Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dáme vám více času na splnění emisních limitů. Takovou zprávu vyslala Evropská komise unijním automobilkám.
Od ledna roku 2025 měli výrobci vozů každý rok vykazovat plnění uhlíkové neutrality. Nyní však Komise navrhuje, aby společnosti vyrábějící auta mohly vykazovat plnění cílů jako průměr za období let 2025-2027. Návrh zákona představila v úterý. Zástupce českého automobilového průmyslu reprezentoval během jednání na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).
„Návrh Komise je pro automotive samozřejmě dobrá zpráva. Z našeho úhlu pohledu jde ale o zastavení se v půlce cesty. My jsme s českou vládou žádali o zprůměrování pokut za pětileté období, nikoliv za tři roky. Firmy v letech 2025 a 2026 emisní limity s největší pravděpodobností nesplní. K tomu dojde nejspíš až v roce 2027. V průměru tak pokuty přijdou stejně, jen budou nižší,“ vysvětluje pro SZ Byznys Petzl.
Původní pokuty, které hrozily evropským automobilkám, měly dosáhnout slovy šéfa Renaultu Luky de Mea na částku 15 miliard eur, tedy 376 miliard korun. Platit je budou výrobci, kteří nezvládnou v předepsaném období – tedy od roku 2025 dosáhnout cílů uhlíkové neutrality.
Podle nich musí každé nové auto jedoucí po silnicích EU snížit v průměru uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to výrobci aut nezvládnou, zaplatí zhruba 2400 korun za každý gram oxidu uhličitého nad limit, a to za každý vyrobený vůz.
Podle Petzla se ale i po tomto zmírnění pokuty budou pohybovat v miliardách eur, jen dosáhnou namísto patnácti miliard eur na placení například deseti miliard. Tudíž by optikou průmyslu dávalo větší smysl posunout zprůměrování až do roku 2030, aby společnosti měly více manévrovacího prostoru.
„Je jasné, že letošní rok automobilky nemají šanci limity splnit. To prostě není fyzikálně možné. Totéž lze očekávat, že se stane i v příštím roce. Dejme tomu, že v letech 2027 a 2028 se začneme dostávat tam, kde bychom podle unijní regulace měli být,“ vysvětluje Petzl.
Existuje podle něj však možnost, že návrh Komise je pouze prvním krokem, který povede k dalším změnám a zmírněním. Ty mají pomoci automobilovému průmyslu, který v Unii zaměstnává 14 milionů lidí a představuje zhruba sedm procent HDP Evropské unie.
„Akční“ plán pro automotive
Návrh je součást Akčního plánu pro evropské automobilové odvětví, který představil eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas 5. března 2025. Jeho součástí jsou například vyšší investice do bateriového průmyslu ve výši 1,8 miliardy eur či vznik testovacích center pro automatizované řízení. Dalším z pěti pilířů Akčního plánu je pak právě dosažitelná cesta k uhlíkové neutralitě.
„Náš automobilový průmysl dekarbonizuje, aby přispěl k boji proti změně klimatu, ale také aby si udržel konkurenční výhodu na světových trzích. Dnešní iniciativou poskytujeme tomuto klíčovému odvětví větší flexibilitu a zároveň zachováváme směr našich cílů v oblasti klimatu. Společně chceme dokázat, že dekarbonizace a konkurenceschopnost mohou jít ruku v ruce,“ uvedla na konto nových podmínek pro společnosti v odvětví předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Panují však pochybnosti, jestli je Akční plán skutečně opravdu dost akční vzhledem k problémům, se kterými se evropský automotive potýká. Evropské elektromobily představují zhruba 15 procent celkových prodejů nových vozů. Asijské země s Čínou v čele nabízí levnější varianty stejně kvalitních výrobků a zaplavují Evropu. To se navíc může zhoršit vzhledem k plánovaným clům ve výši 25 procent, jež hodlá uvalit Donald Trump od středy 2. dubna na všechny vozy, které nebyly vyrobeny v USA.
„Klíčové slovo pro čínský automotive je v tuto chvíli nadkapacita. Tam bude muset proběhnout obrovská konsolidace, která není jen v našem zájmu, ale i v zájmu Pekingu. Vzhledem k rostoucím bariérám v obchodu s USA se budou jiní obchodní partneři jako například Čína a Evropa více potřebovat a je jasné, že pokud budou asijské velmoci náš trh zahlcovat svými produkty, učiní proti tomu Unie potřebná opatření. Čili si myslím, že je dobrá doba s nimi jednat o vzájemně férovějším obchodu,“ vysvětluje pro SZ Byznys europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Reálnost jeho tvrzení potvrzuje další pilíř Akčního plánu pro automotive, jehož cílem je „zajištění rovných podmínek s konkurencí mimo EU“. Je však otázka, jestli toto Komise dokáže zajistit – a dost rychle.
Od vydání zprávy exguvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho, na niž Akční plány Komise reagují, uplynulo půl roku. Situace evropských automobilek plní titulky světových médií ještě déle. Zmírnění pokut je prvním konkrétním návrhem, jímž se Komise snaží situaci vylepšit. Rychlost, s níž unijní instituce dochází k „hmatatelným“ výsledkům, se ale Niedermayerovi nelíbí.
„Průměrování pokut, které v úterý navrhla Komise, mělo přijít dřív. Z hlediska předvídatelnosti prostředí měnit v roce 2025 pravidla pro rok 2025 není úplně to pravé. Celkově na mě slovo ‚akční‘ v názvu Akční plán pro automotive působí jako politický slogan. Evropská unie se nutně potřebuje přesunout od sloganů k reálným akcím. Strategií máme spoustu a teď potřebujeme, abychom minimálně část z nich doručili,“ dodává europoslanec.
