Na internet zdarma přicházejí sociální sítě za peníze

Meta, X nebo Snapchat. Možnostmi předplatného se to na sociálních sítích poslední dobou jen hemží. Společnosti čím dál více prozkoumávají alternativní zdroje příjmu, včetně právě subskripcí, v rámci kterých uživatelům nabízí prémiové funkce.

Nějakou formu předplatného už nabízí téměř všechny sociální sítě. Služby, které společnosti svým předplatitelům nabízí, se ale velmi liší. Nejčastější jsou dva druhy. Uživatelům sociální síť nabídne buď nové funkce, nebo se jim odemkne verze bez reklam. Některé pak nabízí možnost, aby uživatelé za platební bránu zamykali svůj vlastní obsah. S tím experimentuje například X, TikTok nebo Tumblr.

Platforma X, dříve známá jako Twitter, nabízí kombinaci všeho, záleží ale na tom, kolik je uživatel ochotný zaplatit. Tři úrovně předplatného se liší výrazně nejen nabídkou funkcí, ale také cenou. Nejlevnější předplatné Basic vyjde uživatele na 81 korun měsíčně (974 korun ročně). Obecně platí, že zaplatit rovnou za celý rok je o něco levnější. Prémiové možnosti v této verzi jsou poměrně malé, nabízí předplatitelům například možnost psát delší příspěvky, upravovat je, nebo úplně vymazat. Další dva typy předplatného, Premium a Premium+, nabízí výhod více, včetně ikonického checkmarku. Pouze nejdražší Premium+ ale nabízí X bez reklam a uživatele vyjde na 5198 korun ročně.

Začátkem listopadu spustila svou prémiovou verzi také Meta, která má pod sebou například sociální síť Facebook nebo Instagram. Kromě toho, že předplatitelům nebude nabízet reklamy, jim nabídne také lepší soukromí.

Připlatit za speciální verzi si ale mohou zatím pouze uživatelé v rámci Evropské unie, EEA (Evropský hospodářský prostor) a ve Švýcarsku. Výše předplatného se odvíjí od toho, jak si ho uživatel koupí. Na webových stránkách bude stát 9,99 eura (246 korun) za měsíc, v aplikaci pak 12,99 (319 korun). Bez ohledu na způsob zakoupení se předplatné vztahuje na všechny propojené účty na Facebooku a Instagramu.

Na všechny účty jednoho uživatele se ale bude vztahovat až do března 2024, odkdy bude za přístup pro další účty chtít firma dalších 6 eur za webový přístup a 8 eur za mobilní přístup, uvedla společnost. Důvodem vyšší ceny v rámci aplikací je provize, kterou si Apple a Google strhávají.

Měsíční předplatné nabízí také multimediální chatovací síť Snapchat, kde si uživatelé kromě chatování posílají fotky a videa, jež vzápětí zmizí. Za 19 korun měsíčně nabízí Snapchat+ uživatelům funkce, jako je personalizace uživatelského prostředí, možnost vidět, když se někdo na vaše příspěvky dívá víc než jednou, nebo časování přidání příběhů.

V původní verzi Snapchat+ mohli předplatitelé také vidět takzvané „Ghost Trails“, tedy 24hodinovou historii polohy svých přátel, kteří aplikaci povolili přístup k polohovým datům. Tuto funkci Snapchat později zrušil a nyní je možné vidět pouze aktuální polohu uživatelů. A opět pouze těch, kteří k tomu dají svolení.

Mezi další platformy, které zavádí předplatné na některé z funkcí, patří například Telegram, Tumblr nebo LinkedIn, který za platební bránou skrývá spoustu funkcí užitečných na pracovním trhu. Svou placenou verzi bez reklam testuje také TikTok.

Jako důvod, proč začaly sítě tolik řešit různé brány a poplatky, každého jako první napadnou peníze. Podle Adama Zbiejczuka, experta na média a sociální sítě, je ale snaha najít další zdroj příjmu až druhotná, tím hlavním důvodem je tlak, který na provozovatele vyvíjí regulační orgány Evropské unie.

