Článek
Ministerstvo financí zlepšilo svůj dubnový odhad, kolik peněz vybere na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.
Tehdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun. Zákon o státním rozpočtu na letošní rok očekával celkový výnos windfall tax i odvodu 100 miliard korun.
Proti dubnu se zvýšil především očekávaný výnos windfall tax. Nový odhad předpokládá, že na ní stát vybere 46 miliard korun, zatímco v dubnu předpokládalo Ministerstvo financí výnos 28 miliard korun. Původně ale rozpočet předpokládal inkaso 85 miliard korun.
Naopak u odvodu z nadměrného zisku počítá ministerstvo s vyšším výnosem než při sestavování rozpočtu. Nynější odhady předpokládají inkaso 18,5 miliardy korun, v zákonu o státním rozpočtu to bylo 15 miliard korun. V dubnu ministerstvo čekalo výnos 12,3 miliardy korun.
Jak vypadá česká windfall tax
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od roku 2023 dopadne daň z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax. Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani v příštím roce asi 45 miliard korun.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšenému o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bankovnictví i energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
V souvislosti s windfall tax – daní z neočekávaných zisků – se mluví hlavně o velkých firmách typu ČEZ, EPH Daniela Křetínského, Sev.En Energy Pavla Tykače, Unipetrolu nebo velkých zahraničních bankách. Zdanění ale zasáhne až stovky tuzemských společností.
Windfall tax rozkolísala řadu holdingů, které se snaží narychlo odstřihnout od činností, které spadají do seznamu zdaněných oborů, aby z nich nemusely windfall tax platit. EPH miliardáře Daniela Křetínského oznámila odsun svého obchodníka s energiemi do zahraničí. „Nevadí nám windfall tax, počítali jsme s ní. Ale konkrétní nastavení je špatné,“ ozývá se shodně z řady „postižených“ firem.
Mluví se také o žalobách, které firmy „postižené“ tímto poplatkem budou na stát podávat.
Zatím ale státní rozpočet žádné příjmy z daně z neočekávaných zisků nevykázal. Zálohy za první tři čtvrtletí jsou splatné v září. Na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny odvedly firmy do rozpočtu do konce července 13,4 miliardy korun.
Materiál Ministerstva financí předpokládá, že odvod z nadměrného zisku dosáhne příští rok 200 milionů korun, v roce 2025 už bude nulový. Na windfall tax by měl stát příští rok inkasovat 17 miliard korun a v roce 2025 10 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale v polovině srpna uvedl, že vláda zváží zda bude tuto daň v nadcházejících dvou letech uplatňovat. Zákon ji zavedl jako mimořádné opatření s dobou platnosti nanejvýš tři roky.
Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z tabáku, kde by výnos měl klesnout o 600 milionů korun na 58,8 miliardy korun, a majetkové a silniční daně, kde by se inkaso mělo snížit na 600 milionů korun z loňských 1,8 miliardy korun.
Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 230 miliard korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 305 miliard korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty (DPH) by měl vzrůst na 570 miliard korun proti loňským 536,2 miliardy korun. Proti dubnu ministerstvo zlepšilo odhad výnosu přímých daní, naopak odhad inkasa DPH klesl.
Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom tzv. sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.
