Článek
Situace je bez přehánění vážná.
Co zpočátku vypadalo jako problém cestovních kanceláří, restaurací a pořadatelů šlechtitelských výstav, proniká hlouběji a hlouběji do páteřních systémů českého hospodářství.
„Živnostníci a zaměstnavatelé postiženi preventivními kroky vlády naléhavě žádají o okamžitou pomoc státu. Prioritou je ochránit pracovní místa i firmy před krachem,“ prohlásil v úterý v dramatickém projevu přenášeném po internetu Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.
Pusťte si projev Vladimíra Dlouhého o hrozícím kolapsu ekonomiky:
Prezident Hospodářské komory o tom, co žádá byznys po státu.Video: ČTK
Úterý přineslo několik zpráv, jejichž dopad bude v dalších dnech extrémně citelný.
Výrobní linky zastaví největší automobilky v Česku, protože se jejich zaměstnanci obávají koronaviru, ale také proto, že docházejí díly, bez nichž nemohou pracovat dál. Co je ale ještě horší: výrobu zastavují i automobilky po Evropě, což bude mít na jedno celé odvětví českého průmyslu drtivější vliv.
Jde o 300 miliard korun ročního obratu, jde o tisíce pracovních míst.
„Nevíme, zda vládní opatření potrvají šest, osm týdnů, nebo déle, to je v tuto chvíli rozhodující,“ uvedl Dlouhý.
Propad tržeb pociťují čtyři firmy z pěti. Prudký pokles poptávky někdy až k nule hlásí 60 procent firem, které narychlo oslovila v bleskovém průzkumu Hospodářská komora.
Firmy se ocitají v kleštích - na jedné straně o jejich zboží najednou není zájem, protože zákazníky zavřela doma karanténa či omezení pohybu, na druhé straně ani kdyby poptávka neopadla, nemají z čeho vyrábět nebo mají potíže dostat zaměstnance na pracoviště.
Příklady z terénu: zcela se zastavil prodej aut v Česku, všechna dealerství zavřela, online prodej aut nemůže nahradit, o co přišla. Prodejce letenek Kiwi.com očekává v dubnu nulové tržby. Jeden z největších prodejců stavebnin, firma DEK, přešla na bezdotykový prodej, aby alespoň zčásti zastavila potíže drobných řemeslníků se sháněním materiálu.
Problémem začíná být strach zaměstnanců. „Téměř polovina se obává chodit do práce, aby se nenakazili,“ říká Dlouhý.
V ekonomice už nastalo řetězení problémů. Je to podobné jako s šířením vlastního koronaviru. Jedna firma v potížích stahuje do propasti druhou, která by jinak sama o sobě byla zdravá. „Po dlouhé době registrujeme druhotnou platební neschopnost,“ řekl Dlouhý.
Co teď byznys od státu žádá?
Peníze – pomoc od státu - by měly jít podle firem v první řadě na úhradu mezd a režijní výdaje. Obchody a služby, které nejsou uzavřené, žádají o co nejrychlejší dodávky roušek a dezinfekcí. Podle kvalifikovaných odhadů Hospodářské komory stát musí k záchraně tuzemské ekonomiky před kolapsem v následujících třech měsících připravit přibližně 40 miliard korun. To je 40krát více, než kolik ministr Karel Havlíček vyčlenil na drobné bezúročné úvěry nazvané COVID.
Injekci do 10 dní
„Na tuzemské podniky a hospodářství může aktuální situace dolehnout více než krize z roku 2009. Stát musí okamžitě zajistit pomoc podnikatelům a jejich zaměstnancům. Je nezbytné teď udržet v chodu aspoň ty obchody a služby, které jsou povolené. Jejich zaměstnanci proto potřebují hlavně vybavit ochrannými pomůckami,“ uvedl Dlouhý.
Situace v Německu
Německá vláda slíbila „neomezenou pomoc“ podnikům, které jsou zasaženy epidemií koronaviru. Německý ministr financí Olaf Scholz hovoří o „bazuce, která má zabránit krizi v největší ekonomice eurozóny“. Německé společnosti v případě nutnosti dostanou „neomezenou likviditu“. Epidemie totiž vyvolala chaos v dodavatelských řetězcích a narušila výrobu v celé zemi. Plán německé vlády jde dál, než tomu je v jiných evropských zemích. Pomoc by se měla týkat všech, „od taxikářů až po velké firmy“.
Byznys potřebuje zmíněnou injekci do 10 dní. V existenčních problémech se ocitli živnostníci. Kvůli tomu, že jim byla živnost zakázána.
Firmy začaly volat po tzv. kurzarbeitu, tedy situaci, kdy se zaměstnancům zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát.
V Praze se už Hospodářská komora dohodla s magistrátem na odložení nájemného provozoven, které patří městu. Praha nebude ani vyžadovat penále od firem postižených poklesem poptávky.
