Článek
Ministerstvo financí vložilo do připomínkového řízení k návrhu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní bod, který má omezit možnosti daňových úniků a narovnat podmínky mezi držením kryptoaktiv a využíváním standardních finančních produktů.
Konkrétně by poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy museli jednou ročně hlásit Finanční správě obchody, které lidé s těmito aktivy uskutečnili.
Ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu zákona upozornilo, že v Česku zatím chybí legislativa, která by umožňovala systematicky sbírat informace o uživatelích kryptoaktiv pro daňové účely. Příjmy z transakcí s kryptoaktivy, jako je jejich těžba, výměna za běžnou měnu nebo i maloobchodní transakce placené kryptoměnami, přitom mohou podléhat dani z příjmů.
Navržený zákon předpokládá, že poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy, kteří sídlí na českém území, by jednou ročně nejpozději do konce června předávali Finanční správě souhrnné informace o transakcích jejich klientů za předchozí rok. Údaje, které se budou týkat daňových rezidentů z jiných členských zemí EU, automaticky předá Finanční správa daňovým úřadům dotčených zemí. Stejně tak z těchto zemí dostane informace o transakcích s kryptoměnami, které uskutečnili čeští občané prostřednictvím zahraničních poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy.
V případě porušení oznamovací povinnosti bude poskytovatelům služeb spojených s kryptoaktivy hrozit pokuta až 1,5 milionu korun. Finanční správa je také bude moct zařadit na seznam nespolupracujících subjektů a v krajním případě jim zakázat činnost na území Česka.
Podle Ministerstva financí zákon zmenší prostor pro obcházení daňových předpisů a pro daňové úniky. Narovná také tržní prostředí mezi kryptoaktivy a standardními finančními produkty, když odstraní neoprávněnou výhodu těch držitelů kryptoaktiv, kteří řádně neplnili své daňové povinnosti. Vyšší transparentnost v sektoru kryptoaktiv podle ministerstva také pomůže k odhalování vlastnických a obchodních struktur, které slouží k obcházení daňových zákonů.
Po projednání v připomínkovém řízení se návrhem bude zabývat vláda, v případě schválení dostane normu k posouzení Parlament. Ministerstvo financí navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2026.
