Článek
Podle Českého statistického úřadu, který dnes zveřejnil aktuální čísla, je na tom nejhůře nepotravinářské zboží. Tedy například potřeby pro domácnost, oblečení či obuv. U této kategorie tržby meziročně klesly o 9,7 procenta. U potravin je to pak 8,7 procenta. Naopak tržby za pohonné hmoty vzrostly o 2,4 procenta.
Od loňského léta si tak zákazníci z obchodů odnášejí stále méně zboží, než tomu bylo před covidem, jak říká hlavní ekonom Banky CREDITAS, Petr Dufek. „S vysokou inflací a klesající ochotou českých domácností utrácet se není čemu divit. I když si část domácností třeba vypomůže dřívějšími úsporami,“ dodává. Prim v rozpočtech domácností podle něj hraje momentálně bydlení, a tedy především faktury za energie a nájem, zatímco všechny ostatní výdaje musí jít stranou.
Lidé jezdí pro levnější zboží i do zahraničí
„Lidé šetří, kde můžou, pro levnější zboží se vydávají třeba i do zahraničí, kde jsou mnohé produkty levnější. Vyhledávají akční nabídky a nakupují nejlevnější produkty z daného sortimentu,“ říká zase hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Například oblečení u nás stále, navzdory silné koruně, zdražuje rychleji než ve všech ostatních zemích Evropské unie. Podle Křečka však může propad tržeb obchodníků příznivě působit na pokles inflace. Obchodníci totiž budou nuceni bojovat o zákazníky, což je bude logicky nutit snižovat ceny.
Dokud bude v Česku vysoká inflace a budou klesat i reálné mzdy, lze podle Petra Dufka jen těžko očekávat návrat k růstu maloobchodu. Inflace podle něj totiž mění přístup lidí k nakupování a vede k odkládání nákupů a nahrazování zboží v košících levnější variantou.
„Lidé vyhledávají alternativy nejenom na domácím trhu, ale i v zahraničí. Slabá poptávka by sice měla tlačit prodejce k nižším cenám, avšak na inflaci to zatím vidět není,“ dodává.