Bohatí jsou ještě bohatší. Loni vydělali na akciích stovky miliard

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Zatímco světem už druhý rok lomcuje pandemie koronaviru, těm nejbohatším se v loňském roce dařilo. Ukazuje to růst kolektivního jmění 500 nejbohatších lidí na světě. To za loňských dvanáct měsíců vystoupalo o bilion dolarů výš než v roce 2020.

Podle agentury Bloomberg je důvodů hned několik – růst akciových trhů, zvyšování cen nemovitostí, kryptoměn a komodit.

Bloomberg Billionaire Index ukázal, že jen v první desítce největších boháčů každý z nich shromáždil jmění v hodnotě sto miliard dolarů. Dalších dvě stě lidí má na kontě majetek s hodnotou přes deset miliard dolarů.

Na vrcholku celé pyramidy boháčů stojí americký inženýr Elon Musk, šéf automobilky Tesla a zakladatel kosmické společnosti SpaceX. Ten za posledních dvanáct měsíců svůj majetek rozšířil o téměř 118 miliard dolarů.

Dařilo se však i dalším včetně francouzského magnáta v oblasti luxusního zboží Bernarda Arnaulta, který si v roce 2021 polepšil o 62,7 miliardy dolarů, nebo spoluzakladatelům společnosti Google Larrymmu Pageovi a Sergeyi Brinovi. Každý z nich si loni polepšil o více než 40 miliard dolarů.

Celkové čisté jmění prvních pěti set jmen v žebříčku Bloomberg Billionaires Index na konci roku přesáhlo 8,4 bilionu dolarů. Tato hodnota přesahuje HDP všech zemí světa kromě USA a Číny, upozornila agentura.

Celková nahromaděná částka jen hrstkou obyvatel po celém světě ukazuje na fakt, jak nesourodě a nerovnoměrně se svět z ekonomických dopadů pandemie zotavuje.

Podle Bloombergu ti nejmovitější vydělávali hlavně z aktuálního dění na trzích a uvolněné fiskální politiky. Na druhé straně ale odhady Světové banky ukazují, že právě pandemie koronaviru uvrhla až 150 milionů lidí do extrémní chudoby. A pokud se růst inflace dále nezastaví, číslo dál poroste, píše agentura Bloomberg.

„Od poloviny 90. let se podíl bohatství držených 0,01 procenta celosvětově nejbohatších zvýšil z přibližně sedmi procent na jedenáct,“ řekl Lucas Chancel, jeden z ředitelů World Inequality Lab na Paris School of Economics. „Krize tento trend nezvrátila. Mírně naopak zesílil,“ dodal.

Tak jak američtí super miliardáři mohli slavit úspěchy, v Číně byla situace docela jiná. Finanční elita země loni podle Bloombergu zažila vůbec nejhorší rok za posledních deset let, kdy agentura začala sledovat bohatství tamních boháčů.

V roce 2021 na svém jmění ztratili 61 miliard dolarů. Zásadním důvodem byl čínský regulační zásah proti velkým technologickým firmám. Tvrdý zásah dostala například společnost Tencent, Ant Group nebo taxislužba Didi.

Dobře si ale nevedla ani čínská realitní sféra. Příkladem za všechny je developer Chuej Kcha-jen, který vybudoval firmu Evergrande, kdysi v Číně ještě nejvýznamnější developerskou společnost. Ta se ale nyní potýká se závazky v přepočtu za více než 300 miliard dolarů (6,6 bilionu Kč) a je nejzadluženější realitní firmou na světě. Její pád by podle odborníků mohl zasáhnout celý čínský realitní sektor a rozšířit se i mimo něj.

Čisté jmění tak kdysi druhého nejbohatšího člověka v Číně loni kleslo o 17 miliard dolarů, tedy o téměř tři čtvrtiny. Stále mu však podle indexu zůstává 6,15 miliardy dolarů a stále se díky tomu drží v první pětistovce nejbohatších lidí na planetě.

Boháče v minulém roce ale nestrašily jen nástrahy pandemie koronaviru. Hodně se mluvilo o zvýšení daní právě pro movité daňové poplatníky. Tento plán se objevil například v ekonomickém investičním balíčku v té době nového amerického prezidenta Joea Bidena. Návrh však byl brzy svržen ze stolu kvůli nesouhlasu stranického senátora Joea Manchina.

Téma o zvýšení daní superboháčům rezonovalo ale také například v Moskvě nebo Pekingu.