Článek
Pandemická doba, kdy se ve startupech pálily peníze ve velkém a nikdo příliš netlačil na cestu k zisku - a naopak se preferoval rychlý růst bez ohledu na náklady, skončila tvrdým nárazem do reality.
Důvodem bylo zdražení peněz v posledních letech kvůli boji světových centrálních bank s inflací. Výsledkem je, že jsou nyní investoři výrazně vybíravější kvůli tomu, že peníze už nejsou zadarmo jako v době nulových úrokových sazeb.
Fondy rizikového kapitálu neboli takzvané venture fondy tak v Evropě vybraly od investorů v minulém roce nejméně peněz od roku 2018: 20,5 miliardy eur. Tyto fondy se zaměřují právě na investice do začínajících společností.
Ochladila se rovněž investiční aktivita venture fondů na evropském trhu. Realizovaly okolo 9600 transakcí za 56,7 miliardy eur. Jde o nejmenší částku od roku 2020.
Zájem o podobné investice klesá rovněž na tuzemském trhu. „V roce 2022 se v Česku udělalo zhruba 200 venture transakcí. Loni to bylo s největší pravděpodobností pod sto,“ vyčísluje Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Maverics, jež se zaměřuje právě na poradenství při investicích do startupů.
Ochlazení potvrzují i další lidé ze startupové scény. „Počet investorů a ochota investovat dlouhodobě není velká. Je to těžší, než to bylo před pár lety,“ uvádí partner investiční skupiny Depo Ventures Petr Šíma.
Potíže firem jsou vidět i na trhu práce. „Na českém trhu jsme sledovali pokles počtu otevíraných pozic. V některých případech docházelo u firem i k propouštění,“ říká zakladatel a výkonný ředitel StartupJobs Filip Mikschik, jehož firma hledá pro startupy zaměstnance. Propouštění se týkalo většiny loňského roku, ale na jeho konci a začátkem letošního se počet nabízených pozic zvýšil.
Startupy totiž musejí vyjít s penězi od investorů delší čas, což je vede ke snižování nákladů a propouštění. Chtějí se rovněž vyhnout tomu, aby realizovaly investiční kolo za nižší ocenění, než bylo v předchozím.
„Investoři z předchozích investičních kol mohou mít sjednanou ochranu proti ředění, která jim zaručuje navýšení jejich podílů podle nové nižší valuace - ovšem na úkor zakladatelů,“ popisuje Menčík. Společnosti se tomu však chtějí vyhnout a volí dle něj spíše krátkodobé financování v podobě půjčky.
Za poklesem trhu stojí kromě zdražení peněz i další příčiny. „Odstartovalo to postpandemické ochlazení ekonomiky, dražší energie, růst úrokových sazeb, problémy s logistickými řetězci, atd.,“ vyjmenovává Menčík.
Změnil se i postoj hráčů na trhu. „Hlavním důvodem poklesu je podle mě zvýšená opatrnost investorů, kteří vyžadují důkladnější prověřování a ochranu svých investic, což startupům ztěžuje získávání kapitálu v rané fázi,“ doplňuje řídící partner investiční společnosti Soulmates Ventures Hynek Sochor s tím, že řada investorů navíc čeká na zpeněžení svých investic z dob přehnaných valuací.
Trh s technologickými společnostmi poznamenalo zvýšení úrokových sazeb nejen tím, že zdražilo peníze na investice. Došlo totiž ke zvýšení atraktivity jiných způsobů, jak zhodnotit peníze. „V okamžiku, kdy investoři říkají, že mají deset procent zhodnocení prakticky bez rizika, tak nechtějí investovat na dlouhou dobu. Teď se to mění, jak jdou sazby dolů,“ říká Šíma.
Ještě horší časy než evropské mladé společnosti zažívají firmy v USA. „Nejvíce je to znát ve velkých kolech, kde startupy dosáhly na vysoké valuace,“ upozorňuje Šíma. A skutečně velké peníze se točily zejména v amerických technologiích. Nyní však přišlo vystřízlivění.
V roce 2021 se více než 354 společností stalo takzvanými jednorožci neboli unicorns. Jde o firmy s oceněním přes jednu miliardu dolarů. Pouze šest z nich od té doby uskutečnilo IPO, tedy vstup na burzu, sdělil agentuře Bloomberg Ilya Strebulaev, profesor na Stanford Graduate School of Business.
Další čtyři vstoupily na burzu prostřednictvím SPAC (special purpose acquisition company). Jde o prázdné společnosti, jež vstoupí na burzu, ale až následně peníze získané od investorů použijí na nákup jiné firmy. V tomto případě koupily startup.
Deset jednorožců se pak prodalo, přičemž řada z nich za méně než jednu miliard dolarů. Společnosti Bowery Farming nebo Forward Health, která se zabývá zdravotní péčí s využitím umělé inteligence, pak zkrachovaly. Zhroutil se rovněž přepravní startup Convoy. Z unicornů se tak často stávají takzvaní unicorpse, což jsou bývalí jednorožci, kteří stojí zlomek z původního ocenění.
„Doznívá doba postcovidová, kdy díky nízkým úrokovým sazbám nebyl problém sehnat peníze i na projekty, které neměly dobrý fundament. Chvíli pak trvá, než dojde ke korekci a startupům opravdu dojdou peníze. To pozorujeme teď,“ dodává partner fondu Presto Tech Horizons Vojta Roček.
Letos by se však situace aspoň na českém trhu měla zlepšit. „S růstem ekonomiky, nižšími úrokovými sazbami a větší adopcí AI očekáváme oživení,“ odhaduje spoluzakladatel J&T Ventures Martin Kešner.
Dle Menčíka se loni situace na trhu stabilizovala a mírně se zlepšila nálada. „Od tohoto roku očekáváme, že by se situace mohla začít postupně lepšit,“ sděluje Menčík.
