Končí velká éra focení. Canon i Nikon vyklízejí trh zrcadlovek, kde soupeřily léta

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejlepší foťák je ten, který máte po ruce, říkají zkušení fotografové. Slogan, z nějž americký profesionál Chase Jarvis udělal titul své knihy, trefně vysvětluje, proč chytré mobily s kvalitními foťáky zcela vytlačily fotografické kompakty. Můžete mít dokonalý fotoaparát s bezvadným čipem a hromadou úžasných funkcí, ale k čemu je vám dobrý, když ho máte doma v šuplíku? Zato mobil máte v kapse pořád. Kromě toho jste s ním dobře sehraní, foťák v něm umíte spustit jedním rychlým pohybem a i za těch nejhorších okolností vám zbylá kapacita baterie vystačí aspoň na pár fotek.

Když Apple v roce 2007 představil svůj první iPhone, na světě se prodalo 120 milionů digitálních foťáků a nic nenasvědčovalo tomu, že se na trh s kompaktními fotoaparáty chystá pohroma. Fotoaparáty v mobilu nestály za moc a Instagram nebo mobilní aplikace na úpravu fotek ještě neexistovaly. O patnáct let později je situace úplně jiná. Chytrý mobil má skoro každý a mobilní foťáky jsou díky pokročilému softwaru a čipům čím dál lepší.

Foťáky v mobilech možná stále zaostávají za moderními digitálními zrcadlovkami, ale umí dost na to, aby z trhu vyhladily segment kompaktních fotoaparátů. Kompakty jsou nyní dobré tak leda k tomu, abychom si s nimi podložili knihovny nebo jimi na dvoře zabrzdili valník na dříví. První obětí nástupu foťáků v mobilech byla společnost Olympus, která v roce 2020 po 84 letech zanechala výroby foťáků. Čeká podobný osud zrcadlovky, které nyní čelí konkurenci bezzrcadlovek? Všechny indicie svědčí o tom, že ano.

Ještě nedávno platilo, že kdo to s focením myslí vážně, ten si koupí zrcadlovku. Focení na zrcadlovku vždy představovalo výzvu. Fotograf se musel naučit přístroj ovládat a hlavně pochopit, jak dosáhnout správné expozice, ovládnout nastavení clony a času a tak dále. Na vrcholu výrobních programů velkých firem stály dokonalé zrcadlovky určené pro každodenní profesionální práci.

Když jste před třiceti lety někomu řekli, že fotíte, většina lidí se vás zeptala: Canon, nebo Nikon? Souboj mezi těmito dvěma japonskými značkami se táhl několik desetiletí, během nichž se fotografové na celém světě rozdělili do dvou velkých táborů podle toho, kdo které z japonských značek fandil.

K tomu, abychom lépe pochopili situaci, musíme se vrátit o pár let nazpátek. V 80. letech patřily foťáky Nikon k nejlepším na světě. Když někdo řekl profi foťák, měl na mysli Nikon. Jenže v devadesátkách Canon vyvinul automatické zaostřování a úplně otočil situaci. Fotograf už nemusel ostřit ručně, což vyžadovalo zkušenosti, cvik a super postřeh. Stačilo zlehka namáčknout spoušť a o ostrou fotku se samovolně postaral „autofocus“. Tohle byla revoluce, na kterou zejména sportovní fotografové zírali s úžasem. Kdo neměl autofocus, ten zaspal dobu a Nikonu trvalo dlouho, než konkurenci dotáhl.

Druhým mezníkem byl příchod digitální technologie. Tehdy to mohl Nikon zvrátit, ale ani tenkrát se to nestalo, protože Canon měl zase lepší čipy, tedy záznamové médium, které podobně jako dříve filmy odpovídaly za kvalitu fotek. Souboj těchto dvou značek vedl k vytvoření téměř dokonalých přístrojů.

Přestože jsou současné zrcadlovky tím nejlepším, co kdo v historii fotoaparátu vyvinul, jejich slavné dny jsou sečteny. Minulý rok společnost Canon oznámila, že nebude vyvíjet náhradu za stávající model nejlepší zrcadlovky Canon 1D X Mark III s tím, že se svou pozornost upře na bezzrcadlovky. Představení své bezzrcadlovky pro profesionály přitom letos opět odložila, a to na druhou polovinu roku 2023.

