Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jednou tudy prý pojedou vlaky každých deset minut. Po nových kolejích místy půjde svištět rychlostí přes 300 km/h, cesta z Ústí nad Labem do Prahy nebo do Drážďan se zkrátí na půl hodiny.
Dá-li se český megaprojekt železničních rychlotratí opravdu do pohybu, ta severní by měla přijít na řadu jako první, nebo nanejvýš druhá. Prvních 58 kilometrů u Prahy má být hotových do šesti let, zbytek v letech 2038–2045. Už letos – oficiální termín je konec června – má být jasno, kudy celá trasa povede.
Čím víc se lhůta krátí, tím víc bodů sbírá původní varianta, kterou státní dopravní stratégové navrhli předloni jako výkop pro obeznámení místní veřejnosti. Aktivnější pozorovatelé žijící podél chystané trasy k ní nashromáždili přes 600 výhrad – včetně radikálních návrhů, aby v některých úsecích koleje vedly úplně jinudy.
Na žádné velké ústupky to už ale nevypadá. Výdrž odpůrců polevuje, natěšenost na rychlý spoj v Ústí nad Labem roste i za cenu dílčích obětí. A také se blíží volby, takže v Ústí i v Praze je potřeba vykázat výsledky a politici tlačí plánování do finiše.
„Snažíme se projít územím citlivě a vést dialog. Neházíme to za hlavu,“ říká k problémům kolem Ústí a Litoměřic ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Kdyby existovalo vhodnější řešení, tak ho bezpochyby využijeme. Ale nejsme schopni se k němu dobrat,“ dodává k volbě mezi původně navrženou trasou a možnými alternativami.
Za cenu stíhaček
Celá trať s třemi tunely je zatím spočítána na 150 miliard korun. Stejně jako čerstvě objednané stíhačky F-35. Část půjde z evropských fondů, ale nikdo zatím neví, jak velká. Podle náměstka Správy železnic Pavla Hrušky „ještě nebyl vypsán příslušný dotační titul“ a příspěvek se může pohybovat kdekoli od 20 do 80 procent.
Kupka chce mít trasu vytyčenou do konce letošního roku a tak také Správu železnic zaúkoloval. Pokrok slibuje také Ústecký kraj, kde je ale třeba ještě rozseknout několik ošemetných bodů: vybrat trasu přes České středohoří, doladit průjezd Ústím a rozhodnout o napojení na Krušnohorský tunel.
Konfliktní otázky má vyřešit krajský dokument s poetickým názvem AZÚR (aktualizace zásad územního rozvoje). V něm místní politici světu sdělují, co kde chtějí na území kraje mít, a v Ústí je tento bod zafixován na měsíce dopředu. „Rozhodnout by zastupitelé měli na červnovém zasedání 24. 6.,“ přibližuje krajský radní pro oblast investic Tomáš Rieger (ODS) s tím, že případný druhý náhradní termín je 9. září.
Kudy má vést severní rychlodráha
Od severu – kde je při čtení mapy shora dolů logičtější začít – přijedou rychlovlaky do Česka novým Krušnohorským tunelem. O jeho trase už Německu de facto rozhodlo, v Sasku má stavba velkou podporu mimo jiné kvůli odvedení nákladních vlaků z údolí Labe. Tunel bude 26 kilometrů dlouhý, stavebně jde tedy o jeden z nejtěžších úseků. Hotový má být v roce 2038. Spory se vedou o to, kde v Česku tunel vyústí. Proti návrhu Správy železnic protestují obyvatelé obce Chlumec. Rušná trať v sousedství obec hodně zatíží, a tak místní budou trasu nejspíš všemožně napadat.
V Ústí nad Labem se počítá s přestavbou západního nádraží, používaného dnes hlavně jako seřadiště vlaků, a s přebudováním železničního mostu přes Labe. Slabinou tohoto řešení je, že skrze centrum projede 150 nákladních vlaků denně, a to v relativně vysoké výšce kvůli novému mostu. Také není vyjasněno, jak na nové nádraží napojit vlaky z údolí Labe.
Na východ, či na západ?
Nejviditelnějším kritikem navržené trasy byl až doposud ústecký podnikatel a bývalý zastupitel Martin Hausenblas. Místo čekání na to, co ze stratégů v Praze vypadne, najal vlastní projektanty a připravil pro Správu železnic alternativní návrh.
Laickým okem vypadá jako smysluplnější řešení, byť po stavební stránce možná dražší kvůli rozpojení kolejí pro nákladní a osobní vlaky. Ty nákladní by v této variantě projížděly pod Ústím tunelem a dál by putovaly rovnou na jih de facto vzdušnou čarou, tedy po kratší trase a s menším převýšením. Pro osobní vlaky by vznikla odbočka nad zem, a to jak v Ústí, tak případně i v Litoměřicích.
