Článek
Cla na mexické, kanadské a čínské zboží, které po nástupu k moci v lednu příštího roku plánuje zavést nově zvolený americký prezident Donald Trump, se podle všeho neobejdou bez odezvy. Poté, co Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social prohlásil, že po příchodu do funkce hodlá uvalit dodatečná 10procentní cla na čínské zboží a 25procentní cla na výrobky z Mexika a Kanady, naznačila mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, že chystá „odplatu“, uvedla agentura AP. Trump tyto plány ještě před volbami vysvětloval snahou bránit domácí firmy. Nyní argumentuje také například drogami, které se do USA pašují hlavně z Mexika.
Podle nejčerstvějších údajů Mexiko dováží do USA nejvíce zboží ze všech zemí (cca 480 miliard dolarů), dokonce více než Čína (cca 450 miliard dolarů). Kanada je třetím největším dovozcem zboží do USA a v roce 2023 dovezla zboží v hodnotě asi 430 miliard dolarů. Podle BBC v loňském roce směřovalo více než 80 procent mexického vývozu do USA, z Kanady do USA putovalo 75 procent celkového vývozu.
Trump státům pohrozil cly v případě, že země nezastaví tok imigrantů a drog do USA. Například Mexiko se totiž dlouhodobě potýká s drogou fentanyl, kterou vyrábějí mexické kartely s využitím chemikálií dovezených z Číny a která se z Mexika dostává i do Spojených států.
„Mexiko i Kanada mají naprosté právo a moc snadno vyřešit tento dlouho přetrvávající problém. Požadujeme, aby tuto moc použily,“ prohlásil Trump. „A dokud tak neučiní, je čas, aby zaplatily velmi vysokou cenu,“ dodal.
Ačkoliv drogová problematika je podle Sheinbaumové spíš americkou záležitostí, prezidentka uznala, že na její straně je zase vypořádat se například s pašovanými zbraněmi. S nově zvoleným prezidentem tedy bude o problémech ochotná jednat, uvedla v úterý.
Vyšší ceny a pracovní místa v ohrožení
Prezidentka Mexika ale neváhala prohlásit, že by jako reakci na rozhodnutí nadcházejícího prezidenta neváhala využít jeho vlastní zbraň a uvalila by cla na americké zboží. Vzájemná cla ovšem prezidentka vnímá jako risk pro trhy v obou zemích. „Jedno clo by následovalo další clo jako odpověď, dokud bychom neohrozili společný byznys,“ vysvětlila s odkazem například na americké automobilky, které mají továrny na obou stranách hranice.
Podle agentury AP ale není jisté, do jaké míry bude možné Trumpovu celní politiku vůbec uskutečnit. Dohoda o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou totiž zakazuje zavádět cla na ostatní členské země. A není jasné, zda by ekonomika náhlé poplatky z dovozu vůbec unesla. Americké i mexické automobilky jsou na sobě v rámci dodávek komponentů k výrobě závislé a zavedení cel by mohlo produkci omezit, nebo úplně zastavit.
Cla by podle Sheinbaumové mohla také ohrozit pracovní místa a míru inflace jak v Mexiku, tak v USA. Pro americké spotřebitele by celní poplatky v konečném důsledku znamenaly vyšší ceny například pohonných hmot, automobilů i zemědělských produktů.
Nepříznivé dopady celních plánů Donalda Trumpa na inflaci potvrzuje i analytik České spořitelny Jiří Polanský. „Obchodní válka by spustila v USA novou inflační vlnu, což rozhodně není v jeho zájmu ani v zájmu republikánů, kteří budou v příštích volbách usilovat o znovuzvolení,“ řekl pro SZ Byznys.
Zatím tedy není jisté, zda jde o Trumpův skutečný záměr nebo taktiku. „Dá se čekat, že nějaká cla se v USA zavedou nebo zvýší, ale nečekáme, že dojde k naplnění výrazně negativních scénářů. Spíše to může být použito jako hrozba před vyjednáváním,“ dodal analytik.
„Obchodní válku ani celní válku nikdo nevyhraje,“ komentoval pro BBC mluvčí čínského velvyslanectví ve americkém Washingtonu.
Kanadský premiér Justin Trudeau podle BBC uvedl, že s Trumpem hovořil několik hodin po oznámení a ve středu plánuje uspořádat setkání s představiteli kanadských provincií, aby projednali reakci. „Je to vztah, o kterém víme, že vyžaduje určitou práci, a to také uděláme,“ sdělil Trudeau novinářům, jak vnímá vztah s americkým sousedem.
