Sliby levné elektřiny z nových Dukovan jsou jen iluze

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Investorská firma ČEZ minulý týden zahájila jednání s vítězem tendru na stavbu nových jaderných zdrojů, korejskou společností KHNP. Vládní politici ujišťují, že výstavba nových reaktorů v Dukovanech zajistí českým spotřebitelům levnou energii.

„Pokud bude v české síti více jaderných zdrojů, bude to vytvářet tlak na snižování ceny silové elektřiny. Nové jádro a některé další vybrané zdroje budou do budoucna snižovat výslednou cenu energií,“ uvedl pirátský náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák v rozhovoru pro SZ Byznys.

Podle premiéra Petra Fialy budou nové bloky vyrábět elektřinu za cenu kolem 90 eur za megawatthodinu, což je o něco méně, než za kolik se aktuálně prodávají roční kontrakty na pražské energetické burze.

Podobná prohlášení budí dojem, že Češi budou dostávat elektřinu z nového jádra levněji než z běžného trhu. To je ale iluze. Bez ohledu na to, jaká bude cena produkce z nových reaktorů, bude se jejich elektřina dál prodávat spotřebitelům za ceny vznikající na středoevropském trhu. Ani dva nové reaktory nebudou mít takovou váhu, aby tržní cenovou hladinu viditelně ovlivnily.

Obchod s dukovanskou elektřinou se navíc bude řídit pravidly, jejichž detaily zatím neznáme. Tedy přesnými podmínkami notifikačního rozhodnutí, jímž Evropská komise schvaluje veřejnou podporu pro energetické projekty. Notifikaci má zatím jen jeden dukovanský reaktor. Pro veřejnou podporu druhého se finanční model teprve hledá a vláda zatím Evropské komisi žádnou žádost neposlala.

Když vláda Andreje Babiše před pěti lety začala chystat projekt dukovanské „Pětky“, počítala s jiným modelem veřejné podpory, než jaký letos notifikovala Evropská komise. Ještě v létě 2022, když Česká republika po měsících přípravných jednání předkládala v Bruselu notifikační žádost, byla představa jiná.

Opírala se o takzvaný nízkouhlíkový zákon z roku 2021, který legalizuje výkup elektřiny z nových jaderných bloků nově utvořeným státním obchodníkem v dlouhodobé smlouvě za předem sjednanou garantovanou cenu. V počátcích projektu – před krizovou inflační vlnou – se počítalo s výkupem v rozmezí 50 až 60 eur za megawatthodinu v tehdejších cenách.

Odhad vycházel z výpočtů návratnosti vloženého kapitálu a výrobního potenciálu nového zdroje. Propočítávaly jej investiční banka Rotschild a poradenská společnost KPMG. Na základě jejich kalkulací měl být výkupní kontrakt sjednán na 30 let s možností opakovaných prodloužení až na 60 let životnosti elektrárny.

„Podle původního záměru měl státní obchodník takto nakupovanou elektřinu přednostně dodávat strategicky významným odběratelům, jako je zdravotnictví, policie nebo armáda,“ říká bývalý státní úředník, který se na přípravě projektu v počátcích podílel. Elektřina z nových Dukovan se tak měla dostávat k vybraným odběratelům na základě dlouhodobých smluv za netržní pevně sjednanou cenu.

Během jednání o notifikaci doznal model řadu změn. „Česko svá opatření upravilo a předložilo významné závazky, to nám umožnilo podporu schválit,“ řekla letos v dubnu místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová.

K jakým změnám došlo? Za prvé, původní model založený na dlouhodobé výkupní smlouvě (tzv. PPA kontraktu) byl rozšířen o prvky oboustranného rozdílového kontraktu (tzv. CFD kontrakt).

Znamená to, že když výkupní cena garantovaná státním obchodníkem bude převyšovat běžné tržní ceny, rozdíl doplatí provozovateli elektrárny stát ze své kasy, nebo z poplatků od spotřebitelů. Pokud by byla elektřina z nového zdroje levnější než běžná elektřina na trhu, inkasoval by naopak rozdíl stát a mohl by z něj třeba i dotovat cenu spotřebitelům.

