Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tříprocentní růst světového obchodu v období let 2025–2029 znamená, že se globální ekonomika vrací do normálních poměrů, jaké byly před rokem 2020. Tak zní hlavní poselství ze studie, kterou vypracovala newyorská ekonomická univerzita NYU Stern pro nový DHL Trade Atlas.
„Mezi nejrychleji rostoucími trhy budou Indie, Vietnam, Indonésie a Filipíny. Na regionální úrovni se očekává, že jižní Asie, subsaharská Afrika a jihovýchodní Asie budou mít největší míru obchodního růstu, k absolutnímu obchodnímu růstu ale nejvíce přispějí bohatší, pomaleji rostoucí regiony, zejména Evropa,“ popisuje zpráva detaily. To může potěšit zvláště tuzemské byznysmeny, vzhledem k tomu, že Česko patří k sedmi evropským zemím, kde export tvoří nejméně dvě třetiny hrubého domácího produktu.
Za základní důvod očekávaného růstu označuje profesor NYU Stern Steven Altman okolnost, že „světový obchod přináší jednotlivým ekonomikám a společnostem tak velké výhody“, že dokáže „čelit i vážným rizikům“. Ukázalo se to dokonce i v těžkém období let 2020–2024, kdy se obchodníci na celém světě museli potýkat s dopady pandemie covidu a války na Ukrajině. Průměrný růst světového obchodu přesto udrželi u hranice dvou procent ročně.
Studie připomíná, že v minulé pětiletce vůbec nerostl objem obchodů velkých evropských ekonomik – stagnovaly především Německo nebo Francie –, a s průměrným růstem o procento ročně na tom o mnoho lépe nebyli ani Češi. Od roku 2025 do roku 2029 si však má Německo každoročně polepšit o dvě procenta. Podle Altmana by bylo „nanejvýš neobvyklé“, kdyby se tak velká exportní ekonomika po letech stagnace nedočkala obchodního růstu. Pro Čechy to v důsledku znamená, že obrat jejich obchodních společností poroste v průměru o čtyři procenta ročně a do roku 2029 se celkem zvýší o dva biliony korun. Letos by měl dokonce přijít pozitivní náraz, když se objem obchodů s cizinou proti loňsku zvýší o sedm procent.
NYU Stern tím překonává poslední predikci Ministerstva financí, podle níž celkový obrat zahraničního obchodu také letos vyroste „jen“ o čtyři procenta.
Za hlavní poučení z newyorské studie lze považovat prognózu, že bilanci světového obchodu neohrozí ani celní válka, kterou proti svým hlavním obchodním partnerům včetně Evropské unie rozjíždí prezident Trump. Velká americká ekonomika si může omezení zahraničního obchodu dovolit, protože výkony tamních exportérů pokryjí méně než deset procent národního HDP. Závislost menších států na zahraničním obchodu je naopak nesrovnatelně vyšší, proto budou mít eminentní zájem, aby výpadek Spojených států rychle nahradily. Světovému obchodu se v poslední době víc otevřelo 60 procent zemí a to podle studie NYU Stern také znamená, že celkové zatížení celními poplatky klesá.
Zprávy ze světového obchodu jsou pro Česko příslibem, že pětileté období ekonomické stagnace či zanedbatelného růstu letos skončí. Něco podobného zdejší ekonomika zažila na konci krizového období let 2009–2013. Ve dvou letech na konci této krize obrat zahraničního obchodu rovněž stagnoval, o devět procent se však zvýšil hned v roce 2014, tedy v prvním roce celkového ekonomického oživení.
