Hlavní obsah

Detailní pohled do peněženek Čechů. Není to nutně katastrofa

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reálná mzda poklesla proti druhému čtvrtletí 2021 o rekordních deset procent. Nutně to neznamená katastrofu pro zaměstnance ani jejich rodiny. Mzdy se totiž udržely nad úrovní před pandemickou krizí.

Článek

„Takovému údaji se žádná hodnota v tomto století ani vzdáleně nepřiblížila,“ upozorňoval dnes komentář Českého statistického úřadu na aktuální čísla o mzdách v České republice. Na výplatních páskách se totiž sice mzdy zvyšovaly a výdělky ve srovnání s druhým čtvrtletím 2021 vyrostly o 4,4 procenta. Vinou zdražování si však zaměstnanci mohli koupit za svůj plat o 9,8 procenta méně.

Tuzemská populace proto zchudla, jak svědčí dramatické výroky analytiků. „Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností,“ varoval například hlavní ekonom poradenské firmy Deloitte David Marek.

O zchudnutí však lze mluvit pouze ve srovnání s minulým rokem. V roce 2020 a 2021 naopak mzdy rychle rostly a jejich letošní pád předchozí zvýšení ještě nevyrovnal. Proti roku 2019 se tedy životní úroveň snížit nemohla.

K rychlému růstu zaměstnaneckých příjmů v nedávné minulosti výrazně přispělo i tzv. zrušení superhrubé mzdy v lednu 2021. Díky tomu dnes průměrný zaměstnanec odvádí na dani z příjmů v průměru o 2200 korun měsíčně méně, než by odváděl bez této reformy.

Také proto se ve srovnání s posledním předkrizovým rokem 2019 zvýšila čistá mzda u bezdětných zaměstnanců o 7300 korun. Zmíněné vylepšení sice znehodnotila inflace, pořád to však znamená, že čistá reálná mzda byla ve druhém čtvrtletí o 1,6 procenta vyšší než před pandemickou krizí.

Rychlejší zdražování ve druhém čtvrtletí znamená v každém případě vážné varování. Ještě v prvním čtvrtletí totiž rostly čisté mzdy ve srovnání s rokem 2019 reálně o 5,5 procent. Fakticky tedy hrozí, že už ve třetím čtvrtletí budou zaměstnanecké mzdy pod úrovní 2019.

Přes zmrazení mezd ve veřejném sektoru patří zaměstnanci ve zdravotnictví a školství k těm, kteří dosud na krizi vydělávají, protože jejich mzdy i ve druhém čtvrtletí reálně vyrostly o 4,3 resp. 2,8 procenta. Jejich bilance se ještě zlepší po ohlášeném navýšení platů ve třetím čtvrtletí. Nejhlubší pokles ze všech sektorů naopak zaznamenali pracovníci veřejné správy, tedy úředníci a policisté, jejichž mzdy se už reálně propadly o čtyři procenta. Stále ovšem platí, že stejně jako před deseti lety vydělávají v průměru o dva tisíce korun měsíčně víc než celorepublikový průměr.

Z podnikatelského sektoru dopadli nejlépe zaměstnanci v IT firmách a v obchodě. Proti tomu se na platech ve finančním sektoru ukázalo, že také firmy už začaly šetřit.

Doporučované