Podpora v podobě garantované ceny se však zkrátila z původně navrhovaných až 60 na 40 let. Stát bude muset v těchto letech dávat na podporu vyšší částky.

Další změnou je, že státní obchodník bude muset elektřinu z nového bloku prodávat za běžné tržní ceny. Po celou dobu životnosti elektrárny musí nejméně 70 % obchodovat přes energetické burzy, na denním, vnitrodenním, nebo termínovaném trhu, zbytek smí nabízet prostřednictvím dražeb. Zcela tak odpadá původní plán dodávat proud levněji vybraným spotřebitelům.

Výkupní model je stavěný tak, aby elektrárna dostávala za každou megawatthodinu skutečnou tržní cenu. Cena na trhu ovšem kolísá podle toho, zda je elektřiny právě nadbytek, nebo nedostatek. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů přibývá hodin, kdy jsou k dispozici velké objemy levné energie, což tlačí tržní ceny do nízkých či záporných hodnot. V těchto obdobích má výkupní cena pro elektřinu z nových Dukovan klesat, v dobách nedostatku a zvýšené poptávky má stoupat.

„Toto schéma zajišťuje, že provozovatel má motivaci vyrábět co nejvíce v době nedostatku elektřiny, a tedy vysokých cen na trhu, a naopak nevyrábět v době velkého přebytku elektřiny, a tedy záporných cen na trhu,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jak říká tisková zpráva EK k notifikaci, má tak být nová jaderka „vystavena tržním signálům, takže bude moci efektivně a flexibilně řídit svůj provoz.“

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu, které notifikaci vyjednávalo, konečný verdikt neznamená pro Česko zásadní změnu. „Součástí schválené veřejné podpory je smlouva o výkupu elektřiny tak, jak bylo od začátku předpokládáno. Veškerá vyrobená elektřina v novém bloku bude vykupována státním obchodníkem, který ji bude prodávat na trhu,“ říká mluvčí MPO Miluše Trefancová.

Proměnlivá výkupní cena odráží podle ní nový design unijního trhu s elektřinou, který Evropská komise vytvořila během energetické krize.

„Pro stát, potažmo koncové spotřebitele, zůstávají zachovány potenciální zisky za situace, kdy budou tržní ceny vyšší než cena výkupní. Provozovatel je vzhledem k uvedenému vzorci schopen zlepšit svůj hospodářský výsledek plánováním odstávek na výměnu paliva a údržbu nebo regulací výkonu bloku na období nepříznivých cen na trhu. Zároveň však vzorec obsahuje složku, která investorovi umožní i v případě nepříznivých cen schopnost splácet své závazky,“ dodává Trefancová.

Model poskytuje jistotu investorovi – tedy skupině ČEZ. „Výhodný je i z pohledu státního obchodníka,“ podotýká Kříž. „Státní obchodník by v případě záporných cen prodával elektřinu do trhu v době, kde se za její spotřebu platí (takový je princip záporných cen). Jeho nákladem by byla fixní cena pro jadernou elektrárnu a ještě navíc platba odběrateli elektřiny za její spotřebu,“ vysvětluje.

Systém zároveň tlačí na to, aby elektřina z českého jádra v dobách přebytků elektřiny cenu na trhu ještě víc nesrážela. „Díky tomuto vystavení tržním signálům bude omezeno narušení trhu a zabrání se vytěsňování obnovitelných zdrojů energie,“ vysvětluje sama EK v tiskové zprávě k notifikaci.

Stát – tedy daňový poplatník či spotřebitel – musí ovšem přes státního obchodníka v každém případě poslat investorovi elektrárny během 30 let takovou sumu, aby se mu vrátil vložený kapitál s přiměřeným ziskem. Čím méně elektrárna utrží z prodeje elektřiny, tím víc se tato podpora státní kase či spotřebiteli prodraží.

