Článek
Dnešním dnem končí Česku, Slovensku a Maďarsku výjimka z embarga na dovoz ropných produktů původem z Ruska. Znamená to, že sice ruskou ropu stále mohou nakupovat pro své potřeby, nemohou ji však dále prodávat žádnému z členských států Evropské unie.
Výjimka z embarga byla důležitá právě pro Česko, které jako jediná ze zemí EU ve velkém dováželo naftu právě ze slovenské rafinerie Slovnaft. Jde o pozůstatek fungování společného státu ČSSR, kdy v rámci republiky se v Česku vyráběl benzin a na Slovensku nafta.
Hlavní prioritou je nyní podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) co nejdříve nahradit ruskou ropu dodávkami z jiných zdrojů. Umožnit by to měly dokončení ropovodu TAL Plus a úpravy tuzemských rafinérií na poněkud jinou ropu. I přesto bude možné ruskou ropu plně nahradit až v roce 2025.
„Do té doby je nutné zachovat dostatečnou zásobovanost celého tuzemského trhu pohonnými hmotami. A podle toho budeme během jednání postupovat. Toto vyjednávání aktuálně probíhá, a k detailům se nyní tedy nebudeme vyjadřovat,“ komentuje situaci vedoucí tiskového odboru MPO Marek Vošahlík.
Bude dost paliva?
Zásadní otázkou je, jestli bude mít Česko k dispozici dostatek pohonných hmot. Podle Ivana Indráčka, předsedy Unie nezávislých petrolejářů ČR, paliva dostatek teoreticky bude, ve hře je ale několik proměnných.
„Jak Unipetrol, tak původně i Čepro jako dva zbývající největší dodavatelé zboží na trh tvrdí, že paliva bude dostatek a že jsou schopni trh i poté, co přestane proudit zboží ze Slovenska, zásobit,“ uvedl Indráček pro redakci SZ Byznys.
„Problém je, že ta úvaha vychází z předpokladu, že všechno bude fungovat, jak má, všechno bude ideální. A my ze zkušenosti víme, že speciálně na trhu s pohonnými hmotami není ideální stav nikdy, pořád se něco děje, odpadne nějaká rafinérie, zaměstnanci začnou stávkovat nebo nepojedou vlaky,“ uvažuje. V ideální situaci podle něj bude zboží vždy dostatek, nelze na to ovšem spoléhat. Ideální situaci prý ale nepamatuje.
V případě, že se výjimka neprodlouží, si bude Česká republika muset najít jiné dodavatele pohonných hmot. Vlastní produkce totiž potřeby země nepokryje.
„Slovnaft je klíčovým dovozcem a dováží přibližně pětinu celkového objemu spotřebovaného v České republice. Na Moravě je situace na Slovnaftu ještě závislejší, protože každý druhý litr spotřebovaný na Moravě pochází přímo z bratislavské rafinerie,“ komentuje situaci Anton Molnár, mluvčí Slovnaftu.
Rafinerie se podle něj bude i nadále snažit českým zákazníkům dodávat pohonné hmoty v souladu se sankcemi. Již letos měla podle Reuters za cíl snížit podíl ruské ropy ve výrobě z asi 95 procent na 60.
„Pokud nebude výjimka na vývoz ruských ropných produktů ze Slovenska prodloužena o rok, musí Česká republika najít způsob, jak výpadek ze Slovenska kompenzovat. Česká republika není soběstačná ve výrobě pohonných hmot, ale zejména nafty. České rafinerie vyrábějí v tuzemsku zhruba o 30 procent méně pohonných hmot, zejména nafty, než se v zemi spotřebuje,“ dodává Molnár.
Síť čerpacích stanic MOL, která patří stejně jako Slovnaft pod maďarský koncern MOL Group, se nedostatků neobává. Čerpací stanice zásobuje neruskými pohonnými hmotami a její firemní zákazníci jsou prý předzásobeni. V případě neprodloužení výjimky je plánují zásobovat z jiných dostupných zdrojů od místních výrobců či třetích stran.
„Naši síť čerpacích stanic MOL zásobujeme kontinuálně z rafinerie Slovnaft v Bratislavě, která vyrábí 30 % pohonných hmot z ropy neruského původu, kterou je možné nadále importovat do České republiky,“ uvedl pro SZ Byznys tiskoví mluvčí společnosti Martin Pavlíček.
