Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
I v příštím roce si státní rozpočet pomůže penězi z mimořádné daně od ČEZ, bank a rafinérií. Ministerstvo financí z windfall tax neočekává pouhé jednotky, ale dokonce desítky miliard korun.
Celkové inkaso za letošní rok této daně, která vznikla k pokrytí mimořádných výdajů za energetické krize, bude podle informací MF 34 miliard korun. To je dvojnásobek, než vláda odhadovala v návrhu svého hospodaření pro letošní rok. I pro příští rok jsou odhady výnosu v desítkách miliard.
„Ministerstvo financí očekává, že inkaso daně z neočekávaných zisků letos překročí dvojnásobek rozpočtované částky (17 mld. Kč), v roce 2025 pak bude o cca 10 % nižší,“ uvedla na dotaz SZ Byznys tisková mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.
Odhady ministerstvo stanovilo na základě záloh, které dotyčné firmy odvedly správci daně. „Ohledně inkasa roku 2024 a 2025 musíme vyjít z konstrukce daně, která je obdobná jako u klasické daně z příjmů právnických osob. Tedy pro rok 2024 známe odvedené inkaso za první pololetí a sdělení záloh správci daně pro zbytek roku 2024 a první pololetí roku 2025. Zbytek roku 2025 je expertní odhad MF se znalostí tržních očekávání ziskovosti zejména energetických firem, kam se promítá nižší cena elektřiny a plynu na burze i pro konečné spotřebitele,“ vysvětlila Vodstrčilová.
V návrhu státního rozpočtu 2025 vláda predikci inkasa mimořádné daně neuvedla. Ministerstvo argumentuje, že nechtělo ovlivnit obchodování s akciemi ČEZ na burze. „Ministerstvo financí záměrně neuvedlo informaci o dani z neočekávaných zisků v dokumentaci k návrhu státního rozpočtu na rok 2025 pro její potenciální kurzotvornou hodnotu,“ uvedla Petra Vodstrčilová, tisková mluvčí MF.
Za rok 2023 vybral stát díky extra zdanění energetického, bankovního sektoru a rafinérií 39 miliard. Drtivá většina byla z ČEZ, šest největších bank odvedlo v součtu ani ne miliardu korun.
Původně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zvažoval, že windfall tax už příští rok platit nebude. Po analýze výnosů daně a nákladů na pomoc v energetické krizi však změnil názor. Mimořádné výdaje související s energetickou krizí budou zatím podle něj dál převyšovat příjmy. Jenže do těch nezahrnul loňskou rekordní dividendu od ČEZ.
Náklady na pomoc v energetické krizi vyčíslilo ministerstvo na celkem zhruba 140 miliard. Počítá se tam mimo jiné podpora podniků v energeticky náročných odvětvích, náklady na úsporný tarif či odpuštění poplatků OZE.