Nikon šel ještě dál, když letos v červenci oznámil, že po šedesáti letech s dalším vývojem zrcadlovek definitivně končí. Nelehká ekonomická situace již donutila firmu uzavřít továrnu v Japonsku a přesunout veškerou výrobu do Thajska. Canon i Nikon doufají, že jim zájem o bezzrcadlovky vynahradí ztráty způsobené propady prodejů zrcadlovek a digitálních fotoaparátů obecně.

Důvody jsou především ekonomické. Ještě v roce 2015 počet celosvětově dodaných zrcadlovek k obchodníkům přesahoval dvacet milionů, loni tento počet nedosáhl ani pěti milionů. Naopak dodávky bezzrcadlových fotoaparátů ve stejném období vyrostly ze sedmi milionů na víc než patnáct milionů kusů. Zatímco zájem o bezzrcadlovky v roce 2021 vzrostl o 67 %, prodej digitálních zrcadlovek vloni klesl o 9,3 %.

V čem je hlavní rozdíl mezi zrcadlovkou a bezzrcadlovkou? Zatímco u zrcadlovky se obraz do hledáčku přenáší přes skleněný hranol a soustavu zrcadel, u bezzrcadlovek se záběr nasnímá a přenese do hledáčku nebo na displej v digitální podobě. U zrcadlovky tedy vidíte skutečnost přenesenou přes zrcadlo, u druhé kategorie přístrojů jde již o syntetický, digitalizovaný obraz. Poměrně nedávno měl digitální obraz malé, ale přesto nepříjemné zpoždění, cukal se a připomínal zážitek, jaký máte při couvání v autě vybaveném zpětnou kamerou, když se při couvání díváte na displej na středovém panelu. Ve prospěch současných zrcadlovek se dá říct, že byl tento neduh napraven. Co jen tak nevymizí, jsou větší nároky na baterii. Dokud jsme se na svět dívali hledáčkem se zrcadlem, bylo to energeticky stejně náročné jako dívat se na sebe do zrcadla v chodbě u sebe doma. U digitální bezzrcadlovky je to, jako když se díváte na „elcédéčko“.

„Hlavní rozdíl je v marketingu, který se lidem snaží namluvit, že když si koupí bezzrcadlovku, budou jejich fotky lepší, ostřejší, kontrastnější a barevnější. To ale není pravda. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma typy přístrojů je v tom, že zatímco u zrcadlovky se na svět díváte přes skleněný hranol, u bezzrcadlovky ho vidíte přes televizi. V druhém případě jde o reprodukovaný obraz, digitální interpretaci reality, to je všechno,“ říká fotograf Seznam Zpráv David Neff.

Připouští, že bezzrcadlovka nabízí balík různých pomocných programů, ty si ale profesionál při prvním zapnutí přístroje povypíná, protože spíš než na automatiku spoléhá na své schopnosti. „Stejně jako závodník rallye taky nejede na automat s asistencí kontroly trakce, ani profesionální fotograf nepoužívá funkce sledování tváří a podobně,“ říká David Neff. Za hlavní výhodu bezzrcadlovek považuje tichý chod daný tím, že ve foťáku při exponování nemlátí žádné zrcadlo, což z bezzrcadlovky dělá velmi diskrétní aparát. „V některých situacích se to hodí,“ říká fotograf Seznam Zpráv.

Mezi další výhody bezzrcadlovek se uvádí nejen menší rozměry a hmotnost dané tím, že ve foťáku nemusí být mnoho „zbytečných“ věcí, ale také rychlejší a přesnější ostření a schopnost nasnímat za stejný čas víc snímků. K získání dobrých fotek se už nemusíte stát ani dobrým fotografem. Stačí držet mašinu, nabraná data doma vysypat do počítače a v postprodukci vykouzlit úžasné fotky vodopádů v zapadajícím slunci.

Některé bezzrcadlovky jako například poslední Nikon Z9 již dokonce nemají ani mechanickou závěrku, která byla plně nahrazena elektronickou. Foťák tak přišel o další choulostivou součástku, která měla životnost omezenou na daný počet cyklů.

Zatímco společnosti Canon a Nikon ve svých laboratořích ladily své zrcadlovky a snažily se vyvinout bezzrcadlovku, která ve všech směrech předstihne konkurenci, rybník jim vypálila firma Sony se svou řadou Alfa. Právě k ní v poslední době uteklo mnoho profesionálů. Není to náhoda. I když si to dnes skoro nikdo nepamatuje, Sony v roce 1981 představila přístroj Mavica, což byl první digitální foťák v historii. V oblasti digitální fotografie vlastní spoustu patentů a není žádným tajemstvím, že své dokonalé čipy už léta dodává mnoha jiným značkám. Odborníky proto nepřekvapuje, že s příchodem bezzrcadlovek firma Sony převzala iniciativu a momentálně útočí na trikot lídra.

