Firmy utíkaly z Ruska s polovinou peněz a byly rády, říká partner Emma Capital

Investiční skupina Emma Capital Jiřího Šmejce zvažuje kromě klasických investic do privátních firem také nákup firem na burzách. „Aktuálně ta situace je úplně stejná (jako za covidové krize, pozn. red.), tzn. vedeme vnitřní diskusi o tom, zda nějaké akcie koupíme,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys investiční ředitel Emma Capital Pavel Horák v druhé části rozhovoru (první naleznete zde).

Home Credit, v němž držíte menšinový podíl, prošel velkými problémy. Počítáte s tím, že budete jako Emma Capital dál hradit jeho ztráty?

Já si nemyslím, že by bylo potřeba Home Credit sanovat. Home Credit si vlivem řady vnějších faktorů samozřejmě prošel mnoha problémy, probíhá tam restrukturalizace. V určité době byla nejhodnotnější součástí skupiny Čína, ale od vypuknutí covidu se tam všechno změnilo. V poslední době pak došlo k prodeji Ruska.

Nebylo to asi za cenu, kterou jste očekávali před invazí Ruska na Ukrajinu.

Prodej byl na stole těsně před invazí. Nakonec se uskutečnil až po ní a samozřejmě to bylo za výrazně nižší cenu. Ale s ohledem na situaci byl úspěch už to, že se podařilo z Ruska odejít a dostat za to reálné peníze.

Jaká tam byla sleva?

Já si to nepamatuji, protože mám na starosti primárně herní průmysl. Ale myslím, že to bylo méně než padesát procent.

Souvisí to s tím, že prodej už byl připravený, a tím pádem se to zvládlo poměrně rychle. Akcionáři tam nechali spoustu peněz, ale aspoň část dostali zpět. A Home Credit se po tomto prodeji na úrovni skupiny oddlužil. Takže nevidím důvod cokoliv sanovat.

Mimochodem, my máme v Home Creditu minoritní podíl, přičemž firmu celou dobu řídí PPF. I v době, kdy byl Jiří Šmejc šéfem, ultimátní kormidlo držela PPF jako majoritní akcionář. Dnes je tady Jiří ve dvojjediné roli jako akcionář Emmy, a tím pádem i Home Creditu, ale vede hlavně PPF.

Celkově se dá říct, že pro nás jako Emma Capital byl Home Credit vždy jakoby trošku „za zdí“.

Vy jste v minulosti působil jako finanční ředitel v PPF Group. K financím máte blízko. V Emma Capital také určitě dáváte část volných prostředků na finanční trhy, kde jsou poměrně velké turbulence. Kde vidíte příležitosti?

Já bych to rozdělil do dvou věcí. Jedna je, zda máme alokovaná nějaká aktiva na finančních trzích. O tom bohužel uvnitř ve firmě víc mluvíme, než to děláme. My jsme i v covidové krizi nakoupili nějaká portfolia, ale to byla portfolia v řádech jednotek nebo malých desítek milionů eur.

Bohužel, tehdy jsme se nerozhodli jít do toho většími objemy. Aktuálně ta situace je úplně stejná, tzn. vedeme vnitřní diskusi o tom, zda nějaké akcie koupíme. Na rozhodnutí naštěstí máme ještě nějaký čas.

Řada českých firem se tímto směrem vydala. Není jich moc, ale začaly vstupovat do firem přes nákup větších akciových podílů na burze.

Pokud bychom se tímto směrem vydali i my, byly by to opravdu pasivní podíly bez nějakých ambicí do těch firem zasahovat. To je náš pohled na investice do akcií. Je tu ale ještě jeden důležitý aspekt současných finančních trhů, a to je obecný růst úrokových sazeb. My naštěstí nejsme moc zadlužení, takže z tohoto pohledu se nám sice někde něco zdraží, ale na finance skupiny to má jen minimální vliv.

Jaké je vaše zadlužení?

To souvisí se současnou transakcí s Entainem, která by se měla vypořádávat v příštích týdnech (skupina Emma Capital Jiřího Šmejce prodala britské společnosti Entain tříčtvrtinový podíl ve své chorvatské sázkové firmě SuperSport na konci srpna, pozn. red.), protože naše zadlužení před vypořádáním této transakce a po něm bude dramaticky odlišné. Myslím si, že po vypořádání tohoto obchodu bude náš čistý dluh, když odečtu hotovostní pozici, v řádech velmi malých stovek milionů eur. Předtím to byly vyšší stovky milionů.

Takže úroveň našeho zadlužení bude malá. Dočasně je přitom náš dluh v této chvíli o něco vyšší než obvykle, protože v okamžiku, kdy jsme podepsali prodej SuperSportu, začali jsme utrácet peníze, které jsme ještě neměli – právě s vidinou brzkého vypořádání tohoto obchodu. Dočasná úroveň je tedy o nějaké malé stovky milionů eur vyšší, než byla v předchozích letech.

Když se dělil loterijní byznys mezi Jiřím Šmejcem a Karlem Komárkem, tak SuperSport byl spíš „nechtěný“. Nakonec se z toho ale stala velmi profitabilní investice?

