Nejbohatší Češka pošle půl miliardy na nové onkologické centrum v Motole

Motolské onkologické centrum, určené k výzkumu, diagnostice a léčbě rakoviny, se má v areálu FN Motol otevřít v březnu 2026. Přijde celkem na 4,5 miliardy korun. Půlmiliardou přispěje na jeho vybudování a provoz rodinná nadace vedená dědičkou impéria PPF Renátou Kellnerovou. Ministerstvo zdravotnictví přidá 240 milionů korun na nákup přístrojů a vnitřního vybavení.

Podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka se nadace Kellner Family Foundation zavázala, že bude po čtyři roky provoz nového centra dotovat 50 miliony korun ročně. „Dovolí nám to vypisovat granty i pro špičkové vědecké kapacity světového formátu, které na sebe zase naopak vážou další granty,“ uvedl.

Na samotné vybudování centra půjde od nadace Kellner Family Foundation 300 milionů. Součástí dohody je i to, že centrum bude v názvu mít jméno Petra Kellnera, po léta nejbohatšího Čecha, který tragicky zemřel v březnu 2021.

„Bude se zde provádět základní výzkum, který povede k novým lékům,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Veškeré objevy pak podle něj budou kompletně ve vlastnictví České republiky. Pracovat se bude i na personalizovaných lécích vyráběných na míru konkrétním pacientům.

„Rakovina je druhou nejčastější příčinou smrti českých občanů. Každý rok v jejím důsledku zemřou v Česku desítky tisíc lidí.  Všichni bohužel máme ve svém okolí někoho, kdo se s touto zákeřnou nemocí setkal, řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

„Je to doposud největší dar soukromého subjektu ve prospěch České republiky. Velmi si ho vážíme. Věřím, že napomůže s léčbou rakoviny a bude i dobrým příkladem pro další spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem,“ dodal.

Jak Seznam Zprávy už dříve napsaly, v nových prostorách půlkruhové přístavby k dnešnímu dětskému onkologickému oddělení motolské nemocnice vzniknou tři operační sály, 60 lůžek pro delší hospitalizace a 90 lůžek pro ozařování a infuze ambulantních pacientů. Součástí nově budovaného objektu má být také 81 stacionářů pro chemoterapeutickou léčbu nebo simulační centrum za 565 milionů korun.

V Česku léčbě rakoviny slouží síť komplexních onkologických center (KOC) a dvě národní onkologická centra tvořená pracovišti v Praze a Brně. Nové centrum v Motole bude podle Ludvíka v běžných diagnózách primárně určeno pro Prahu a Středočeský kraj, v těch vzácnějších diagnózách pro celé Česko. Ministerstvo zdravotnictví počítá také se zřízením KOC v Karlovarském kraji, jediném v zemi, kde podobné zařízení zatím chybí.

S nápadem na vybudování prestižního národního centra pro onkologický výzkum a léčbu přišel před časem bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Bývalá vláda zvažovala výstavbu nového pavilonu za víc než osm miliard v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Projekt, který rovněž počítal s využitím evropských dotací, ale ztroskotal. Motolské onkologické centrum má být jeho skromnější variantou.

Výstavba pavilonu se má financovat především z Národního plánu obnovy, což je speciální evropský fond, určený k ozdravení národních ekonomik po covidové pandemii.

Prostřednictvím Národního plánu obnovy má do Česka v letech 2021 až 2026 dorazit až 7,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba 170 miliard korun. Peníze jsou určeny především na „zelenou tranzici“, tedy snižování emisí ve výrobě a energetice. Až 6,5 procenta z alokované částky však má jít do zdravotnických projektů.

Sponzorská účast Kellnerovy rodiny na motolském projektu je logická, byť je zdravotnictví nový obor jejího filantropického zájmu.

Nadace vznikla v roce 2009, aby zastřešila do té doby roztříštěné filantropické aktivity majitele PPF Petra Kellnera a jeho ženy. Dosud se soustředila především na oblast školství. Poskytuje sociální stipendia nadaným dětem, které díky tomu mohou studovat na gymnáziu Open Gate – prestižní soukromé škole, u jejíhož zrodu před dvaceti lety stála také PPF. Renáta Kellnerová je v posledních letech předsedkyní dozorčí rady stejnojmenné zřizovatelské firmy.

Kromě toho tato nadace rozděluje stipendia pro studium talentovaných Čechů na zahraničních univerzitách a podporuje české základní školy. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy poslala rodina na vzdělávací programy do roku 2021 přes 1,7 miliardy korun, samotná The Kellner Family Foundation od svého vzniku dala na filantropii 983 milionů.

Loni vyčlenila rodinná nadace vedená Renátou Kellnerovou spolu s PPF dalších 100 milionů korun na podporu vzdělávání ukrajinských uprchlíků. Financovala například speciální vydání učebnic češtiny.

