika, a nejmenší „nohou“ jsou nemovitosti a investice do startupů.

KKCG dnes spravuje aktiva ve výši 10 miliard eur (250 miliard korun) a Komárek, který rovněž podporuje řadu dobročinných projektů v Česku i zahraničí, se tím vyhoupl na třetí místo v žebříčku nejbohatších Čechů.