Podle Jaroslava Míla, bývalého vládního zmocněnce pro nové jádro, který stál v letech 2019 až 2021 u počátku dukovanského projektu, přijaté změny „zásadně podvazují či spíše znemožňují ekonomickou smysluplnost rozvoje jaderné energetiky v Česku“.

„Jde o absurdní požadavek, dokládající upřednostňování dodávek dotovaných přebytků z větrných a fotovoltaických elektráren z Německa. Někteří lidé by si mohli položit otázku, zda nejde o moderní verzi ekonomického kolonialismu,“ tvrdí Míl.

Původní model předpokládal, že nový zdroj bude využit na víc než 90 % kapacity. Proměnlivá výkupní cena bude tlačit na občasné snižování výkonu a nižší využití kapacity reaktoru. To zhorší ekonomiku celého projektu, což jde na úkor spotřebitelů potažmo daňových poplatníků. Jde jen o to, jak vlády tyto náklady ve společnosti rozdělí.

Podstatné pro kapsu daňového poplatníka či spotřebitele bude, zda se nové dukovanské reaktory podaří postavit bez průtahů a výrazného prodražení. Korejská KHNP předběžně slibuje postavit dva nové bloky o výkonu 1050 MW za 400 miliard. Jde o cenu za dodávku technologie a výstavbu, k níž je třeba připočítat ještě nezbytné finanční náklady. Tedy cenu úvěrů.

Klíčovou půjčku na první blok poskytne podle schválené notifikace stát s tím, že elektrárna ji začne splácet až po dokončení stavby a úvěr bude nízkoúročený. Stát si ale musí nejen na investiční úvěr, ale také na přípravné práce (ty mají jen do roku 2029 přesáhnout dalších 80 miliard) sám půjčit na kapitálovém trhu.

Státní půjčka nové jádro zlevní, protože stát získá lepší úvěrové podmínky než soukromý investor. Na celkový účet za nový blok bude mít ale hlavní vliv doba výstavby a dodržení předpokládaného rozpočtu. Poslední evropské jaderné projekty ve Francii, Finsku i Velké Británii se o řadu let zdržely a tím pádem výrazně prodražily.

Dokáže se tomu Česko vyhnout?

Vláda plánuje výstavbu dvou velkých dukovanských bloků, notifikaci ale má v ruce jen pro jeden a její detaily nejsou ani dnes, skoro čtyři měsíce po vydání, k dispozici. „Zveřejnění se předpokládá zhruba v září,“ říká mluvčí MPO Miluše Trefancová.

Finanční model pro druhý blok se teprve hledá, až po jeho schválení bude Česko o další notifikaci žádat.

Nevíme vůbec, s jakou produkcí z nového zdroje stát počítá. Státní společnost ČEPS zpracovává každoročně zprávy o zdrojové přiměřenosti, zvané MAF CZ. Poslední MAF ještě vycházel z původních předpokladů, že dukovanská „Pětka“ pojede na maximum a zvedne domácí jadernou produkci mezi lety 2035 až 2040 o osm terawatthodin ročně. Nejnovější vývoj kolem dukovanské „Pětky“ má zohlednit letošní MAF. Čekáme na něj zatím marně. Zpráva, kterou ČEPS dřív zveřejňoval na jaře, tentokrát není k dispozici ani v půlce prázdnin.

Kolik elektřiny bude nový zdroj vyrábět, neví ani další státní firma, která se predikcemi v energetice zabývá – operátor trhu s elektřinou OTE. „V tuto chvíli odpověď nemáme k dispozici,“ říká mluvčí Zuzana Váchalová.

S jistotou v této chvíli víme jen jedno: Česko potřebuje nové spolehlivé elektrárny a rozumný podíl jádra je v našich podmínkách dobré řešení. Otazníků kolem Dukovan je ale zatím víc než odpovědí. Všechna hlavní rizika projektu spočívají na bedrech státu, tedy daňového poplatníka či spotřebitele. Slibovat v této situaci, že nové jádro zlevní Čechům elektřinu, je přinejmenším nezodpovědné.