„Stát má legitimní požadavek – chce trať, která někudy povede. Ale požadavky měst jsou také legitimní. Ústí logicky nechce řešení, které bude v rozporu s jeho zájmy,“ říká ke svým motivům Hausenblas s tím, že pro Ústí je důležité zbavit se nákladních vlaků a mít všechny osobní na jednom nádraží. A že postup centrálních orgánů v Praze na něj působí dojmem, že se už jednou pro něco rozhodly a že odmítají brát cizí návrhy vážně.
Kupka v listopadu na veřejném projednávání v Ústí odmítl Hausenblasovy vize jako nerealistické. Pak podnikatel svou variantu ještě upravil a s ministrem i Správou železnic dál zkoušel vyjednávat. Z výroků na obou stranách je ale patrné, že tento pokus zvenčí nejspíš k ničemu nebude.
Proti Hausenblasovi se ozval šéf České geologické služby Zdeněk Venera, podle něhož u západní varianty hrozí podobná rizika se sesuvy půdy jako před 11 lety při budování dálnice D8. Západní trasa by také vyžadovala dlouhé posuzování kvůli blízkosti úložiště jaderného odpadu Richard u Litoměřic. Hausenblas na to namítá, že geologové dělají předčasné závěry bez pořádných analýz a že stojí za to využít čas k poctivému posouzení všech variant.
Mezi Roudnicí a Ústím se má stavět až za 14 let. Podle Správy železnic je ale rezerva jen zdánlivá, protože stavba úředně funguje jako jeden celek a zdržení v jednom úseku může zbrzdit povolování těch dalších. „Na východ od Litoměřic vím, že za určitých technických opatření jsem schopen územím projít. Na západ od Litoměřic to nevím,“ přibližuje náměstek Hruška, proč se bojí experimentovat.
Vrabec v hrsti
„Zůstává tam taková pachuť, co by kdyby,“ říká k postupu železniční správy a ministra Kupky poslankyně za ANO a ústecká radní pro územní plán Eva Fialová. Pachuť vidí v tom, že místním svitla naděje na lepší řešení bez nákladních vlaků a s jedním nádražím, která teď ale zhasíná, aniž by to někdo dokázal přesvědčivě zdůvodnit.
„Budeme se ptát, jestli by to nešlo doprověřit. A co hrozí, když se přípravy ještě chvilku pozdrží,“ dodává k alternativě podle Hausenblase. Ale zároveň uznává, že projektování „nelze protahovat donekonečna“ a že občanům Ústí bude nejspíš potřeba začít vysvětlovat celou pravdu, což – jak poslankyně sama upozorňuje – se zatím nedělo, a tak pod rychlodráhou mnozí mylně vidí jen rychlý půlhodinový spoj do Prahy bez negativ.
Kupka po dohodě s krajem zřídil dvě pracovní skupiny, z nichž jedna má řešit urbanismus a architekturu nové tratě a budov v Ústí a druhá stížnosti Chlumce a dalších obcí kvůli napojení na Krušnohorský tunel. Úkolem skupin je najít kompromis, tak aby se krajští zastupitelé nebáli trasu v létě – čtvrt roku před volbami – schválit.
Zablokovat ji nemůžou. Ministerstvo může teoreticky vzít územní plánování na sebe. Právě pro tyto případy, kdy se samospráva u dopravních tras celostátního významu neumí dohodnout, vláda od letošního roku do zákona o liniových stavbách prosadila pro sebe větší pravomoci. A radní Fialová i krajský radní Rieger zmiňují tento postup jako teoretickou možnost, co se může dál se severní rychlodráhou dít.
Hausenblas už na dalších protinávrzích pracovat nehodlá. O výsledku říká, že ho připraví v ucelené verzi a že „dál bude záležet na místních politicích“. A že když jeho varianta padne, tak bude městu dál se svými projektanty k dispozici pro dolaďování průjezdu městem, aby si dokázalo v horší variantě vybojovat aspoň něco.
„Kupka tady v listopadu jednoznačně řekl, že už není čas bavit se o velkých alternativách a že už je třeba celou tu věc konečně posunout o kus dál. Pochopil jsem, že je to realita, se kterou je teď potřeba nějak naložit,“ dodává ústecký architekt Richard Loskot a lídr opozičního hnutí PRO! Ústí, za které dříve kandidoval i Hausenblas.
S realitou by Loskot nejraději naložil tak, aby město na oplátku za odkývání navržené trasy dotlačilo Správu železnic k „precizování detailu“. Konkrétně ke kvalitní architektonické soutěži, uvolnění nepotřebných kolejí kolem nově budovaného nádraží, zpřístupnění nábřeží kolem řeky Bíliny, odhlučnění kolejí pro nákladní vlaky nebo napojení nádraží na příměstskou dopravu.
V tom všem Kupka i Hruška slibují vyjít městu maximálně vstříc.
