Článek
Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zvažuje, že podá kvůli záměru zrušit v Česku zaručené mzdy ve firmách stížnost Evropské komisi. V chystaném rušení vidí porušení směrnice EU o přiměřené minimální mzdě. Po dnešním jednání odborářů s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) to řekl předseda ČMKOS Josef Středula. Zaručené mzdy by měla od ledna ve firmách zrušit a ve veřejné sféře změnit novela zákoníku práce, kterou schválila vláda a která je ve Sněmovně. Odbory s úpravou nesouhlasí.
Podle novely by se minimální mzda v Česku měla postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
„Dochází k porušení směrnice EU o přiměřené minimální mzdě, kde nesmí být aplikace (předpisu) důvodem ke snížení nároku zaměstnanců… Je vysoce pravděpodobné, že se obrátíme na Evropskou komisi v této věci,“ uvedl Středula. Podle něj odbory se stížností nebudou vyčkávat až do přijetí novely kodexu.
Podle Jurečky změny zaručené mzdy směrnici EU neporušují. „Nesouhlasím s tímto právním názorem odborů. V Česku a na Slovensku je specifický institut minimální zaručené mzdy. Neupírám žádné právo odborů, mohou se na Evropskou komisi obrátit. Tak, jak aplikujeme směrnici, je to bezprecedentní nárůst minimální mzdy. Bude mít pákový efekt na odměňování na celém pracovním trhu. Přinese podle logického předpokladu růst výdělků,“ uvedl Jurečka.
Nyní minimální mzda činí od ledna 18 900 korun. Znovu by se měla upravit v lednu. Měla by v příštím roce dosahovat zhruba 42 procent průměrné mzdy. Podle projednávané novely zákoníku by částka měla být jasná do konce září.
Zástupci odborů a ministerstva práce jednali dnes také o možnostech posílení sociálního dialogu. Podle směrnice EU by kolektivní smlouvy měly pokrývat 80 procent pracovníků, připomněl Středula. S Jurečkou se shodli na tom, že je potřeba vyjednávání zaměstnanců a zaměstnavatelů podpořit. Podle ministra by to mohla upravit další připravovaná novela pracovního kodexu.