Přes dlouholetý zájem o školství má momentální obrat kellnerovské filantropie ke zdravotnictví i půlmiliardový dar na Motolské onkologické centrum logiku. Petr Kellner za svého života rozjel v Česku v nebývalém měřítku výzkum onkologických léčiv, obor ho ostatně osobně zajímal.

„Onkologický výzkum, respektive hledání léku nové generace proti některým typům rakoviny byla Petrova srdeční věc,“ uvedla v tiskové zprávě Kellnerová.

Petr Kellner si totiž sám prošel před lety v Motole onkologickou léčbou. Zaujal ho výzkum tamních lékařů, kteří experimentovali s autoimunologickou metodou založenou na aplikaci přípravku vyráběného z dendritických buněk pacienta.

Kellnerova PPF se výzkumu ujala jako investor. V roce 2010 speciálně kvůli tomuto projektu založila biotechnologickou firmu Sotio, kterou skupina o dva roky později začlenila do své struktury.

V rámci Sotia se pak rozjel vývoj přípravků vyráběných na míru pacientovi z buněk získávaných z jeho krve. Preparát označovaný zkratkou DCVAC se zprvu klinicky testoval na karcinomy prostaty, plic a vaječníků.

DCVAC na léčbu nádorů prostaty byl dokonce zařazen do rozsáhlé mezinárodní klinické studie vrcholné fáze III, která měla ověřit jeho účinnost a šance na zavedení do klinické praxe. Přípravek dostalo celkem 1200 pacientů z Evropy a USA, PPF stálo tak rozsáhlé testování stovky milionů dolarů. Loni však naděje, že se na světový farmaceutický trh dostane léčivo, u jehož zrodu stáli čeští výzkumníci z Motola, padla.

„Bohužel studie neprokázala, že na skupině pacientů, na kterých jsme lék testovali, bychom viděli významné zlepšení přežití,“ vysvětloval to před rokem v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Sotia Radek Špíšek.

„Léčba karcinomu prostaty se v posledních letech proměnila. Objevil se nový typ léčby. V naší studii jsme měli jak pacienty léčené původním typem protinádorové léčby, tak pacienty, kteří dostávali novou léčbu. Ukázalo se, že náš přípravek statisticky významně pomáhá pacientům s původním typem léčby, ale u pacientů s novým typem už významný rozdíl vidět nebyl,“ popisoval tehdy. Sotio tak vývoj DCVAC loni pozastavilo.

V té době už ale měla Kellnerova firma v ohni další želízka. Během více než desetiletého testování české terapeutické metody Sotio nakoupilo v zahraničí několik dalších rozpracovaných projektů onkologického výzkumu.

Novou vlajkovou lodí Sotia se stal vývoj imunologických přípravků na bázi bílkoviny zvané interleukin IL-15. Jde o postup francouzské firmy Cytune Pharma, který Sotio odkoupilo v rané vývojové fázi a dnes jej klinicky testuje ve spolupráci s farmaceutickou firmou MSD (obchodní název americké společnosti Merck & Co., Inc). Na studii se podílejí i česká onkologická pracoviště, včetně FN v Motole.

Dále Sotio vyvíjí personalizovanou buněčnou imunoterapii označovanou zkratkou BOXR, jejíž projekt odkoupilo v roce 2020 od americké firmy Unum Therapeutics.

Třetím hlavním předmětem zájmu Sotia je metoda založená na spojení molekuly, která umí v těle pacienta najít nádorové buňky, s toxickou látkou, která nádor ničí (tzv. metoda ADC). Předloni Sotio koupilo licenci na vývoj pěti takových léčiv od korejské firmy LegoChem Biosciences.

Celkem Sotio podle informací na svém webu od roku 2012 realizovalo 13 klinických studií v Evropě a USA.

Vývojové projekty Sotia léta financuje skupina PPF. Před třemi lety se však povedlo část výzkumu i výhodně zpeněžit. PPF tehdy prodala podíl ve švýcarské biotechnologické společnosti NBE-Therapeutics, kde byla největším akcionářem, německému farmaceutickému obrovi Boehringer Ingelheim. Výnos z obchodu pro Kellnerovu firmu byl tehdy odhadován zhruba na osm miliard korun.

Když Petr Kellner před dvěma lety tragicky zahynul, vznášela se nad budoucností Sotia řada otazníků. Nebylo jasné, zda se jeho dědici k onkologickému výzkumu postaví se stejným zaujetím a zda budou ochotni do mimořádně riskantní aktivity nadále investovat obrovské částky.

Jak loni potvrdil Radek Špíšek v rozhovoru pro SZ Byznys, zájem o biotechnologie a vývoj léčiv ale s Kellnerovým odchodem v PPF neskončil a ochota věnovat se onkologickému výzkumu trvá. Nově oznámená účast nadace The Kellner Family Foundation na projektu Motolského onkologického centra to dokazuje.

AKTUALIZACE: Článek jsme rozšířili o nové informace z tiskové konference ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

V článku jsme také opravili jméno partnera Sotia při vývoji přípravků na bázi interleukin IL-15 .