Historická vazba a vyšší ceny
Další otázkou je, jestli zrušení výjimky nepovede ke zvýšení ceny pohonných hmot. V případě, že by se výjimka neprodloužila, by podle Molnára mohlo Česko chybějící pohonné hmoty dovážet z Německa, české železnice by se však musely vypořádat s náporem dalších vlakových souprav. Další možností je cisternová doprava, která však může enormně zatížit dálnice a silnice 1. třídy v celé zemi, zejména na Moravě.
Německo je možnou alternativou i podle Indráčka, a to společně s dopravou ropných výrobků z dalších západních zemí, jako je Belgie nebo Holandsko. Pokračoval by také dovoz ze sousedního Rakouska, které již nyní zásobuje pohonnými hmotami jižní Čechy.
Odběr pohonných hmot ze Slovenska je ale pro Česko výhodný už proto, že jsou spolu obě země propojené přímým potrubním spojením. Železniční doprava je v porovnání s potrubím dražší, a doprava by tak mohla být nákladnější.
„Potrubní doprava je obecně nejlevnější způsob dopravy, ve chvíli, kdy se nahradí železnicí, tak samozřejmě bude dražší. I kdybychom na Západě uměli koupit zboží za stejnou cenu jako na Východě, tak pořád se nám to zdraží nákladově díky té dopravě,“ myslí si Indráček. Odhaduje však, že by se jednalo o nižší desetníky a vzhledem k výkyvům cen pohonných hmot za poslední dva roky by to prý zákazník pravděpodobně ani nepoznal.
Obchod s Českem je ale výhodný i pro Slováky, a to nejen kvůli výdělku. Bratislavská rafinerie byla totiž podle Indráčka ještě v dobách Československa stavěna kapacitně tak, aby zásobila nejen Slovensko, ale i velkou část Moravy. Vzhledem k tomu, že rafinerie nemůže fungovat pouze částečně, vyrobí i bez české poptávky stejný objem nafty. Přebytku se pak musí samozřejmě zbavit, a pokud se výjimka neprodlouží, bude naftu muset prodat mimo EU. Nafta vyrobená z ruské ropy by tak paradoxně putovala asi na Ukrajinu.
O prodloužení se jedná
Slovensko i Maďarsko požádaly Evropskou unii, aby výjimku prodloužila, Evropská komise ale žádné rozhodnutí zatím nevydala a hlasovat plánuje až příští týden. Prodloužení výjimky z embarga podpořila také Česká republika.
Česko ale s koncem výjimky opět začalo plnit nařízení EU a naplnilo zásobníky ropy a ropných produktů na 90 dní běžné denní spotřeby. Podle ČTK investovala Správa hmotných státních rezerv do nouzových zásob přes dvě miliardy korun.
Jestli se výjimka obnoví, je zatím nejasné a názory na pravděpodobnost prodloužení se různí. Podle Petra Zajíce, portfolio manažera společnosti Amundi, k němu spíš nedojde.
„Maďaři asi budou hodně chtít, Slováci budou křičet. Na druhou stranu si myslím, že to nebude mít žádný vliv,“ myslí si Zajíc. Rafinériím podle něj jde především o to, aby si udržely vysoké marže.
V obnovení dohody naopak doufá Indráček, podle kterého je důležité, aby mělo Česko jistotu, že zde bude vždy dostatek pohonných hmot. ČR sice má devadesátidenní rezervy a navíc produkuje vlastní paliva. Rezerva je podle něj ale určená především pro chvíle krize, jako jsou konflikt nebo živelné katastrofy.
Zdůrazňuje navíc, že i když se výjimka neprodlouží, Rusko o peníze z prodeje ropy nepřijde a ruské ropné výrobky si do Evropy cestu najdou. Omezení na export se totiž vztahují jen na členské státy EU. Dochází tedy k situaci, že pokud si ruskou ropu koupí na Slovensku, musí ji buď spotřebovat Slováci, nebo exportovat mimo EU. Pokud se ovšem ruská ropa zpracuje například na území Turecka, může ji Turecko do zemí EU exportovat bez problémů.
