Článek
Soběstačnost ve výrobě elektřiny půjde v Česku jen těžko udržet. Uhlí, na kterém stále stojí skoro polovina výroby, má skončit do roku 2033.
V projevu před průmyslníky na brněnském strojírenském veletrhu to prohlásil ministr průmyslu Jozef Síkela. Jeho úřad nyní dokončuje novou verzi státní energetické koncepce, která bude podle ministra s termínem 2033 počítat.
Do té doby ale nelze stihnout navýšit výrobu z jaderných zdrojů. Výpadek by měly částečně nahradit obnovitelné zdroje, na jejichž rozvoj má Česko coby průmyslová a energeticky zaostalá země v následujících letech dostat z EU podporu v řádu stovek miliard korun.
Sluneční a větrné elektrárny ale stěží vynahradí uhlí v plné míře. „Může nastat nějaký gap někdy mezi lety 2027 a okamžikem, kdy spustíme nové jaderné zdroje,“ uvedl Síkela. Gap, neboli deficit, který ve výrobě nastane, lze podle Síkely krýt buď výrobou z nově vybudovaných plynových elektráren, anebo dovozem ze zahraničí, hlavně přes česko-německou hranici, a to z přebytků v době, kdy počasí svědčí výrobě z větru a slunce. Podmínkou většího dovozu ale bude posílit přeshraniční vedení.
Celá energetická koncepce má být hotova do konce roku v návaznosti na národní klimatický plán, jehož první verzi už Síkelův úřad rozeslal do připomínkového řízení. Oba dokumenty mají popsat, jak se Česko vypořádá s útlumem emisí, k němuž se zavázalo v rámci unijní zelené politiky. Oproti minulým dokumentům tohoto druhu by mělo jít už o závazné plány, tak aby bylo možné stihnout první kontrolní termín v roce 2030, pro který v EU platí závazná dohoda snížit emise skleníkových plynů o 55 procent pod úroveň roku 1990. Dosavadní pokles za celou EU je zhruba jen o čtvrtinu.
