Energetická krize nám pomohla, říká šéf investiční skupiny Creditas

Tuzemská energetika prochází turbulentním obdobím. V příštích letech se bude stavět obrovské množství solárních, větrných elektráren a dalších zdrojů, což bude mít dopad na stabilitu sítí.

„Ta závislost na obnovitelných zdrojích energie má poměrně zásadní dopad na samotnou distribuci energie. Na elektrickou síť a to, jakým způsobem je organizována, jakým způsobem je řízena. A tam vidíme velké příležitosti,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jiří Hrouda, šéf skupiny Creditas, která patří olomouckému byznysmenovi Pavlu Hubáčkovi.

Creditas před týdnem dokončila akvizici jedné z největších tepláren na biomasu v Česku. Za tento zdroj v průmyslovém areálu ČKD Kutná Hora zaplatil Hubáček vyšší stovky milionů korun.

Významnou nohou skupiny Creditas je energetika. Ve fondu Creditas Energy máte majetek za více než dvě miliardy. Je to zhruba sto dvacet malých distribučních soustav s více než šesti tisíci odběrnými místy. Ceny komodit teď výrazně rostou. Kde vidíte v energetice ty největší příležitosti?

My se soustředíme především na distribuci energie. Takže nejsme úplně ta klasická energetická firma, která by nakupovala, prodávala energii. To znamená, že nás více méně stávající situace na trhu komodit neovlivnila. Možná s troškou nadsázky nám malinko pomohla, protože trh se zase začal malinko konsolidovat. A to je pro naši velkou distribuci spíše lepší signál.

My jsme dneska čtvrtý největší distributor hned po těch velkých utilitách (ČEZ, E.ON či PRE, pozn. red.), které na českém trhu působí. To znamená, že tam je prostor k růstu řekněme spíše už umírněný, organický.

Je pro vás tématem zelená energetika?

Ano. Aktivně teď sledujeme, co se na trhu s energetikou děje. Je tady poměrně velký tlak na významnější přechylování se k obnovitelným zdrojům energie. Ale ta závislost na obnovitelných zdrojích energie má poměrně zásadní dopad na samotnou distribuci energie. Na elektrickou síť a to, jakým způsobem je organizována, jakým způsobem je řízena. A tam vidíme velké příležitosti.

Přiznám se, že zajímavá je i oblast výroby energie, protože jak víte, tak existuje velký tlak z odchýlení se od uhelných zdrojů. Nelze to přitom dělat izolovaně, protože se staré zdroje nemůžou jednoho krásného dne vypnout. Tyto zdroje je potřeba nějakým způsobem nahradit, vybudovat. A my chceme být určitě součástí těchto trendů, které na trhu vznikají.

Když se tedy v rámci přechodu na zelenou energii bude stavět víc takzvaných nestabilních zdrojů, což jsou solární panely či větrná energie, které fungují jenom část dne nebo část roku, tak vy byste se chtěli soustředit na vybalancování té sítě? Protože je potřeba, aby proud do sítě byl dodáván stabilně.

Je to jedna z těch oblastí – stabilizační podpůrné služby energetické sítě. Hodně to navazuje na naše znalosti z distribuce, protože je to hodně spojené. Další variantu vidíme v technologiích, například e-mobilitě.

Přiznám se, že hodně investujeme i do kogeneračních soustav systému. Tyto investice ve spojení s distribucí a ve spojení se zdroji přináší zajímavé výsledky. Je to tedy řekněme zajímavý mix energetických služeb a energetických zdrojů, které chceme mít v rámci té naší skupiny.

Zmínil jste investici do energetického zdroje. Postavili byste třeba paroplynovou elektrárnu?

Já se přiznám, že nejsem úplně odborník na výstavbu zdrojů, protože to jsou ohromné investice v řádu miliard korun. Není to jen výstavba, ale musíte mít také palivo. To znamená plyn, sami vidíme, co se třeba dneska děje na trhu s plynem.

Naše plány sahají až do roku 2030. Takže to je opravdu velmi dlouhé období. Přičemž na trhu se ještě může stát spoustu věcí. Asi bych neříkal, že se to nemůže stát. Ale nesliboval bych, že se to stane.

Podle vašeho majitele Pavla Hubáčka chcete do nájemního bydlení do pěti let zainvestovat přes deset miliard korun. To je poměrně odvážná investice. Kde budete stavět a co to bude?

Ty projekty v podstatě už v tuto chvíli vznikají. Některé už jsou téměř před dokončením. My využíváme synergického efektu toho, že nejsme jenom investorem do nájemních nemovitostí nebo do nájemních bytů.

