Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ostravský hutní podnik Liberty podal sám na sebe insolvenční návrh. Konec dvousetleté hutnické tradice v Ostravě to ještě nutně znamenat nemusí.
Je pravda, že posledních pět let nebylo pro Liberty, dříve známou jako Nová huť či ArcelorMittal, úplně šťastným obdobím. V roce 2019 do ní nastoupil nový investor Sandžív Gupta, majitel mezinárodního koncernu Liberty Group. Ten se však záhy propadl do rozsáhlých dluhů. Proto nikoho nepřekvapilo zastavení hutní výroby loni v prosinci. A koneckonců ani aktuální návrh na insolvenci.
Samotným příchodem indického magnáta ještě k chybě nedošlo. Investoři ze silných asijských ekonomik zachraňují hutní provozy po celé Evropě. Typickým příkladem je dřívější železářská velmoc Velká Británie. Zadluženou British Steel převzal před pěti lety čínský investor Jingye Group, ocelárny ve Walesu dlouhodobě provozuje indická Tata Steel.
Ocelářství ovšem prožívá zvlášť těžké časy. Krize omezila odbyt, zároveň Evropa vyžaduje nahradit tradiční výrobu novými nízkouhlíkovými technologiemi, v první řadě má jít o stavbu elektrických obloukových pecí.
To nemusí nutně znamenat likvidaci tradičních provozů. Britským ocelářům se v těžkých časech rozhodl přispět správce státní pokladny celkovou částkou 1,1 miliardy liber (32 miliard korun). British Steel a Tata Steel přislíbily, že samy investují 1,4 miliardy liber. „Tento návrh je mezníkem pro udržení výroby oceli ve Spojeném království,“ vysvětlil vládní pomoc ministr financí Jeremy Hunt. Ocelářství považují Britové za strategické odvětví, které je nezbytné udržet, aby dodávalo potřebný materiál pro zbrojní průmysl i energetickou infrastrukturu.
Programu se prozatím neúčastní Liberty Group, která provozuje ocelárny v severoanglickém Rotherhamu. Australská vláda už jí ovšem letos přislíbila příspěvek na „dekarbonizaci“ hutí ve Whyalle.
S Guptou jednal před třemi lety také německý ThyssenKrupp, nakonec se však rozhodl pro jiného exotického investora, tentokrát Čecha Daniela Křetínského. Mezitím německá vláda Thyssenu slíbila dvě miliardy eur (téměř 50 miliard korun) na nové výrobní linky pro „zelenou“ ocel.
Zvláštností tuzemského řešení proto není sám o sobě příchod dobrodružného investora z daleké Indie. Nanejvýš jsou Guptovy finanční potíže o něco větší, než bývá v jeho branži zvykem. Především ale Čechům, na rozdíl od Britů, Australanů nebo Němců, dosud chybí hospodářská politika, která by umožnila záchranu hutnictví a jeho rozvoj v příštích desetiletích.
Ministr financí Stanjura ve středu oznámil, že pro krachující podnik našel nového investora, tentokrát mezi českými podnikateli. Jméno neprozradil, jeden z možných kandidátů, CE Industries Jaroslava Strnada, účast na jednání vyloučil.
Nutně to neznamená, že dotyčný investor hutní výrobu skutečně obnoví. Nepochybně nejdříve musí prověřit, zda lze technologii ostravského kolosu vůbec ještě vrátit do provozu. Zároveň se ale musí vláda rozhodnout, jak další provoz hutí podpořit. Bez vládní intervence se konec ostravské výroby železa přinejlepším jenom na čas odloží.
