„Můžete mi říkat mléko.“ Věta, kvůli které padla pokuta

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nesmím se jmenovat a nejsem mléko, ale vy mi tak říkat můžete.“ Tato krátká věta vyvolala soudní spor mezi Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a společností Soyka, výrobcem sójových produktů.

Podle inspekce byl tento popisek matoucí pro spotřebitele, kteří by nemuseli pochopit, že nejde o živočišný výrobek, ale jeho rostlinnou náhražku. Podle evropské legislativy se totiž nesmí používat názvy jako mléko, máslo či jogurt u výrobků, které nejsou živočišného původu.

Pro některé potraviny jsou však stanovené výjimky, například pro arašídové máslo nebo kokosové mléko. Obecně se doporučuje produkty pojmenovat na základě jejich hlavní složky, tedy například ovesný nápoj v případě ovesné alternativy k mléku nebo kokosový dezert u kokosové alternativy jogurtu.

Inspekce pro Soyku vypočetla pokutu vy výši 40 tisíc korun, proti které se společnost ohradila, a poslala celou záležitost k soudu, který vyhrála. Věta totiž nebyla součástí názvu.

„Soyka neprodává produkty pod názvem mléko, ale slovo mléko použila ve větě ‚Nesmím se jmenovat a nejsem mléko, ale vy mi tak říkat můžete‘. Takový název nijak nevyvolává v zákazníkovi dojem, že jde o kravské mléko,“ komentuje situaci majitel Soyky Michal Jeřábek. Lidé podle něj navíc názvy jako sójové mléko běžně používají.

Označování výrobků jinými názvy je podle něj ještě více matoucí. Věří proto, že rozhodnutí soudu povede k většímu porozumění ze strany jak výrobců, tak spotřebitelů a bude mít dopad na trh s rostlinnými výrobky.

„Pro jogurt máme používat označení ‚dezert‘. Nikdo si ale nepředstaví, že jde o alternativu jogurtu, ale že dostane na vidličku nějakou dobrotu. Takže by se mohlo stát, že až se přežene stávající vlna pokut, přijde další a oni zase budou říkat, že klameme spotřebitele, protože ‚dezert‘ je přece něco úplně jiného než rostlinná alternativa jogurtu,“ myslí si Jeřábek.

„O označování rostlinných alternativ živočišných výrobků se vedou diskuze dlouho, regulace je přísná a občas se dá polemizovat i o tom, nakolik je výklad přijímaný ze strany správních orgánů (včetně ministerstva) racionální,“ uvádí v příspěvku na sociální síti LinkedIn právní zástupce společnosti Ľuboš Fojtík.

„Krajský soud pak konkrétně připustil, že výraz ‚mléko‘ či názvy, které nařízení vyhrazuje výlučně pro mléčné výrobky, je za určitých okolností možné použít i při označení rostlinného výrobku, třeba označení rostlinného výrobku například jako ‚alternativa sýru‘,“ dodává Fojtík.

„Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při kontrolách označování potravin rostlinného původu, které nejsou vyrobeny z mléka, postupuje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, které stanoví, že v informacích poskytovaných o takových potravinách nemohou být uvedeny výrazy, které jsou vyhrazeny pro mléko a mléčné výrobky (a to ani v pozměněné podobě). Proto SZPI toto rozhodnutí soudu nepovažuje za správné a podala proti němu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ sdělil redakci SZ Byznys tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Podle Kopřivy má SZPI spíš zájem edukovat a zvyšovat povědomí o problematice názvů rostlinných výrobků než se pouštět do sporů s výrobci. V některých případech jsou ale skutečně v rozporu s legislativou a inspekce musí udělit pokutu.

Nejde o první soudní spor, který Soyka s inspekcí vedla. V roce 2020 dostala od SZPI nařízeno, že musí přejmenovat některé své produkty, které podle ní nesly zavádějící názvy jako Sm*tana, Maj*néza nebo Ml*ko. Soyka se proti rozhodnutí odvolala, soud však dal za pravdu inspekci.

Podle průzkumu Evropské spotřebitelské organizace (BEUC), který provedla v jedenácti různých evropských zemích, však většina spotřebitelů s tímto typem názvů nemá problém. Toho názoru, že by firmy měly mít nárok tyto názvy používat za podmínky, že bude produkt viditelně označený jako vegetariánský nebo veganský, je 42,4 procenta respondentů. Dalších 26,2 procenta dotazovaných nemá s užíváním názvů vůbec žádný problém.

Problémy s názvy, které nevyjadřovaly dostatečně jasně rostlinný původ svých produktů, měly některé společnosti i dříve. Název kvůli legislativě musela měnit například společnost Nemléko, která se nyní jmenuje Optimista.

„Potravinářská inspekce v současnosti eviduje 36 výrobců rostlinných produktů, s nimiž se uskutečnilo celkem šest správních řízení. Pokuta byla uložena ve dvou případech, přičemž v obou šlo o částku na nižší hranici v řádu nižších desítek tisíc korun. V této fázi se Potravinářská inspekce snaží zejména o edukaci, jak rostlinné výrobky správně značit, ve shodě s platnými právními předpisy,“ uvádí Kopřiva.