Zájem o dotace na fotovoltaiku je obrovský, ale schvalování má několik brzd

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Solární panely by mohly v současné energetické krizi zachránit nejeden podnik. Přípravu ale podle expertů podcenil jak stát, tak samotné firmy, které s budováním začaly příliš pozdě. O dotace na fotovoltaické elektrárny žádá bezmála 4 tisíce podniků, stát ale nemá dost lidí na to, aby je stíhal včas schvalovat.

Výzva „Fotovoltaické systémy s/bez akumulace“ je program Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který měl za úkol v rámci Národního plánu obnovy vzkřísit ekonomiku po dopadech koronavirové pandemie.

„Když se program připravoval, nevědělo se, že bude stát elektřina tolik co letos,“ vysvětluje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Vlivem vysokých cen energií je ale teď zájem o dotace na fotovoltaiky obrovský.

„Program je nastavený dobře, je o něj velký zájem. Problém je ale v délce času, ve kterém se žádosti o dotace vyhodnocují. Program byl vyhlášen v březnu a ještě dnes evidujeme řadu podniků, které o dotaci žádaly okamžitě po spuštění, tedy v průběhu března, a stále nemají své projekty vyhodnocené,“ říká pro SZ šéf výboru pro dotační politiku Asociace malých a středních podniků Jiří Kvíz.

Projekt byl zahájen letos v březnu. O dotaci si celkově podle mluvčí MPO Miluše Trefancové již zažádalo 3 914 podniků. Ministerstvo ale zatím schválilo 1 019 žádostí za celkem 1,7 miliardy korun.

„Všechny projekty musí být ukončeny v průběhu roku 2023. Pokud firmy, které podaly žádost v březnu a ještě ji nemají schválenou, zahájí investici pravděpodobně až na začátku příštího roku a už se dostávají do kleští různých povolení, dodacích lhůt, kapacit dodavatelů a tak dále. Tím je ohrožen finální termín, a tedy i vyplacení samotné dotace,“ vysvětluje Kvíz.

Všechny odeslané projekty mají celkovou hodnotu přes 17 a půl miliardy korun, na které by stát potenciálně přispěl 6,7 miliardami. Celkově vyčlenil stát na pomoc v rámci výzvy k instalaci fotovoltaických elektráren 7 miliard korun.

Podle Kvíze tak není problém ani v množství vyčleněných peněz, ani v procesu podávání návrhů, které je naopak jednodušší než v minulosti. Ministerstvo zkrátka nemá personální kapacity na to, aby dostatečně rychle schvalovalo podané žádosti.

„Jenom málokterý z podnikatelů se totiž rozhodne jít do projektu i bez dotace, takže jen čekají, kdy jim bude dotace schválena. Tím nejenže se prohlubuje energetická krize, ale navíc každým měsícem zdražují komponenty,“ říká Kvíz.

Hodnocení by mělo být rychlejší a kapacity ministerstva by měly být významně posíleny. K tomu se přiklání i Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky.

To prý hodlá ministerstvo napravit a podle Trefancové již posílilo personální kapacity oddělení, které žádosti zpracovává.

Problém je také v tom, že samotné vyplácení dotací probíhá až po dokončení výstavby solárních elektráren, ale než začnou podniky se stavbou, musejí mít jistotu, že stát jim na to ve výsledku přispěje.

„Výrazně nejhůř ČR dopadá v pomalosti povolovacího procesu,“ říká Prouza. Podle něj výstavbu zdržují například „nesmyslné požadavky památkářů“, a proces je proto nutné zefektivnit. Pokud je totiž schválena dotace pozdě, nemusí firmy stihnout zmiňovaný termín do konce roku 2023.

„Už počátkem jara jsme s MPO jednali o zjednodušení povolovacího procesu, byl připraven dokonce i legislativní návrh, jeho rychlé prosazení ale zablokoval ministr pro legislativu Šalomoun a velmi pasivně se k tomu stavělo i MMR, protože částečně šlo i o  úpravu stavebního zákona,“ vysvětluje pro SZ Prouza.

Problému stavebních povolení se bojí i ředitel Solární asociace. „Od nás několik měsíců leží na stole návrh a žádost o zvýšení nutnosti pro stavební povolení z 20 na 50 kWh a na zjednodušení výstavby nad 100 kW. To pomůže stovkám firem a pomůže to i úřadům, které budou zatížené.“

„Musíme si přiznat, že jsme v Česku zaspali. To, že se teď tisíce firem obrací na MPO, znamená, že už měly existovat podmínky, aby to mohly mít firmy nebo domácnosti dávno postavené,“ říká Krčmář.

Jak vysvětluje ředitel Solární asociace, ministerstvo pravděpodobně nemohlo čekat takový nápor při přípravě Národního plánu obnovy, jelikož nikdo nemohl vědět, kolik bude elektřina v současnosti stát.

„Tam bych se zastal lidí na ministerstvu, protože stejně jako část trhu, jsou zavalení žádostmi. Národní plán obnovy byla reakce na covid a cena elektřiny byla jiná,“ vysvětluje Krčmář ze Solární asociace.

Podle něj to ale nic nemění na tom, že za současnou situaci si můžeme do jisté míry sami. „Teď doplácíme na to, že podle bývalých vlád fotovoltaiky příliš nepotřebujeme, že nám stačí klasické elektrárny a do budoucna jádro, že Putin je spolehlivý partner a podobně,“ říká Krčmář.

„My a další asociace jsme na to upozorňovali několik let, aby vláda místo honění a kriminalizování solárního sektoru podporovala výstavbu nových OZE, ale to se tady zastavilo.“

Řešením může být v první řadě navýšení kapacity ministerstva a zrychlení schvalování projektů.

Dále je podle Prouzy nutné „aktualizovat nákladovou křivku instalací FVE kvůli zohlednění aktuální ceny prací/komponent a zohlednění v další výzvě s navýšenou dotací.“ To znamená, že ministerstvo musí reagovat na zvyšující se ceny materiálu, práce a dalších výdajů spojených se stavbou elektrárny.

„Fotovoltaiky pravděpodobně nevyřeší v zimě problém drahých energií, ale pokud ji budou mít podniky již schválenou, mohou například na začátku příštího roku začít stavět a v létě si už snižovat náklady,“ uzavírá Kvíz.