Kraje si dohodly nové příděly peněz, ale pořád to nemá logiku, říká studie

Kraj Vysočina má na jednoho obyvatele bezmála 16 tisíc korun, na jižní Moravě nebo v Moravskoslezském kraji ale nedostávají ani devět tisíc. Rozdíly zůstanou i po revizi přídělů, kterou si kraje letos v březnu dohodly mezi sebou a pro nové hejtmany má začít nabíhat už od příštího roku.

Na velký a nelogický rozptyl upozornila před volbami nová studie ekonomického centra CERGE-EI a jeho Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Dohodnuté přerozdělení, o kterém by měl v nejbližší době hlasovat Parlament, sice považuje za krok dobrým směrem, ale v tom hlavním se prý míjí účinkem.

„Pro takto velké rozdíly mezi kraji nevidím dobré důvody,“ uvedl k závěrům spoluautor studie Petr Janský. „Ty odchylky jsou opravdu obrovské a neospravedlnitelné. A revize na tom nic nemění,“ dodává druhý z autorů Daniel Kolář.

Studie zkoumá příjmy z takzvaného rozpočtového určení daní, což je systém přerozdělování peněz vybraných na daních, platný už od zřízení krajů v roce 2000 a známý pod zkratkou RUD. Kraje z něj mají dominantní část peněz.

Z ekonomického pohledu chybí podle Janského a Koláře objektivní logika jak v dnes platném, tak i budoucím rozpisu. Neplatí, že by solidárně zvýhodňoval chudé regiony, anebo naopak zásluhově odměňoval ty bohaté. Neodpovídá, jak už bylo řečeno, ani počtu obyvatel.

Nový klíč porcování peněz letos dohodli sami hejtmani v rámci Asociace krajů ČR. Třeba Praha nebo Ústecký kraj budou proti dnešku mírně tratit, ale dohoda měla nakonec mezi hejtmany většinovou podporu, protože výhledově dává krajům šanci na to, že celkový balík peněz pro ně poroste.

Revizi díky dohodě odkývala i vláda. Příslušnou změnu zákona už poslala do Sněmovny a s přijetím počítá ještě letos, aby se stihla účinnost od Nového roku. Nová pravidla budou postupně nabíhat po dobu tří let. Úpravy už vzhledem ke křehké a dlouho dojednávané politické dohodě nejsou příliš pravděpodobné.

V přepočtu na obyvatele si v rámci novely polepší Karlovarský, Plzeňský, Pardubický, Liberecký, Středočeský, Zlínský a Jihomoravský kraj. Ostatní si pohorší nebo zůstanou na svém. Nejvíc ztratí Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj a Praha.

Podle autorů studie jde změna správným směrem v tom, že po letech končí s fixním rozdělením peněz a že do budoucna bude víc zohledňovat změny, jako jsou přírůstek nebo úbytek obyvatel. Nejde ale tak daleko, aby peníze rozdělila úplně spravedlivě, a nepůjde ani v budoucnu. Parametry, které jsou v praxi důležité, totiž budou mít v přerozdělování jen omezenou roli.

„Například navýšení kapacit, respektive počtu žáků středních škol ve Středočeském kraji o pět procent by alokaci RUD pro tento kraj zvýšilo pouze o zhruba 0,02 procentního bodu,“ upozorňují autoři studie.

Jako chybu popisují také to, že kraje nedbají na to, co znalci veřejných financí popisují jako „programové“ nebo „cílově orientované“ rozpočtování. Tedy že nikdo neměří, jaký efekt utracené peníze přinesou a jaká je efektivita utracených peněz. Tato výtka se však týká i rozpočtu centrální vlády.

Další zvláštností je dlouhodobá tendence k rozpočtovým přebytkům v krajích – tedy pravý opak toho, co se v posledních letech vytýká posledním dvěma vládám za jejich velké dluhy. Loni kraje dohromady i s Prahou vykázaly rekordní přebytek 16 miliard, což je podle Koláře ekonomicky iracionální postup.

Kraje stejně jako firmy nebo domácnosti s hypotékou by mírný dluh zvládly a nemusely by zbytečně odkládat investice. Hejtmani na tuto častou námitku říkají, že se snaží hospodařit odpovědně a že odkládání peněz stranou často souvisí s tím, aby je včas měli pro případné spolufinancování projektů dotovaných z unijních fondů.