Myslím si, že takových je relativně hodně. Ale my chceme mít celý ten řetězec pokrytý. To znamená od samotného designu domu, architektury, jeho výstavby. Máme developera V-Invest, který nám ty byty staví. Chceme samozřejmě mít zaručeno to, že produkt, který postavíme, bude vhodný na nájemní bydlení.

Určitě sám víte, že produkt, který chcete, aby dejme tomu byl obrátkový, je trošičku něco jiného, než když se do něj chcete nastěhovat na pět, deset let se svojí rodinou. Tohleto je potřeba velmi pečlivě vybalancovat, protože my skutečně máme potřeby zákazníka na prvním místě.

Vy jste říkal, že ty investice jsou poměrně velké, ono je to skutečně tak. Ale na druhou stranu my opravdu tomu segmentu věříme. Myslíme si, že to, co se obecně děje na trhu nemovitostí i na trhu s úsporami a investicemi, tak bude způsobovat, že víc a víc lidí bude bydlet v nájemních bytech.

Kde byty stavíte?

Především se soustředíme na Prahu. Máme tady nově vznikající projekt na Proseku, který by měl být tento rok už spuštěn. Je to zhruba sto bytových jednotek. Stavíme další projekty v Praze. Stavíme projekty v Brně. A myslíme si, že tohleto jsou ta hlavní města, na která bychom se chtěli soustředit.

Chcete aktivně akvírovat pozemky? Mezi developery je velká konkurence.

My většinou nejdeme do těch projektů, kde bychom zastavovali řekněme celá sídliště. Ty naše největší projekty jsou v řádu vyšších hektarů, třeba kolem tisíce bytových jednotek.

Jinak obecně ano, díváme se na akvizice. Ceny v tuto chvíli skutečně vnímáme jako poměrně vysoko, takže těch velmi atraktivních příležitostí poslední řekněme rok a půl příliš mnoho nevidíme.

Na druhou stranu to portfolio, které v tuto chvíli máme, které se nám podařilo akvírovat v předchozích letech, a některé ty projekty jsou velmi dlouhodobé, tak nám umožňuje, že můžeme energii trávit tím, abychom je dále rozvíjeli. Nejsme tlačeni do toho, abychom to portfolio v tuto chvíli doplňovali novými projekty.

Česká národní banka na podzim začala výrazně zdražovat cenu peněz. Tedy zvyšovat úrokovou sazbu. Musíte například kvůli tomu měnit ekonomiku projektů?

My samozřejmě musíme přepočítávat ekonomiku projektů. Protože aktualizujeme všechny rozpočty, všechny naše plány, všechny naše výhledy.

Na jedné straně je potřeba vnímat, že spousta projektů je hodně dlouhodobých, to znamená ta aktuální úroková míra je buď neovlivňuje vůbec, nebo relativně málo. U těch projektů, kde je úroková sazba závislá na tržní sazbě, tak samozřejmě ten vliv tam je. Na druhou stranu musím říct, že samotný růst cen nemovitostí pořád významně překonává úrokovou sazbu jako takovou. Takže obecně ziskovost projektů většinou není ovlivněna.

Spíš problematičtější je celý problém dodávek materiálů, který teď nastává. Problém s dodávkami všech možných surovin, produktů a podobně. To se projevuje bohužel i ve stavebnictví. A to je zase něco, s čím toho úplně moc nenaděláte, bohužel.

Není teď výhodnější půjčovat si v eurech? Kde úroková sazba je blízko nuly?

Já posledních pár týdnů docela slýchávám, že některé investiční skupiny v tomto směru strategicky uvažují. Je potřeba vnímat, že je to kvalifikovaná spekulace. Protože pokud vysloveně nemáte příjmy v eurech, tak tam pořád riziko změn kurzu vidím.

Můžete se proti tomu přece částečně zajistit?

Může být zajištění. Zajištění ale bohužel s tím, co se děje teď na trhu, je poměrně drahé. Ale může to být zajímavá strategie. Přiznám se, my osobně to nevyužíváme. Ale máte pravdu, že skutečně posledních pár týdnů o tom hodně slyším, že spousta skupin tímto způsobem uvažuje.

Myslím si, že banky na to budou reagovat tím, že třeba začnou nabízet produkty tohoto typu. A uvidíme, co to přinese, protože já pořád vnímám to riziko změn měnového kurzu poměrně významně. Můžete mít sebelepší odhad toho, kam to může směřovat, ale nikdy to asi úplně přesně neodhadnete.

A bohužel u kurzu to funguje tak, že změna v úrokové sazbě má na projekt menší vliv, ale změna v kurzu pak samozřejmě má poměrně velký vliv.