Já bych neřekl, že Karel Komárek SuperSport nechtěl. My jsme tehdy měli s KKCG uzavřenou dohodu, která nám umožňovala rozstřel o celou Sazku: to znamená, že kdo dá vyšší nabídku, všechno je jeho.

Jiří se tehdy nechtěl cestou takovéhoto rozstřelu vydat, protože ho nevnímal jako přátelské zakončení úspěšné spolupráce. A to i přesto, že všechno bylo nasmlouvané a podepsané. My, ostatní partneři, jsme v tom nic nepřátelského neviděli. Poslední slovo ale má Jiří a ten se chtěl nějak dohodnout. Takže pak už jsme v podstatě jen řešili, jak by taková dohoda mohla vypadat.

Já jsem byl do SuperSportu trošku zamilovaný už od okamžiku, kdy jsme jej kupovali do Sazka Group. Už tehdy byla jednání napjatá a já jsem se jen modlil, aby to dobře dopadlo a z nákupu nesešlo…

Je to hlavně sportovní sázení?

Ano, SuperSport je především sportovní sázení. V okamžiku, kdy jsme hledali návrh na dohodu s KKCG, jsem přesvědčil Jiřího, že tohle by mohl být ten směr, který je pro KKCG akceptovatelný. Oni nepřijdou o žádnou loterijní firmu ze společného holdingu a nám zůstane SuperSport a jeho sportovní sázení.

Viděl jsem v SuperSportu velký potenciál, který vyplýval hlavně z toho, že to byla nejvíce „onlinová“ součást celé skupiny Sazka Group.

Česká i evropská ekonomika směřují do recese. Vidíte to už ve svých firmách?

Z pohledu jednotlivých byznysů to bereme, jak to přijde. Na recesi se nějak speciálně nepřipravujeme, pouze jsme snížili zadlužení na velmi komfortní úroveň a teď budeme čekat a dívat se. Celá tahle situace totiž může přinést i nějaké příležitosti. Ale určitě neplánujeme, že bychom teď nutně museli utratit tady 100 milionů eur nebo támhle dvě stě…

Kterým směrem se díváte?

V současné době se díváme pouze na akviziční příležitosti, které souvisejí s byznysy, které už máme. Třeba Premier Energy pořád něco kupuje – teď se například dívají na další producenty zelené energie, především v Rumunsku. Jsou to akvizice v rozsahu malých desítek milionů eur (stamilionů korun, pozn. red.), ale postupujeme tak vlastně už od úplného počátku.

Proč nejste moc aktivní na českém trhu? Vlastníte tady kliniku umělého oplodnění či online pojišťovnu RIXO.

Ano, jsou to drobnější firmy. Prostě se to tak vyvinulo. Není to programová záležitost, nevyhýbáme se domácímu trhu plánovitě. Ale také to není tak, že bychom Česko upřednostňovali. Bereme ho jako kteroukoliv jinou zemi v regionu, kde operujeme.

Máte na starosti herní průmysl a maríny, tedy malá přístaviště ve Středozemním moři. Plánujete v něm dál působit?

V SuperSportu jsme prodali 75 procent. Kupcem byl Entain, což je velká listovaná londýnská firma. Těch zbývajících 25 procent nám zůstává. Všechny akcie jsou vloženy do společného holdingu Entain CEE, jehož prostřednictvím jsme uzavřeli partnerství na region jihovýchodní Evropy. Takže se díváme na nějaké potenciální nové akvizice.

Myslím, že to bude běh na delší trať, ale chtěli bychom v tomhle segmentu společně s Entainem zůstat. Za mě lidé hráli vždycky a vždycky hrát budou. Celé je to o rozumném nastavení. Jednak ochrany hráčů a také nějakého rozumného vybalancování zdanění tak, aby stát získal dostatek prostředků, ale zároveň aby to nevedlo k tomu, že ti hráči odejdou na černý trh. Ten totiž je za a) neregulovaný a za b) stát z něj nic nemá.

Trh je jednoznačně v pohybu. Vy jste ve spotřebitelském segmentu, takže vidíte, jestli se už chování zákazníků mění?

Naše investiční portfolio mě nedonutilo o tom hluboce přemýšlet – s jedinou výjimkou. Tou je energetika a budoucnost prodeje a distribuce plynu v Rumunsku, potažmo Evropské unii. Co se týče celkového ekonomického vývoje, je tolik neznámých a tolik různých alternativ, že na to prostě nemám nějaký vyhraněný názor.

Zajímavá oblast je ultra luxusní cestování, které reprezentuje ostrov Velaa na Maledivách, a s Danielem Křetínským Jiří Šmejc koupil nedávno zámek u Paříže. Patří to do skupiny Emma Capital?

Nepatří. Obě tahle aktiva si Jiří drží samostatně mimo skupinu. Má to nějaké důvody. Myslím si, že v obou případech se u něj mísí investiční a osobní pohled. To znamená, že mu nejde čistě o byznysovou stránku, ale chce také dělat radost sobě i dalším lidem.

Možná proto Jiří nikdy netlačil, aby se Velaa stala součástí skupiny. On sám říká, že ekonomické rozhodování je důležité, ale není to v tomto byznysu jediné kritérium. Emma by takový pohled mít neměla. Ta by se měla vždy chovat komerčně a racionálně.