Článek
Koncem února upozornila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na to, že české zbrojařské firmy mají navzdory válce na Ukrajině stále problém získat úvěr od soukromých bank.
Soukromé banky přistupují opatrně k financování zbrojního průmyslu i z obav o narušení své pověsti různými kampaněmi. Vyplynulo to z vystoupení někdejšího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a generálního ředitele UniCredit Bank Jakuba Dusílka na dnešním sněmovním semináři, který k tématu pořádal poslanec ODS Karel Krejza. Předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík také poukazoval na to, že Evropská investiční banka dosud nezměnila pravidla tak, aby mohla snáz platit obranné projekty.
„Soukromé firmy, což jsou i banky, mají své specifické zájmy a ty nejsou totožné se zájmy státu nebo nějakých veřejných korporací,“ upozornil Rusnok. Banky jsou veřejně obchodovatelné společnosti a v evropském prostředí podle něho stačí jedna kampaň nějaké nevládní neziskové organizace, že některá z nich financuje „vražedné aktivity“, aby měla problém. „V prostředí, v němž žijí, je to pro ně tak klíčové, že ony se bojí mnohem víc této reputační ztráty, než že prodělají na nějakém úvěru,“ prohlásil Rusnok.
„Jedno z témat, které nezaznívá, je, že neumíme v prostoru Evropské unie udělat, dávám do uvozovek, pořádek s nezávislými organizacemi,“ uvedl Dusílek. Akcionářům dokážou přivodit podle něho velké potíže, přičemž zahraniční matky českých bank mají celosvětové akcionáře. „Tam je velká citlivost na to, jak zareagují trhy,“ poznamenal Dusílek. Mluvil také o regulacích při případném financování konkrétních zbrojních zakázek, které se týkají opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu, teritoriálních sankcí nebo omezení v eurovém a dolarovém platebním styku.
Nynější pozici bankovního sektoru k obrannému průmyslu není podle Dusílka jednoduché zjistit. Podle prvního mapování České bankovní asociace jde o 30 miliard korun, uvedl. Z hlediska bilance bankovního sektoru je to podle Dusílka nevýznamná částka. Podotkl, že dvě třetiny z ní připadají na dvě banky. Kovařík potvrdil, že dvojice bank se staví k obrannému průmyslu „velmi vstřícně“. Ostatní jsou zdrženlivější, byť některé z nich deklarují, že chtějí svůj postoj změnit, uvedl.
Účastníci semináře mluvili také o postoji Evropské investiční banky (EIB), když podle prohlášení šéfů států a vlád členských zemí z minulého týdne by s ohledem na ruskou válku na Ukrajině měla pravidla pro financování obranného průmyslu usnadnit. Podle Kovaříka žádná změna nenastala. „Obranný průmysl není Evropskou investiční bankou podporován,“ řekl. Náměstek ministra financí Marek Mora poukázal na to, že EIB vlastní členské státy, přičemž některé jsou neutrální. „Ne každý má tu vůli jít tímto směrem,“ uvedl.
