Článek
Čerstvě zveřejněný první odhad růstu českého HDP překvapil, a to vůbec ne negativně. Mezičtvrtletní růst ekonomiky dosáhl 0,2 procenta. Tím výrazně překonal očekávání analytiků – ta byla dle agentury Bloomberg nastavená na pokles o 0,4 procenta. Ale, což je mnohem důležitější, překonal také očekávání České národní banky.
Podle poslední prognózy centrálních bankéřů totiž měla ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně růst jen o 1,2 procenta, realita je však třikrát vyšší – 3,6 procenta. Důležité, byť prozatím kusé, jsou informace statistiků o hlavních faktorech růstu. Třeba zmínka, že „na výdajové straně k mezičtvrtletnímu růstu přispěla domácí poptávka“, nebo že „růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen skupinou odvětví služeb“, případně že „zaměstnanost vzrostla o 1,4 % mezičtvrtletně“. Z toho všeho se zdá, že příběh, který vypráví nová holubičí většina v bankovní radě ČNB, tedy příběh o tom, jak česká ekonomika sténá pod tíhou vysokých sazeb, vysokých cen energií a důsledků války na Ukrajině, má jisté trhliny.
A také se zdá, že pro konec zpřísňování měnové politiky je po posledních zprávách o růstu HDP zase o důvod méně.
Nejde však jenom o vývoj HDP. Z inflační perspektivy je ekonomický vývoj ve všech ukazatelích horší, než předpovídala (květnová) prognóza ČNB. Kromě násobně vyššího tempa růstu HDP ve druhém čtvrtletí byla celé druhé čtvrtletí vyšší než očekáváná také jádrová inflace a slabší než prognózovaný kurz koruny. O tom, že na dosažení kurzu v rozmezí 24,60 až 24,70 koruny za euro muselo padnout nejméně 10 miliard eur z bankovních devizových rezerv, ani nemluvíme.
Květnová prognóza ČNB zcela jasně hlásala, že je nezbytně nutné úrokové sazby okamžitě (tedy už v květnu) zvýšit nad 8 procent, což však centrální banka dodnes neučinila. Nová prognóza, která bude představena na zasedání ČNB začátkem srpna, s největší pravděpodobností přinese – vzhledem k výše uvedenému – požadavek na dvoucifernou základní úrokovou sazbu.
Nová bankovní rada bude proto podle mě brzy muset přehodnotit ukvapené sliby nového guvernéra o stabilitě sazeb. Byť se to nejspíš nestane hned na srpnovém zasedání.
Jakkoli se sedmiprocentní repo sazba optikou historie posledních 15 let může zdát vysoká, vzhledem k bezprecedentní inflační situaci vysoká není. Konec růstu sazeb prostě ještě nenastal.
