Loupež za bílého dne, nebo služba krajině? Zemědělci se perou o reformu

Seznam Zprávy oslovily v anketě několik zemědělců různého zaměření a velikosti. Od malých živnostníků až po velké holdingy s miliardovými tržbami.

Nic farmáře v posledních letech tolik nerozdělovalo jako nyní nová pravidla, kterými se má české zemědělství řídit v letech 2023 až 2027.

Klíčovou strategii, kterou po předchozí vládě přepracoval kabinet Petra Fialy (ODS), chce Ministerstvo zemědělství odeslat do Bruselu do konce ledna.

Návrh by zvýhodnil malé farmy a ekologické zemědělce. Počítá například s takzvanou redistributivní platbou, která vezme 23 procent peněz ze společné obálky a rozdělí je každému, ale jen na prvních 150 hektarů. Což zvýhodní malé zemědělce. Investiční dotace – tedy například na nákup strojů nebo modernizaci podniků – se omezí na maximálně 30 milionů korun na projekt.

Roman Koutek, sedlák z Hané

75 hektarů. Rostlinná výroba, výroba olejů

Vnímám to jednoznačně pozitivně. Redistribuci plateb považuji za jednu z nejjednodušších a nejméně byrokraticky zatěžujících podpor v zemědělství.

Bohužel neprošlo zastropování přímé platby se sledováním propojenosti firem, které je dalším z účinných nástrojů ovlivnění finančního zacílení dotací. Dotační programy z Programu rozvoje venkova (PRV) nevyužívám pro jejich složitou administraci a zavazující podmínky, ale jejich finanční omezení hodnotím kladně, umožní financování více menších projektů.

Po zjednodušení a nastavení vhodných programů PRV zvažuji využití i zde. Ekoplatby podporuji a budu využívat, je potřeba je chápat jako platbu za službu veřejnosti – šetrný přístup k životnímu prostředí.

Jiří Šafář, Český chřest

150 hektarů. Největší pěstitel chřestu

Navržené parametry redistribuce a omezení investičních dotací jsou všeobecné. Nevíme, jestli nám to pomůže, nebo ne. Mělo by nám to spíš pomoci, protože hospodaříme na zhruba 150 hektarech, z toho polovinu tvoří vlastní půda. Spoustu věcí vidím trochu černě. Platba na první hektary je dost nebezpečná v tom, že jakýkoliv vlastník půdy, kterou pronajímá hospodářům, jako jsme my, si udělá fiktivní hospodaření, aby získal dotaci. Díky dotacím bude mít půda hodnotu třeba 20 tisíc korun za hektar. Bude spousta malých políček, které nic nebudou pěstovat, ale získají dotace vyšší než nájem. Kdo bude kontrolovat, aby se zamezilo těmto podvodům?

Souhlasím ale s principem, aby se peníze ubraly velkým a přidaly malým, kteří se jednoznačně chovají ekologičtěji. Malí jsou zranitelnější. Souhlasím i se zastropováním investičních dotací na 30 milionů Kč.

Nevíme, co znamená redistribuce 23 procent. Rozdělí se stejné peníze na prvních 150 hektarů, nebo budou platby degresivní? Bude rozdíl mezi hektarovým zemědělcem a 150hektarovým? Nevíme. Budeme muset hnojit organickou hmotou, ale kde ji vezmeme?

Martin Novák, zemědělec z Malšic

500 hektarů. Rostlinná výroba, mléčný skot, bioplynka, minipivovar

Finanční dopad na náš statek jsem nepočítal, protože dotace nepovažuji za nejdůležitější věc v podnikání, vnímám je jako platbu za službu, prodej, výrobu a přidanou hodnotu, kterou je například údržba krajiny.

Vidím, že za desítky let ubylo hmyzu i ptactva a dopad do krajiny je znát, přestože už dřív hospodařila velká družstva. Snažíme se budovat aleje, tůně… Jsme v podstatě cirkulární hospodářství. Všechno na farmě je propojené. Z hnoje se vyrábí bioplyn, teplo rozvádíme po vsi i do našich objektů. Pořídili jsme si pivovar, protože teplo nebylo v letních měsících moc využité. Kvasnice a mláto zkrmují krávy. Snažíme se, aby podnikání dávalo hlavu a patu.

Pokud jde o názory, že reforma povede ke spekulacím s pozemky a dělením farem na menší, myslím, že by si to měli ohlídat úředníci. S názorem, že reforma povede ke zdražení nájmů, nesouhlasím. Naopak v minulých letech velké agropodniky skupovaly pole, a nájmy tím vyskočily nahoru.

Jan Bursík, předseda představenstva Statek Domašín a.s.

616 hektarů. Rostlinná výroba

Základní problém je velmi nízká informovanost a potajné mlžení ze strany Ministerstva zemědělství a nové vlády. Naše zemědělská společnost bude v příštím období ponížena na přímých platbách až o 1,5 milionu Kč.

