Hlavní obsah

Komentář: S EET jsme to mysleli dobře, dopadlo to jako vždycky, říká kontrola

Petr Holub
reportér
Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Karel Havlíček (ANO) nepochybuje: „Zrušení EET vládou Petra Fialy byl zločinecký počin, který okradl stát a slušné firmy.“

Elektronické pokladny EET dokázaly odhalit podnikatele, kteří se chtěli vyhnout placení DPH. Přesto stály státní pokladnu víc, než do ní přinesly, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zrušením EET se Ministerstvo financí připravilo o jeden z nástrojů, které „umožňují odhalovat krácení tržeb u obchodníků“ a tím také daňové úniky, napsal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) do své v pondělí zveřejněné zprávy.

Vzápětí reagoval Karel Havlíček, stínový premiér hnutí ANO, které v roce 2016 systém elektronických pokladen v éře ministra financí Andreje Babiše zavádělo: „Zrušení EET vládou Petra Fialy (oficiálně systém skončil loni v lednu , pozn. red.) byl zločinecký počin, který okradl stát a slušné firmy,“ uvedl na síti X, když zmíněným zločinem mají být právě daňové úniky. Naopak Ministerstvo financí radí závěry NKÚ nepřeceňovat: „Stát má jako daňový správce řadu dalších nástrojů, jak s úniky účinně bojovat,“ uvedl úřad Zbyňka Stanjury, který se na rušení EET podílel.

Ještě před politickým využitím zprávy NKÚ se vyplatí přečíst, co v ní vlastně stojí.

Není pochyb, jak NKÚ říká, že ministerstvo přišlo o nástroj na kontrolu malých obchodníků, hospodských a hoteliérů. Praxe však potvrzuje stanovisko Stanjurova úřadu, že se Finanční správa bez něho ve většině případů obejde.

Nikdo úplně přesně nevyčíslil, o kolik se zásluhou registračních pokladen zvýšil objem vybraných daní, zvláště u daně z přidané hodnoty. Nejvyšší kontrolní úřad pouze zmiňuje různé analýzy, podle kterých v letech 2017 a 2018 šlo o jednu až šest miliard korun. Ve srovnání se 400 miliardami, které se ročně na DPH vybíraly v časech před krizí, se jedná o statisticky zanedbatelnou částku. Nehledě na to, že obchody, restaurace i hotely zrychlily po náběhu EET svá zdražování oproti předchozím letům o pět procentních bodů. Na vyšších tržbách vydělala také daňová správa, náklady ovšem hradili zákazníci.

Důležitější je ve zprávě NKÚ další věta, podle níž byla EET užitečným pomocníkem pro odhalení těch živnostníků a podnikatelů, kteří již měli roční tržby přes milion korun, a přesto neplatili zálohy pro DPH, jak předepisoval zákon (mezitím se limit zvýšil na dva miliony). Díky tomu se v letech 2017–⁠⁠⁠⁠⁠⁠20, když pokladny fungovaly, přihlásilo po překročení milionového limitu k placení této daně 7100 podnikatelů. Do té doby i poté se ročně hlásilo jen několik desítek. „Finanční správa po zrušení EET nedisponuje podobným detekčním nástrojem,“ uvedl Josef Kubíček, který kontrolní zprávu sepisoval.

Přesto také podle NKÚ zůstaly elektronické pokladny ztrátovým podnikem. Za jejich zavedení a provoz utratily jenom státní úřady dvě a čtvrt miliardy. Naopak při kontrolách provedených na základě informací z EET doměřovala finanční správa daně v roční výši 220 milionů korun.

NKÚ připomněl užitečný rozměr EET, o kterém se dosud málo mluvilo. Zároveň však popsal, jak se dobrý úmysl během realizace změnil na obvyklý šlendrián.

Neúspěch zdejšího pokusu zdůrazňuje srovnání se sousedním Rakouskem, kde se na elektronických pokladnách musí účtovat rovněž od roku 2016 a kde se živnostníci proti „šikaně úřadů“ bránili stejně hlasitě jako jejich čeští kolegové. Přesto tam na elektronických pokladnách účtují dodnes.

Rakušané zvolili ve světě obvyklý model, který předpokládá, že každý obchodník ukládá záznamy o tržbách do paměti své pokladny, kde je mohou finanční úředníci podle potřeby kontrolovat. Česká varianta se inspirovala v Chorvatsku a vyžadovala po provozovatelích pokladen něco jiného. Každý vystavený účet musel obchodník nejdříve poslat do databáze finančního úřadu, a teprve potom směl žádat po zákaznících peníze. Tím si EET vykoledovalo už v roce 2018 zásah Ústavního soudu, podle kterého je skutečně zbytečnou šikanou nutit podnikatele, aby online informovali také o bezhotovostních platbách. Platby kartami si může stát zjišťovat jinak.

Neúplný systém ztratil pro finanční úředníky většinu užitku, a dokonce přestal automaticky odhalovat, kdy tržby konkrétního podnikatele překročily milionovou hranici.

Doporučované