Článek
Nově zvolený prezident USA Donald Trump si v pátek vybral svého ministra financí. Na post nominoval bývalého finančního manažera Sorosova fondu a zakladatele investiční společnosti Key Square Group – Scotta Bessenta. Nominace ještě musí projít schválením amerického senátu.
„Bessent mi pomůže nastolit nový zlatý věk Spojených států. Na rozdíl od předchozích vlád zajistíme, aby v příštím a největším hospodářském rozmachu nezůstal žádný Američan pozadu, a Scott toto úsilí povede,“ oznámil Trump na své sociální síti Truth.
Z nominace má radost řada ekonomů a analytiků, kteří oceňují jeho odbornost, rozhled a zkušenosti, píše ČTK. Podle médií může investor zajistit stabilitu a představuje poměrně bezpečnou volbu.
„Neexistuje nikdo, kdo by lépe rozuměl trhům, kdo by dokázal spravovat dluh ve výši 36 bilionů dolarů, kdo by byl hlasitým zastáncem ekonomického programu zvoleného prezidenta a kdo by měl ve světě takové postavení, aby zvládl globální ekonomické výzvy, kterým musíme čelit,“ cituje ČTK Michaela Faulkendera, který vyučuje finance na Marylandské univerzitě a působí v protrumpovské organizaci America First Policy Institute.
Kdo je tedy miliardář, který by, pokud ho Senát schválí, mohl dohlížet na veřejné financování USA, sankce a daně, angažovat se v mezinárodní ekonomické diplomacii a pomáhat zajišťovat hladké fungování finančních trhů?
Je to tak trochu politický přeběhlík. Než se stal Trumpovým sponzorem a poradcem, přispíval totiž podle agentury AP na různé projekty Demokratů, zejména na prezidentskou kandidaturu Ala Gora. Pracoval také pro George Sorose, významného podporovatele demokratů a odpůrce Donalda Trumpa. Důležitou roli hrál například v multimiliardářově slavné sázce proti libře v roce 1992, díky které Soros radikálně zbohatl.
Později ale otočil a začal podporovat republikány. V roce 2016 přispěl Bessent Trumpovu inauguračnímu výboru milionem dolarů a v těchto volbách svou podporu ještě zvýšil. Stal se Trumpovým klíčovým ekonomickým poradcem a zároveň na podporu dalších republikánských kandidátů věnoval tři miliony dolarů.
Bessentova dřívější spolupráce se Sorosem sice některým republikánům vadí, Trump mezi nimi podle The Wall Street Journal (WSJ) ovšem není – Sorose prý obdivuje kvůli jeho schopnosti vydělávat na finančních trzích miliardy.
Cla, nižší daně a silný dolar
Jaké kroky se od Bessenta v pozici ministra financí dají očekávat? Již v neděli v rozhovoru pro The Wall Street Journal uvedl, že jedním z jeho hlavních kroků bude plnění předvolebního slibu o snížení daní. Daňová opatření podle něj budou zahrnovat například trvalé prodloužení daňových škrtů z Trumpova prvního volebního období, jež mají končit v roce 2025, nebo zrušení daní ze spropitného, dávek sociálního zabezpečení a příplatků za přesčasy.
Bessent podle WSJ také Trumpovi poradil, aby zavedl politiku „3–3–3“, která spočívá ve snížení rozpočtového deficitu na tři procenta HDP do roku 2028 a ve zvýšení růstu HDP na tři procenta prostřednictvím deregulace a čerpání dalších tří milionů barelů domácí ropy denně.
Věnovat by se nový ministr financí měl také clům. Budoucí prezident v rámci své kampaně navrhl uvalit šedesátiprocentní clo na čínské zboží a dvacetiprocentní clo na všechno zboží, které USA dovážejí z ostatních států. Podle AP jsou ekonomové k celním tarifům obecně skeptičtí a považují je za neefektivní. Bessent je ale vnímá jako jednorázovou úpravu cen, která nepůsobí inflačně. Měla by se podle něj ale zavádět postupně.
„Myslím, že cla lze svým způsobem považovat za ekonomickou sankci bez sankcí. Pokud se vám nelíbí čínská hospodářská politika, zaplavující trh nadměrnou produkcí, můžete na ně uvalit sankci nebo clo. Je to také odpověď na manipulaci s měnou,“ uvedl v srpnu pro agenturu Bloomberg.
Cla jsou podle něj užitečným nástrojem, jak dosáhnout Trumpových zahraničněpolitických cílů, ať už se jedná o přimění spojenců, aby vydávali více na vlastní obranu, otevření zahraničních trhů pro americký vývoz, zajištění spolupráce na ukončení nelegálního přistěhovalectví a zamezení obchodu s fentanylem, nebo odstrašení vojenské agrese, cla mohou hrát ústřední roli, píše AP.
Dalším z Bessentových cílů bude udržet status amerického dolaru jako světové rezervní měny. Trump si ale také zároveň přeje dostatečně slabý devizový kurz, který by podpořil americký výrobní sektor. Tento souboj sil se podle Bloombergu může stát pilířem ekonomického programu jeho administrativy.
„Rezervní měna se může měnit nahoru a dolů v závislosti na trhu. Domnívám se, že pokud máte dobrou hospodářskou politiku, budete mít přirozeně silný dolar,“ uvedl v rozhovoru pro Financial Times.
První otevřeně gay ministr financí
Bessentova cesta na vrchol nebyla úplně hladká. Již v devíti letech si našel první brigádu aby mohl studovat politické vědy na prestižní Yaleově univerzitě, musel mít později tři práce. Původně chtěl být novinářem, nepodařilo se mu ale získat pozici editora v univerzitních novinách Yale Daily News, což ho zklamalo a rozhodl se vydat jiný směrem.
To se nakonec ukázalo jako dobré rozhodnutí. Našel si totiž stáž u peněžního manažera Jima Rogerse, prvního partnera George Sorose a spoluzakladatele fondu Quantum Fund, což nastartovalo jeho kariéru. Rogers mu navíc tehdy nabídl, že může přespávat v kanceláři na gauči, což se tehdy chudému Bessentovi hodilo.
Na svou almu mater se později vrátil jako vyučující. Vedl kurzy o ekonomických boomech a propadech ve 20. století a o historii hedgeových fondů. V roce 2000 založil fond, který ale o pět let později musel zavřít. Do investování se ale pustil znovu v roce 2015 – založil investiční společnost Key Square Group, která funguje doposud.
Aktuálně žije v Jižní Karolíně se svým manželem Johnem Freemanem, bývalým newyorským prokurátorem. Vychovávají spolu dvě děti. Pokud Bessentovu nominaci potvrdí Senát, stane se dvaašedesátiletý investor prvním otevřeně homosexuálním ministrem financí USA.
„Kdybyste mi v roce 1984, kdy jsme promovali na Yale a lidé umírali na AIDS, řekli, že o 30 let později budu legálně sezdán a budeme mít dvě děti od náhradní matky, nevěřil bych vám,“ řekl Bessent v roce 2015 časopisu Yale Alumni.