Návrh 23 % redistributivní platby může vést k válce o půdu, která již teď začíná velmi agresivně a především mimo zemědělce.

Výrazný problém je limit maximální možné výměry jedné plodiny 10 hektarů na mírně erozně ohrožených půdách. Je to mírně řečeno amatérským a nepodloženým výmyslem. Nikdo ale neřeší případy, když dnes pěstujete na maximálně 30 ha například pšenici a soused, který je hned napojen svým polem na vás, tam má zasetou také pšenici. Dohromady tak tvoříte celek třeba i 60 ha jedné plodiny. Kde je pak smysl takových opatření, která jsou požadována v rámci EU jen v naší vlasti?

Nízké alokace investičních dotací považuji za další dýku do zad skutečného českého zemědělce. Limit 30 milionů korun pokládám za relevantní, i když omezující.

Jiří Řehák, ZS Přestavlky

1800 hektarů. Rostlinná výroba, dojnice

Redistribuce 23 procent nemá nic společného s rozumnou podporou malých zemědělců, proto se dotkne každého většího zemědělce, tedy i nás. Je to politické rozhodnutí, které má dalekosáhlé důsledky pro podniky právnických osob a je pokusem o likvidaci těchto firem a následnou likvidaci české zemědělské produkce na trhu.

Podniky právnických osob chovají více než 90 procent hospodářských zvířat (skotu, prasat, drůbeže), a pokud tato produkce nebude podporována, skončí. Vzhledem k tlaku na stavy zvířat bude brzy problém s cenou i odbytem rostlinných komodit, nebude potřeba výroba krmení. Povede to k devastaci cen a konci zemědělství v Čechách. Je to obdoba likvidace kulaků v padesátých letech, jen naopak.

Údajně pravicová vláda popírá základní principy kapitalismu, tedy koncentraci vlastnictví, volný trh a minimum regulací. Je zajímavé, že nenajde odvahu k regulaci daleko větších baronů, tedy obchodních řetězců. Ty bez jakýchkoli diskusí obírají své dodavatele i běžné kupující.

Petr Kubíček, ZOD Brniště

2400 hektarů. Rostlinná/živočišná výroba. Největší chovatel krůt v ČR. Síť řeznictví Prominent

Ztráty pro nás představují asi 8 milionů Kč kvůli poklesu plateb, nižší efektivitě výroby a tlaku na pacht. Obavy mají ale širší pozadí. Čelíme explozi nákladů všeho od energií, mezd, služeb až po materiál.

Přitom ceny komodit živočišné výroby, které pro většinu středně velkých farem představují 50–75 procent tržeb, jsou na záporné ziskovosti. Vloni dramaticky poklesly a nyní stagnují. Mix efektů tak vrhne produkční farmáře, zvláště ty kolem 1000 hektarů, do účetních ztrát, které budou řešit útlumem chovu zvířat a likvidací s výrazným dopadem na zaměstnanost na venkově. Ze strany vlády se jedná o nepochopení a špatné časování změn s možnými katastrofálními následky. Přidávají pověstnou kapku k rozvratu.

Díky mimořádné platbě pro nejmenší farmáře použijí tito až 4000 Kč na hektar na získání nové půdy do pachtu na úkor ostatních. Ti budou muset též připlatit, a to na všech pozemcích. Díky tomu v Česku ročně odtečou 4 miliardy od farmářů k majitelům půdy.

Vítězslav Navrátil, předseda představenstva Rostěnice a.s.

10 000 hektarů. Rostlinná výroba, prasata, drůbež, dvě bioplynové stanice

Reforma poškodí konkurenceschopnost českého zemědělství. Nenašel jsem na ní nic pozitivního. Jde o politické rozhodnutí. Tvrzení, že velcí zemědělci dříve dostávali na hektar více než ti malí, je polopravda. Malí nedělali žádnou další ztrátovou výrobu, kterou stát podporoval. Ztrátová prasata, kuřata, mléko… Platba SAPS byla na každý hektar stejná.

Původně navržená redistributivní platba 10 procent nebyla sice spravedlivá, ale dala by se akceptovat. Co předvádí tato vláda, je loupež za bílého dne. Přišli bychom na dotacích minimálně o 20 milionů korun. (pozn. redakce: holding Rostěnice měl v roce 2020 obrat 554 milionů Kč, zisk 50 milionů Kč, na dotacích získal 123 milionů Kč)

Už loni jsme omezili chovy prasat o 60 procent kvůli vysokým cenám vstupů. Pokud se navíc zastropují investiční dotace, podniky nebudou investovat do živočišné výroby.

Nesouhlasím také s rozbitím pozemků na 10 hektarů v erozně ohrožených místech, kde máme přes padesát procent půdy.