Víc vyvážíme jen do Německa. Byznys si roztržku se Slovenskem nepřipouští

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

V televizní reklamě se v roce 1993 potkávají pašeráci z obou stran čerstvě vzniklé česko-slovenské hranice. Ten slovenský přes „tlumočníka“ vysvětluje českému protějšku, na co všechno se dá použít slunečnicový olej. Svůj výklad však musí po prozrazení dokončit do protokolu, který s ním sepisuje nedůvěřivý celník.

Komerční zkratka ukazovala, že sice vznikly dva nové státy, ale jsou si tak blízko, jako asi žádná jiná dvojice zemí v Evropě. Však vedle sebe oba národy žily po staletí, téměř 70 let dokonce ve státě, který nesl jména obou.

Obchodní statistiky ukazují, že blízkost České republiky a Slovenska není jen zeměpisná nebo kulturní.

Slovensko patří od rozpadu společného státu mezi nejdůležitější obchodní partnery České republiky, jen v loňském roce zamířil do země český vývoz v objemu více než 440 miliard korun, což byla téměř desetina celkového českého exportu. Víc vyváží Česká republika jen do Německa.

Při pohledu z druhé strany hranice se ukáže podobný obrázek. Slovensko loni vyvezlo zboží za 108,3 miliardy eur (2,7 bilionu korun). Největším odběratelem bylo Německo s 21,5 miliardou eur, na Českou republiku připadalo 13 miliard.

Výjimečnost česko-slovenských vztahů potvrzuje i obchodní rada slovenského velvyslanectví v Praze Ivan Mánik.

„Obchodní bilance je velmi dynamická, Česko je náš druhý nejvýznamnější obchodní partner po Německu. Samozřejmě je to v hledáčku, vychází to z historie, kdy byla průmyslová základna obou našich zemí v čase federace velmi propojená,“ řekl SZ Byznys Mánik.

Vztahy obou zemí ovšem nyní značně pošramotila diplomatická roztržka, kdy česká vláda dočasně ustoupila od praxe společných zasedání se slovenským kabinetem. Důvodem jsou neshody v hodnocení války na Ukrajině a ochotě dál pomáhat zemi, již v únoru 2022 napadlo Rusko.

Může se současný rozpor odrazit i v byznysových vztazích? Mánik doufá, že obchodní provázanost obou ekonomik to neohrozí. „Věřím, že se to nějakým způsobem (na obchodní výměně) neodrazí. Ty vztahy jsou skutečně nadstandardní a nikdo nemá zájem tuto nadstandardnost ohrozit,“ řekl Mánik.

Jeho protějšek, obchodní rada českého velvyslanectví v Bratislavě Petr Darmovzal sdílí Mánikův názor, že česko-slovenský obchod by ochlazení na politické úrovni nemělo postihnout.

„Pokud jde o obchodní výměnu, tak tam se to podle mého názoru neprojeví, nemám žádné signály, že by se něco měnilo k horšímu, nebo že by se něco mělo utlumovat. Obchod je důležitý, ten obě republiky, jakožto exportně orientované, živí“ řekl Darmovzal.

Podobně se na situaci dívá i Hospodářská komora, zejména s ohledem na to, že v obchodě hodně záleží na osobních vztazích.

„Čeští podnikatelé mají výborné vztahy s těmi slovenskými, a nepředpokládáme, že by na tom roztržky mezi politiky cokoli změnily. Obzvlášť, pokud jsou české a slovenské podniky tak úzce spjaté,“ uvedl mluvčí Komory Miroslav Diro.

Jak moc se tyto optimistické předpoklady naplní, se teprve ukáže, nicméně pojďme se nyní detailněji podívat, co všechno je v sázce a jak hluboká je ekonomická provázanost obou zemí.

Hlavní položkou vzájemného obchodu jsou osobní auta a součástky či příslušenství. Statistický úřad loni uvedl, že za 30 let samostatné existence obou zemí Česká republika vyvezla na Slovensko přes 900 tisíc aut, opačným směrem jich pak zamířilo přes 190 tisíc.

Důležitým faktorem pro obě strany obchodu je členství Slovenska v eurozóně, respektive to, že si Česká republika nadále drží vlastní měnu. Výrobní firmy i obchodníci tak musí do svých nabídek započítávat kurzové riziko.

„Jak silné jsou tyto vlivy, záleží na tom, k jakým posunům kurzu zrovna dochází a na dalších faktorech specifických pro konkrétní firmu – jaké má kontrakty, jak je zajištěna proti kurzovému riziku, a tak podobně,“ uvedla pro Seznam Zprávy ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.

České investice na Slovensku se řadí na druhé místo za Nizozemskem, přičemž z celkového objemu přímých investic českých subjektů v zahraničí připadají na Slovensko podle dat České národní banky 7,2 procenta. Ze slovenské strany pak do České republiky míří 3,5 procenta investic.

Jen loni obrat vzájemného obchodu stoupl meziročně o 8,2 procenta na 23,6 miliard eur.

„Máme z toho radost, doufám, že tento trend neustálého růstu bude pokračovat… Do budoucna máme zájem naše země a ekonomiky více propojovat,“ uvedl Mánik. Jako příklady zmínil výzkum a vývoj, a také kritickou a dopravní síť, zejména s ohledem na množství Slováků žijících v České republice.

Slovenská ambasáda podle Mánika eviduje stále silný zájem svých občanů o nejrůznější konzulární a jiné administrativní služby spojené s pobytem v České republice.

„Únik mozků samozřejmě slovenskou ekonomiku oslabuje, na druhé straně je tu mnoho studentů, kteří v Čechách získávají kvalitní vzdělání, a poté jej uplatní doma,“ řekl Mánik.

Pokud jde o možné přesuny celých firem, tam se v poslední době situace příliš nemění. Čechům patří na Slovensku zhruba 13,8 tisíc firem, v opačném směru pak Slováci ovládají více než 14 tisíc firem v České republice.

České firmy by podle Mánika mohly na Slovensko lákat levnější energie. Firemní daň ze zisku letos v České republice stoupla na 21 procent, což je i sazba pro slovenské společnosti se zdanitelným ziskem převyšujícím 49 790 eur (1,2 milionu korun).

Blízkost a provázanost obou ekonomik narušuje snad jen jeden významný faktor, a tím je měna. Zatímco Slováci už 15 let platí eurem, Češi mají na účtech stále koruny.

„Mnohé (české a slovenské) firmy mezi sebou obchodují v eurech, (je tu) neřízená euroizace české ekonomiky… takže obava Čechů z přijetí eura je trochu neopodstatněná,“ řekl Mánik s tím, že obavy se před vstupem do eurozóny objevovaly i na Slovensku, ale nepotvrdily se. V současnosti je pak s používáním jednotné evropské měny spokojeno kolem 84 procent Slováků.

V hospodářské produktivitě se Slovensku dlouhodobě daří o něco lépe než České republice, jak ukazují údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta vychází z toho, jak velký díl hrubého domácího produktu (HDP) dané země vzejde z jedné odpracované hodiny v dané zemi.

Takto počítáno patřila Slovensku v roce 2022, ze kdy jsou zatím poslední čísla OECD, první příčka mezi čtyřmi členy Visegrádské skupiny středoevropských zemí. Na jednu odpracovanou hodinu na Slovensku připadalo 47,8 dolaru, zatímco v České republice to bylo 42,6 dolaru.