Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když se Aleš Michl v červenci roku 2022 stal guvernérem České národní banky, dal si za hlavní cíl dostat do dvou let inflaci v Česku pod kontrolu. To se mu nyní daří, úkol ale ještě není zdaleka u konce, řekl nyní v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
„Určitá míra uspokojení tu je, ale samozřejmě to ještě není úplné vítězství. Moje práce bude hodnocena podle dlouhodobých výsledků, nejen podle letošních čísel inflace,“ vysvětluje guvernér v rozhovoru.
Michl prosazoval takzvané „vyhlazování“ pohybu úrokových sazeb, což mělo za následek, že tvůrci měnové politiky zpočátku odmítali další zvyšování sazeb, které přitom naznačovaly prognózy banky, a začali je snižovat později, než tyto prognózy předpokládaly. O sazbách hlasuje celá bankovní rada ČNB, kde má i guvernér jeden hlas. Sama ČNB na svých stránkách píše, že „toto hlasování nemusí být vždy jednotné a konečné rozhodnutí se může lišit od vyznění aktuální prognózy, i od měnově-politického doporučení sekce měnové.“
Michlova strategie byla podle všeho účinná, myslí si Bloomberg. Guvernér ale přiznává, že určitou roli zde mohlo hrát i pouhé štěstí. Klesající ceny energií a lepší stav globálních dodavatelských řetězců pomohly v první polovině letošního roku přiblížit inflaci k dvouprocentnímu cíli z osmnáctiprocentního maxima na podzim 2022.
Vzhledem k tomu, že růst cen se během posledních šesti až sedmi let většinou pohyboval nad cílovou hodnotou, guvernér v rozhovoru uvedl, že by považoval za úspěch, kdyby byla inflace po zbývající čtyři roky jeho funkčního období spíše těsně pod cílem než těsně nad ním.
Michl preferuje konzistentní, ale restriktivnější politiku
Ze začátku svého mandátu čelil podle Bloombergu Michl kvůli svému postoji k sazbám určitému nátlaku. Zastavil totiž sérii zvyšování sazeb, kterou prosazoval jeho předchůdce Jiří Rusnok. Podle Bloombergu ale současný guvernér upřednostňuje přístup, že méně je někdy více. Dává přednost tomu, aby sazby byly vyšší po delší dobu a vyhýbá se uspěchaným, volatilním, ad hoc politickým krokům a experimentům.
„Je lepší mít konzistentnější, ale celkově restriktivnější politiku,“ řekl Bloombergu. Na každém z posledních tří zasedání snížili radní ČNB sazby o půl procentního bodu, přičemž inflace se od začátku roku pohybovala uvnitř tolerančního pásma centrální banky. Tím se referenční hodnota dostala na 5,25 procent. Podle Michla se bude 27. června diskutovat o tom, zda zopakovat snížení o 50 bazických bodů, nebo provést snížení o 25 bazických bodů.
Podle viceguvernéra České národní banky Jana Fraita by mohla základní úroková sazba do konce letošního roku klesnout z aktuální úrovně 5,25 procenta na čtyři procenta. Uvedl to v rozhovoru pro deník E15.
„Pro mě osobně jsou oba tyto scénáře stejně možné. Ale ať se rozhodneme jakkoli, stále budeme nad neutrální sazbou a měnová politika zůstane restriktivní v obou alternativách,“ dodal. Nedávné zpomalení jádrové inflace je podle něj sice pozitivním jevem, stále ovšem zůstává vysoká a absence dalšího pokroku by mohla být důvodem pro zpomalení nebo pozastavení cyklu uvolňování měnové politiky.
Investoři jsou podle Bloombergu ohledně míry snížení sazeb v letošním roce spíše skeptičtí. Částečně to je podle agentury kvůli jestřábímu výhledu Evropské centrální banky a amerického Fedu. Ceny na českém peněžním trhu nyní implikují referenční sazbu na úrovni kolem čtyř procent za prosinec.
„I když snížíme sazby o 50 bazických bodů, stále tím vyšleme jasný signál, že sazby budou vyšší déle. Budoucí rozhodnutí se pak budou odvíjet od došlých dat a nebude pro nás problém cyklus uvolňování zastavit, pokud to bude potřeba,“ uvedl Michl.
Jeho opatrnost ohledně sazeb podle Bloombergu odpovídá jeho osobním názorům na fiskální politiku. Jako jednu z možností, jak zkrotit jádrovou inflaci, by prý rád viděl větší pokrok ve snižování rozpočtového deficitu.
Ideálním řešením by podle guvernéra byl přístup centrální banky k sazbám takový, aby byly vyšší po delší dobu zároveň v kombinaci s vyrovnaným rozpočtem vlády.
„Každý deficit má inflační efekt. Mít nulový deficit by byla nejlepší možná varianta,“ vysvětluje v rozhovoru.
Celkově pak v dlouhodobém horizontu upřednostňuje ekonomiku, která se spoléhá spíš na úspory než na úvěry. Proto by mu vyhovoval pomalejší růst a nižší inflace než rychlejší expanze spojená s tlakem na ceny.
„Naším cílem je zajistit cenovou a finanční stabilitu a případné negativní důsledky pro hospodářský růst jsou druhotné. Jsem přesvědčen, že dlouhodobého růstu nelze dosáhnout prostřednictvím nízkých úrokových sazeb, ale prostřednictvím produktivity a inovací,“ uvedl Michl pro Bloomberg.
