Hlavní obsah

Jurečka vyjmenoval profese ve státní správě, kterým chce od září přidat

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr práce Marian Jurečka chce přidat nejhůře placeným státním zaměstnancům. Třeba kuchařkám ve školách, řekl v ČT.

Ministr práce Marian Jurečka chce od září hasit nízké platy ve veřejné sféře. Ale jen tam, kde to nejvíce hoří. Kuchařky ve školách, školníci, zapisovatelky u soudů. Na úterní tripartitě jim navrhne zvednout plat o sedm až 10 %.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V úterý se sejdou zástupci zaměstnanců, odborů a zaměstnavatelů nad tématem zvýšení platů ve veřejném sektoru. Každá ze tří skupin tam ale půjde s jiným číslem. Zatímco zaměstnavatelé chtějí navýšení platových tarifů maximálně o pět procent,  odbory trvají na zvýšení platových tarifů od září o 15 procent, uvedl odborový předák Josef Středula.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který návrh na vládu hodlá předložit, chce prosadit variantu sedm až deset procent, uvedl v České televizi. Ovšem ne plošně všem zaměstnancům veřejné sféry, kterých je aktuálně přes 846 tisíc. Jen těm nejhůře placeným. „Je nutné zvýšit platy ve veřejné sféře ve stupnici 1, to jsou lidé, kteří dělají úřední práci na obcích, krajích, kuchařky ve školních jídelnách, školníci,“ uvedl ministr.

Kromě nepedagogických zaměstnanců ve školství do nejnižší platové tabulky patří i zaměstnanci v kultuře, soudní zapisovatelky  anebo civilní zaměstnanci bezpečnostních sborů.

Plat ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají státní zaměstnanci i bezpečnostní složky. Platy druhé, třetí a čtvrté skupiny chce Jurečka vyřešit individuálně.

Kuchařky žádají o dávky, říká poslankyně

Hnutí SPD považuje navýšení o sedm až deset procent jen těm nejhůře placeným za nedostatečné. Navrhuje přidat všem ve veřejné sféře, včetně profesí s vyššími příjmy.

„Za mě to je nedostatečná varianta. V první stupnici došlo k propadu o 17 procent, navrhujeme tam zvýšení o 15 procent. Ve stupnici dva a tři navrhujeme zvýšení kolem sedmi procent. U čtvrté stupnice o 11 procent a u páté o 13 procent,“ upřesnila v ČT poslankyně SPD Lucie Šafránková.

„Pokud tam ty lidi neudržíme, nebude mít kdo vařit dětem obědy. Mají často platy, které jsou pod úrovní zaručených a minimálních mezd. Ti lidé jsou nuceni žádat o sociální dávky,“ uvedla Šafránková.

Jen od září do konce roku by zvýšení platů, které upřednostňuje SPD, přišlo státní rozpočet na více než 20 miliard. Navýšení, které hodlá prosazovat Marian Jurečka, tedy sedm až 10 procent pro veřejné zaměstnance s nejnižšími platy, má vyjít na pět miliard. Částka se ještě bude cizelovat.

Průměrný plat v eráru je vyšší než mzda ve firmách

„Každý ministr musí říct, kolik peněz mu chybí, a musíme se dohodnout,“ řekl ministr Jurečka. Finální dohoda ve vládní koalici se bude hledat po 1. červenci na základě výsledků státního rozpočtu, uvedl Jurečka.

Další člen opozice, poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka, v České televizi připomněl, že reálné mzdy klesaly devět čtvrtletí za sebou, nejdéle v historii.  „Sedm až deset procent pro jedničku (1. platovou skupinu, pozn. red.) je minimum. Pedagogičtí pracovníci se ze svých nadtarifů skládají na platy kuchařek, to je nepřípustné,“ řekl člen sněmovního sociálního výboru.

V posledních letech platí stát v průměru lépe než soukromý sektor. Zatímco průměrný plat v eráru činil loni 47 527 korun, průměrná mzda v soukromých firmách činila 45 573 korun, plyne z dat Informačního systému o průměrném výdělku MPSV. Výsledek ovšem zkresluje fakt, že pro stát pracuje mnohem více vysokoškoláků a lidí s vyšším vzděláním než v komerčním sektoru.

Doporučované