Místo motorů do aut jaderný hi-tech. Američané si předcházejí Čechy kvůli atomu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve dnech, kdy Westinghouse napíná vládu, zda se zúčastní tendru na výstavbu „velkých“ bloků v Dukovanech, přijeli do Prahy američtí byznysmeni z oboru s velkými plány na výstavbu malých jaderných reaktorů. Ty mají v Česku v blízké budoucnosti nahrazovat uhelné elektrárny a fungovat po boku tradičních reaktorů.

Viceprezident společnosti Holtec Rick Springman Seznam Zprávám řekl, že jeho mateřská firma chce nejen Česku malé modulární reaktory dodávat, ale zvažuje sem i přesunout části své výroby. Jedná o tom podle svého vyjádření s CzechInvestem.

„Továrna na komponenty pro malé modulární reaktory by byla (pro Česko) příležitost, na místo motorů do aut byste vyráběli vysoce kvalitní jaderné motory a komponenty,“ uvedl americký byznysmen s odkazem na českou automobilovou tradici, která je podobně jako energetika na křižovatce kvůli ekologickým nárokům na průmysl.

Američtí lobbisté v Praze nešetřili komplimenty na adresu českého jaderného průmyslu.

„Pokud se podíváte na evropské země z pohledu jaderné energetiky, Česká republika vyčnívá. Není největší, ale má velmi koncentrovanou expertizu jak ve výrobě, tak i v provozu jaderných reaktorů, i co se týče obslužné sítě,“ uvedl Springman.

Střední a východní Evropa se z pohledu jaderného průmyslu stávají zaslíbeným územím. V souvislosti s dekarbonizací se tu sází na jádro. A to nejen v Česku, kde má toto odvětví tradici, ale například i v mnohem větším Polsku. Tam ale zatím nestojí žádný reaktor. Navíc je odtud kousek na Ukrajinu, kde se po válce bude obnovovat i energetická infrastruktura.

Ostatně právě Holtec letos na jaře podepsal s ukrajinským Enerhoatomem dohodu, podle které má firma výhledově do země dodat až 20 malých modulárních reaktorů.

Americké firmy podle byznysmenů hledají v časech renesance jádra na obou stranách Atlantiku základnu pro své aktivity v Evropě.

„Česko má unikátní pozici, aby mohlo svými výrobními kapacitami zásobovat celý region. V Polsku, kde je o jádro velký zájem, jsou zatím na začátku. Proto nám dává velký smysl s vámi spolupracovat nejen na úrovni vlád, průmyslu, ale i výzkumných ústavů a univerzit,“ uvedl na setkání s novináři zástupce NuScale Power Scott Rasmussen, která se česko-amerického setkání jaderného průmyslu pod záštitou českého Ministerstva průmyslu a obchodu také účastnila.

Česko-americká spolupráce v jádru už má svou tradici, zámořský Westinghouse například dodává palivo do českých jaderných elektráren. V poslední dekádě se ale zkomplikovala v souvislosti s tendry na stavbu nových bloků v Temelíně a Dukovanech. Obě soutěže poznamenalo geopolitické lavírování posledních českých vlád a nestabilní bezpečnostní situace v regionu.

Zásadní změnu přinesla aféra Vrbětice a později hlavně ruská invaze na Ukrajinu, kdy se i země z bývalého východního bloku snaží odříznout od energetického propojení s Ruskem - nejen v dodávkách, ale i  českých firem. ČEZ například loni převzal podnik Škoda JS, která do té doby spadala pod ruskou strojírenskou skupinu OMZ ovládanou Gazprombankou. I toho si v USA všímají.

„Převzetí Škody JS z ruských rukou byl velmi chytrý a strategický tah, který umožní ČEZu, aby se podílel na výrobě malých modulárních reaktorů,“ uvedl také Springman z Holtec.

Přes všechny velké plány s malými modulárními reaktory, klíčová věc, která je momentálně na stole, je obří tendr na výstavbu nových bloků v Dukovanech a potažmo Temelíně. Jde o zakázku v hodnotě až 1, 75 bilionu korun. Šlo by dohromady jednoznačně o nejvyšší investici v historii Česka. V tomto tendru ale je nejasná pozice právě společnosti Westinghouse, o zakázku má vedle ní zájem ještě francouzská EDF a jihokorejská KHNP. Westinghouse se podle dostupných informací česko-americké jaderné akce účastnil spíše okrajově.

ČEZ tento týden oznámil, že odkládá termín pro odevzdání finálních nabídek do tendru o měsíc – do konce října. Podle neoficiálních informací je to právě kvůli zámořskému uchazeči. Na vlažný přístup k tendru Seznam Zprávy od léta upozorňují. Aktuální zpoždění tendru má podle zdrojů Seznam Zpráv souviset s nastavením struktury konsorcia Westinghouse a konstrukční firmy Bechtel, které mají v Česku zájem stavět společně. Do konce října ale také má být jasno o politické situaci v Polsku, kde má Westinghouse stavět nové bloky na základě mezivládní dohody. V půlce měsíce v zemi proběhnou volby, změna vlády by mohla přinést úpravy jaderných plánů, které nalinkovala končící vláda strany Právo a spravedlnost.

Opatrnost Westinghousu může souviset také s minulou zkušeností v Česku. Když se za vlády Petra Nečase rozběhl tendr na stavbu nových bloků v Temelíně, Westinghouse se o zakázku pral s ruským Rosatomem. Nakonec ale soutěž padla a Westinghouse na své aktivitě v Česku tratil. Nedůvěra amerického jaderného průmyslu vůči Česku je v obecné rovině ale prý už každopádně pryč.

„Když jsem začal do České republiky jezdit v roce 2018, občas mi známí z oboru říkali, tam přece zrušili tendr, a ptali se, jestli to berete vážně. Ale poměry se změnily. Ti, kdo rozhodují, jsou jiní a ČEZ vnímám jako naprosto kredibilní a seriózní instituci. V americkém průmyslu posiluje konsenzus, že jste seriózní trh a také zásadní trh k odemknutí zbytku Evropy,“ říká Springman ze společnosti Holtec.