Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ekonomika má s psychologií mnohem víc společného, než se obvykle připouští. V přelomových dobách například obchodníci propadají iracionální panice. Naposledy po minulé středě, kdy americký prezident Donald Trump rozjel obchodní války podle husitského hesla „Proti všem“. Citlivost investorů, burziánů i nákupních robotů na dramatické události všeho druhu je známa všeobecně, také proto se ji snaží odborníci popsat, například tzv. indexem strachu VIX od burzovní společnosti CBOE.
V pondělí ráno dosáhl index strachu hodnoty 60,13 na škále od nuly do sta procent. Fakticky to znamená, že se obchodníci snaží pokud možno rychle zbavovat akcií od firem, které jsou součástí indexu S&P 500. Obecně se tím říká, že na světových akciových trzích zavládla panika, že ceny klesají a že to hned tak neskončí.
Jak známo, každá velká krize má své „černé pondělí“, kdy burziáni ztratí nervy a začnou ve velkém prodávat akcie, které pak okamžitě ztrácejí na hodnotě. Velkou depresi 30. let minulého století ohlásilo černé pondělí 28. října 1929, finanční krize roku 2008 začala v pondělí 15. září po zprávě, že zkrachovala banka Lehman. Dalším černým pondělkem byl 24. únor 2020, když na Wall Street došly zprávy z Itálie, že se pandemie covidu neomezí jen na vzdálenou Čínu, ale že dorazila i do západního světa.
Burzovní index strachu se obvykle pohybuje mezi hodnotou 10 a 20, při obvyklé krizi se přibližuje až k úrovni 50 bodů, jak se stalo v letech 1997–1998 při asijské a ruské krizi, případně v létě 2002 po prasknutí internetové bubliny. Koncem roku 2008 i v předjaří 2020, při finanční a pandemické krizi, se však musely trhy vyrovnat s dosud nevídanou situací, protože index VIX překonal hranici 80 bodů. Třetí epizoda, kdy index otevíral denní statistiku na hodnotě přes 50 bodů, nastala v pondělí ráno 7. dubna 2025, přitom se poblíž této hranice držel ještě odpoledne. Přichází tedy v reakci na Trumpova cla v rychlém sledu třetí velká krize?
Všechno ještě může být hra s čísly, případně jen krátkodobá psychologická záležitost. Právě index strachu je dokladem, že burziáni poslední dobou reagují přehnaně, až hystericky. Index prudce vyrostl (a akcie padaly) například během „vánočního masakru“ roku 2018 – tehdy v reakci na to, že americká centrální banka zvýšila úrokové sazby přes hranici dvou procent a navíc se dostala do podezření, že hodlá pokračovat.
„Krátký okamžik šílenství“ (slovy týdeníku The Economist) zažily trhy také loni 5. srpna. Index strachu během dne nečekaně vystřelil nad 60 bodů – důvodem bylo posílení jenu a vyjádření americké centrální banky, že úrokové sazby v nejbližší době snižovat nebude. Panika byla naštěstí unikátní i tím, že trvala jen pár hodin. Spolu s vánočním masakrem se ovšem stala varovnou předpovědí, jak nerozumné dokážou být trhy, i když se nestane nic opravdu vážného. Nakonec stačilo, když poprask na burze přinutil centrální banku, aby své sazby snížila. Proto dosud nelze vyloučit, že 7. duben 2025 nebude novým černým pondělkem, ale půjde zahrnout do kategorie „krátký okamžik šílenství“.
Přesto je tentokrát situace vážnější, než byla loni v létě, protože index strachu vyskočil v reakci na opatření amerického prezidenta, u kterého je předem jasné, že tak rychle nesleví. Trump a jeho celní válka se stali, slovy proslulého investora a prezidenta Queens College na univerzitě v Cambridgi Mohameda El Eriana, spouštěčem „masivní změny poměrů, která potrvá mnoho let. Dopady této změny jsou nejisté, budou však dlouhodobé“, napsal v deníku Financial Times (FT).
El Erian s podobnou vážností varoval v roce 2020, že pád akcií (a vzestup indexu VIX) po příchodu covidu je jenom počátkem dlouhodobých ekonomických potíží. Samotné kurzy akcií se mohou zotavit za pár měsíců, ovšem pokud se „vzestup na burze nepotvrdí zřetelným ekonomickým vzestupem, bude ohrožena nejen dlouhodobá prosperita hospodářství a trhů, ale může být ohrožena i stabilita celé společnosti“. Politické a ekonomické poměry uplynulých pěti let El Erianovu prognózu potvrdily.
Dnes šéf Queens College ekonomům i státníkům doporučuje, aby aspoň tentokrát nepropadali panice a v klidu se připravili na nové zkoušky. „Zástupci byznysu i vlády si musí osvojit určitou míru pokory, odolnosti a schopnosti rychle reagovat, která může být daleko za hranicemi toho, na co jsou zvyklí,“ uvedl v FT.