Zrcadlovky nejsou špatné. Naopak, jsou velice dobré. Některé z nich v tuhle chvíli patří k absolutní špičce toho, co lidstvo v oblasti záznamu obrazu dokázalo vymyslet, vyvinout a vyrobit. Problém je, že je už skoro nikdo nechce. Jejich osud v některých ohledech připomíná to, co se dnes děje s automobily se spalovacími motory, které jsou ve srovnání s elektromobily odzkoušené, spolehlivé, odolné, komfortní, výkonné a vytrvalé, ale přesto jsme se rozhodli je nahradit novou technologií.

V případě automobilů jsou důvody zřejmé: spalovací motory jsme se rozhodli zavrhnout kvůli ochraně planety a naše rozhodnutí je ve větší míře politické. Také přechod od zrcadlovek k přístrojům bez zrcadel má hned několik důvodů. Jedním z hlavních je marketing. Výrobcům padají prodeje, a tak jim nezbývá než u odpadajících zákazníků podnítit touhu po nových produktech. Nové přístroje jsou osazené novými typy bajonetů, na které se nasazují výměnné objektivy. Ty staré již bez redukce nasadit nelze, což nepřímo vybízí k nákupu nové optiky.

Nové generace přístrojů slibují zázračné funkce, které ty staré neměly. Mají atraktivní názvy, ale při bližším ohledání často zjistíte, že nabízejí to, čeho lze se docílit jinak. Některé funkce jsou jen marketingové zabalené postupy, které ještě nedávno patřily k základním fotografickým dovednostem a meníčko foťáku tak připomíná situaci, kdyby obchody s potravinami jako převratnou novinku zavedly vejce natvrdo. Ale kde je poptávka, vznikne i nabídka. Stejně jako se staří fotografové rozčilují, že jim k práci stačila na zrcadlovce „clona“ a „čas“, naše prababičky by se možná zrovna tak divily, že zatímco ony vytáhly slepici z kurníku, my si už do krámu chodíme pro kuřecí zabalené v plastových vaničkách. Evoluce se nezastaví a v případě foťáků odborníci tvrdí, že digitální zrcadla již narazila na svůj strop a dál se zlepšovat nemůžou.

Co bude z našimi digitálními zrcadlovkami? Jen tak určitě nezmizí a nějakou dobu se budou zřejmě i vyrábět. Jen se musíme smířit s tím, že už se nikdy nedočkáme dalších, lepších. S některými modely digitálních zrcadlovek představenými před deseti lety se přesto stále dají dosahovat skvělé výsledky. Mnoho fotografů si je ponechá z finančních důvodů s tím, že na to, co fotí, jim jejich stávající vybavení stačí, a v drtivé většině mají pravdu, protože pořád platí, že skvělou fotku dělá především fotograf a ne foťák, a že při focení jde o fotku a ne o fotoaparát.

Stejně jako by to většině řidičů nejnovějších Ferrari hravě nandal Ari Vatanen na Peugeotu z roku 1989, většinu majitelů moderních bezzrcadlovek by deklasoval Henri Cartier-Bresson se svou malou Leicou M3 z roku 1954. Vedle jeho reportážních snímků z Paříže, Havany nebo Moskvy vypadá většina instagramových, vyphotoshopovaných krajinek jako navoněný kýč.

Vlastníte-li srdcovou zrcadlovku, které se nehodláte vzdát, nebuďte smutní. Možná to bude jako s auty a časem se ukáže, že váš oblíbený přístroj byl vyroben v době, kdy se dělaly věci, co vydrží. Chybu ale neudělá ani ten, kdo podlehne svodům moderních technologií a hned teď si v online shopu objedná tu nejnovější bezzrcadlovku: protože kdo ji má, ten už krok zpátky neudělá. Opět bychom si půjčili srovnání z automobilové branže. Jakmile usednete do výkonného elektromobilu a zjistíte, že k okamžité akceleraci nepotřebujete převodovku, podřazování ani žádné další procesy navíc, nemáte potřebu se někam vracet.

Digitálním bezzrcadlovkám patří budoucnost.