„Primárně jde o to, že Meta doposud tvrdila, že personalizované reklamy jsou fundamentem, funkcionalitou, bez níž není možné mít účet na jejich sociálních sítích. Dostali za to skutečně zásadní pokutu (téměř deset miliard korun) a hrozilo, že další budou následovat - za to, že souhlas s reklamami byl součástí T&C, tedy pravidel používání samotného FB. Aby tedy Meta mohla dál fungovat v Evropě, představila variantu, kde není reklama žádná. A tu si chce nechat zaplatit,“ komentuje trend předplatných Zbiejczuk pro Seznam Zprávy.

Otázkou zůstává, jestli je zavedení zpoplatněné verze bez reklam v souladu s evropskými nařízeními. Zajímavé je také se podívat, jestli se Metě zavedení poplatků vyplatí. Takový výpočet je poměrně složitý, protože obsahuje celou řadu proměnných.

Z materiálů Meta ovšem vyplývá, že ARPU (průměrný zisk firmy za jednoho uživatele za kvartál) vychází v Evropě za první čtvrtletí roku 2023 na 15,51 dolaru (357,57 korun) a za druhé čtvrtletí na 17,88 dolaru (412,21 korun). Oproti tomu poplatek za Instagram a Facebook bez reklam vychází za čtvrtletí na 738 korun. Velmi zjednodušeně by tedy Meta měla poplatky vydělat víc než reklamami. Ve hře ale stále zůstává spousta dalších faktorů, jako například návyky jednotlivých uživatelů.

„Lze předpokládat, že variantu ‚účet bez reklam‘ využijí zejména ‚heavy users‘; u kterých bude delší čas strávený na platformě a tím pádem potenciálně větší zisk z reklamy,“ uvažuje Zbiejczuk.

Podle internetového publicisty a odborníka na sociální sítě Daniela Dočekala je snaha zpoplatnit sociální sítě podobná snahám postavit za platební bránu zpravodajství. Do jisté míry je to podle něj schůdné, ale lidé stále více šetří a mnohem více také přemýšlejí, za co své peníze utratit.

„U sociálních sítí je to podobné, zpoplatnění bude znamenat, že přijdou o uživatele a ti si budou vybírat, kde zůstanou. Pokud tedy vůbec zůstanou, protože sociální média v současné podobě jsou na konci cesty a je otázka pár let, kdy víceméně zaniknou, pokud se jim nepodaří změnit v něco zcela jiného. A právě snaha zpoplatnit tento zánik spíše urychlí,“ řekl Dočekal pro Seznam Zprávy a dodal, že za poplatek by sociální sítě měly nabídnout něco víc než jen lepší soukromí a žádné reklamy.

To potvrzuje také Zbiejczuk. Podle něj se navíc ochota platit předplatné liší podle míry angažovanosti na síti. Za Twitter si spíše zaplatí firmy a běžní uživatelé jsou spíš výjimkou. Podle dat společnosti Statista bylo v dubnu 2023  zaznamenáno přibližně 640 tisíc předplatitelů služby X Premium. Celkem má podle Muska jeho síť X až 550 milionů aktivních uživatelů měsíčně. Kolik uživatelů si ale předplatí prémiovou verzi Mety, zatím není jasné.

„Výsledky anket na toto téma ukazují, že 10 eur měsíčně se většině lidí platit chtít nebude, což také ukazuje na to, že reklamní zkušenost na těchto platformách asi není až tak zásadně negativní, jak se může někdy zdát, protože jinak by uživatelé byli pravděpodobně ochotnější za to platit,“ myslí si Zbiejczuk.

„V současné fázi historie internetu jsme určitě zvyklí, že je na něm vše zdarma, respektive že za služby platíme behaviorálními daty, osobními údaji a koukáním na reklamu. Pro většinu je i jeden dolar psychologická bariéra a sociální sítě k úspěchu především potřebují, aby na nich byli pokud možno všichni,“ řekl pro Seznam Zprávy Jakub Sedláček ze Studií nových médií FF UK a Národního institutu SYRI. Podle něj by mohl fungovat model, v rámci kterého je základní verze sítě zdarma a za příplatek nabízí rozšíření.