Článek
Dušan Šenkypl působí s Janem Bartou v investiční skupině Pale Fire Capital, která se kromě samotného byznysu hodně věnuje filantropii. Před volbami zasponzorovali 25 miliony demokratické koalice Spolu a PirSTAN.
Kromě toho dávají své peníze různým neziskovým organizacím, jež se soustředí na vzdělávání, problematiku exekucí či digitalizaci státu.
„Naší strategií je to, že zhruba 1,5 procenta hodnoty našeho portfolia chceme každý rok na filantropii dávat,“ říká Šenkypl s tím, že letos se tato částka pohybovala kolem 50 milionů korun.
Vy se jako soukromá osoba angažujete i ve veřejném životě. Podporujete organizace jako Rekonstrukce státu nebo Česko.Digital. No a před letošními říjnovými volbami jste s kolegy poslali přes svůj Spolek pro podporu liberální demokracie peníze dvěma koaličním stranám, tedy Spolu a PirSTAN. Celkem dvacet pět milionů korun. Předpokládám, že vás výsledek voleb potěšil?
Z hlediska našeho pohledu na svět je to asi nejlepší možný výsledek, který jsme mohli očekávat. Zároveň je to obrovský závazek. A když si člověk uvědomí veškeré souvislosti a zejména to, že propadlo řekněme dvacet procent hlasů, tak si myslím, že je to obrovská výzva pro budoucí vládu, aby se jí povedlo si zachovat tvář. Bude muset extrémně dobře pracovat.
Jste s těmi politiky, které jste sponzorovali, v kontaktu? Nebo to byla jednorázová akce?
Ve velmi drobném kontaktu. My to samozřejmě sledujeme. Ve chvíli, kdy bude postavena nová vláda, chceme spíš dělat propojení na různé neziskové organizace, které buď financujeme, nebo vidíme, že mají za sebou extrémně dobré analytiky a můžou té nové vládě pomoci, aby se posouvala ve správných směrech.
Nechtěli bychom žádnou čáru mezi námi a politikou překročit, aby to působilo nějak negativně.
Oblasti, na které se primárně zaměřujeme, jsou vzdělávání a dále třeba oblast exekucí, která nás trápí. V těchto oblastech bychom rádi vlastně pomáhali propojovat ten neziskový svět s vládou. Ale s těmi penězi nebyly vázané naprosto žádné podmínky. A nechtěli bychom žádnou čáru mezi námi a politikou překročit, aby to působilo nějak negativně.
Dušan Šenkypl
- Vystudoval Fakultu informatiky na Masarykově univerzitě v Brně; ještě na škole založil první firmu, která dělala IT pro kampeličky; později vytvářel antivirové nástroje e-mailových platforem pro americký trh.
- Velké peníze vydělal na prodeji pojišťovacího srovnávače ePojištění.cz.
- Dnes je partnerem investiční skupiny Pale Fire Capital, kde působí s Janem Bartou a Davidem Holým.
- Pale Fire Capital vlastní například tržiště Aukro či srovnávač nábytku Favi, velké ambice má cyklistický trenažér Rouvy či srovnávač pojištění Mubi.
- Šenkypl jako soukromá osoba podporuje např. Rekonstrukci státu nebo Česko.Digital; s kolegy před letošními volbami poslali 25 milionů korun koalicím Spolu a PirSTAN; na neziskové projekty ročně přispívají částkou kolem 50 milionů korun.
Co bylo tou hlavní motivací, že jste podpořili tyto dvě strany? Váš i byznysový příběh je relativně velmi úspěšný. Jste naopak s něčím ve společnosti nespokojeni?
My všichni tady v Česku chceme dlouhodobě žít. To znamená, že v našem nejlepším zájmu je, aby se země rozvíjela. Aby i naše firmy měly kvalifikované lidi, aby tady ze škol vycházeli lidé, kteří jsou rozumní, mají kritické myšlení, schopnost se učit, takže je to v podstatě i v našem komerčním zájmu.
Dlouhodobě chceme, aby Česko fungovalo standardně.
Ale to samozřejmě nebyl hlavní motiv. My jsme původně oslovili všech šest demokratických stran. Zahrnuli jsme tam i ČSSD s tím, jakou mají strategii na volby a co plánují. A poté, co jsme se s tímto seznámili, jsme dali nabídku.
V té době už probíhaly nějaké koaliční rozhovory a my jsme měli pocit, že by se to mohlo táhnout příliš dlouho. Ve chvíli, kdy by ty koalice vznikly až těsně před volbami, by nebylo úplně pravděpodobné, že by se daly dohromady dostatečně dobré programy.
Dali jsme jim tedy časovou podmínku, že oznámení musí být do konce loňského roku. Takže úplně malinkatým kouskem doufáme, že jsme k těm koalicím trošičku pomohli. Dlouhodobě chceme, aby Česko fungovalo standardně.
Co vy osobně vidíte jako největší problém ve společnosti? Zmínil jste kritické myšlení. Myslíte, že je ho v Česku nedostatek?
Myslím, že je to dnes problém celého světa. Je to rozpolcenost společnosti, jejíž kořeny vedou k sociálním sítím. To je určitě jedna oblast.
Zadruhé mi u nás přijde líto, že naši politici typicky vymýšlí znovu kolo. Místo toho, aby se dívali, co a jak funguje jinde, tak věci vymýšlí novými způsoby.
Mně by se moc líbilo, kdyby součástí vlády nebo obecně přístupu k tomu, jak se řídí země, firma, cokoliv, bylo podívat se, jak to dělají ostatní. Vzít si z toho to nejlepší, inspirovat se a posouvat věci dopředu.
Dáváte část vašich výnosů na charitu. Kolik to je a kam ty peníze putují?
Naší strategií je to, že zhruba 1,5 procenta hodnoty našeho portfolia chceme každý rok na filantropii dávat.
To znamená, jestli je teď odhadovaná hodnota portfolia tři miliardy korun, tak je to zhruba 45 milionů korun?
My máme to číslo interně nastavené trošku výš. Ta suma je někde přes padesát milionů korun, které jsme dávali loni. Letos to bude také někde kolem tohoto čísla.
Například do vzdělávání dáváme dvacet procent této sumy. Asi největší námi podporovaná organizace je Učitel naživo, která se snaží změnit to, jak se vzdělávají učitelé, aby dokázali lépe učit.
Já jsem mimochodem vystudovaný učitel a za pět let studia jsem před studenty stál – přeženu to – tři dny? Což je obrovský problém. A oni to chtějí posunout víc do praxe.
Třeba se k tomu ještě vrátíte?
Nic se nedá vyloučit.
Potom je tady třeba oblast exekucí, která nás trápí. Viděli jsme to, když jsme provozovali e-pojištění a call centra. Příběhy lidí a to, do jakých situací se dostanou, jsou fakt šílené. Systém tady je extrémně špatný. Vlastně jeden ze dvou nebo tří nejhorších v celé Evropě.
Takže do toho investujeme docela hodně. Podporujeme Člověka v tísni, podporujeme Radka Hábla (dlouhodobě se zabývá dluhovou problematikou, pozn. red.) či organizaci Rekonstrukce státu. To je další organizace, která působí obecně směrem k transparentnosti a digitalizaci státu, aby stát nic netajil, aby věci byly otevřené, aby se na to mohlo dívat co nejvíc lidí.
To jsou takové tři asi největší oblasti, které nás zajímají.